Komentář Petra Dufka: Proč Česko nezařadí vyšší rychlost

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Ilustrační foto
Ilustrační foto
3
Fotogalerie

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí prudce zpomalila. Takový by se dal vyvodit závěr z čerstvého předběžného odhadu vývoje HDP za druhý kvartál. Z předchozích 4,2 procenta se tempo našeho hospodářství snížilo na aktuální 2,3 procenta. Ale jde skutečně o prudké zpomalení, které bude mít reálné důsledky třeba na trhu práce, nebo jde spíše o shodu okolností a hru čísel?

Meziročně už ekonomika zdaleka neroste tak rychle jako třeba loni, kdy se hrubý domácí produkt zvýšil dokonce o 4,5 procenta. Nicméně když se podíváme, jak si hospodářství vedlo ve srovnání s prvním čtvrtletím, zjistíme, že vzrostlo o půl procenta, tedy stejně jako na začátku roku nebo jako v posledních čtyřech čtvrtletích. To, že tolik sledované a medializované meziroční tempo nyní dosahuje „jen“ 2,3 procenta, je tedy spíše důsledkem toho, že se do ročního výsledku už nepočítá investičně mimořádně silné první pololetí roku 2017. Samozřejmě stále je třeba brát nejnovější data s určitou rezervou, protože jde o předběžná čísla, která se na konci srpna mohou výrazně změnit.

Naše hospodářství však na tempu zatím neztrácí, i když se už pohybuje na hranici svých možností daných technologickými a lidskými kapacitami. Jak už pravidelně vyplývá z průzkumů mezi tuzemskými firmami, největším problémem současnosti je – zcela nepřekvapivě – nedostatek zaměstnanců.

Rekordně nízká nezaměstnanost brání tuzemským firmám získávat nové zaměstnance a stala se hlavní překážkou pro další expanzi průmyslu, který je mimochodem největším odvětvím zdejšího hospodářství. Některé firmy dokonce vyschlý trh práce nutí odmítat nové zakázky či odkládat dokončování těch stávajících.

Podobná, i když ne až tak kritická situace přitom přetrvává i ve stavebnictví. Počty hledaných montážních a pomocných dělníků, řidičů či řemeslníků přitom každý týden narůstají a celkově je už na trhu téměř 310 tisíc neobsazených míst, která zůstanou volná, dokud velká část z nich v příští recesi nezanikne.

Česká ekonomika si udržuje své tempo navzdory zesilujícímu nedostatku lidí hlavně díky rostoucí produktivitě práce. K tomu, aby bylo možné zařadit vyšší rychlost, nebo alespoň delší dobu udržet rychlost stávající, však potřebuje další investice. Podniky ale začaly intenzivně investovat do strojů a zařízení teprve loni, takže výsledky této aktivity se v jejich kapacitách teprve začínají pozvolna projevovat. To je docela slibný předpoklad pro udržení růstu i ve zbytku letošního roku. Jediný, kdo se k investicím stále příliš nemá, je veřejný sektor.

Můžeme snad jen doufat, že se stát k masivnější investiční vlně odhodlá nejpozději v okamžiku, kdy naše ekonomika začne skutečně znatelněji brzdit. Peněz na to má a bude mít nepochybně dost.

Autor je analytikem ČSOB