Komentář Petra Peška: Kurzarbeit jen tak naoko

Slévárně a modelárně v Novém Ransku u Ždírce nad Doubravou klesly v minulém roce tržby o více než třetinu na 164 milionů korun.

Slévárně a modelárně v Novém Ransku u Ždírce nad Doubravou klesly v minulém roce tržby o více než třetinu na 164 milionů korun. Zdroj: ctk

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Štředula vystoupil 18. listopadu 2019 v Praze na tiskové konferenci po zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR.
Ve slévárně vznikají všechny odlitkové kovové součásti svítidel. Preciosa je jednou z mála firem na světě, která klasickou techniku odlévání kovu do pískové formy stále ovládá.
Šéf odborářů Josef Středula oznámil, že požaduje růst minimální mzdy na 15 tisíc korun. O částce bude jednat s vládou.
4
Fotogalerie

Vláda se po několika marných pokusech dohodla na podmínkách, za nichž bude stát proplácet většinovou část neodpracované práce zaměstnancům. Kvůli krizi a dočasně. Podoba kurzarbeitu se ale mnohým nelíbí. 

Nalezení shody je vlastně tou hlavní pozitivní zprávou u programu, který má navázat na jednu ze státních koronavirových výpomocí, program Antivirus. Ke koaliční shodě se ale váže množství neshod. Dohodnuté podmínky se nelíbí ani polokoaličním komunistům, ani opozici. Je tedy dost pravděpodobné, že kurzarbeit dozná v parlamentu řady změn. Jakkoliv na to není moc času, mimo jiné i kvůli prodlouženému víkendu.

Spokojeni nejsou ani zástupci zaměstnavatelů a odbory, tedy jinak dvě zájmově antagonistické skupiny. A nejde jen o to, že to vypovídá o nepříliš velkých vyjednávacích schopnostech této vlády. Spíše to signalizuje celkovou nespokojenost s navrhovanou podobou kurzarbeitu, která se nepochybně promítne i do jeho parlamentního projednávání.

Na první pohled by šlo vládu za některé parametry tohoto „krvavého kompromisu“, jak návrh nazvala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), pochválit. Třeba za to, že působí šetrně, což u nynější garnitury nebývá zrovna zvykem. Vyplácení náhrady mzdy je časově zastropováno, související odvody by byly na bedrech zaměstnavatele (a tedy nikoliv státu), vázáno je to nakonec jen na dvojnásobek minimální mzdy (původně se mluvilo i o 1,5násobku).

A pak je tu řada podmínek. Zaměstnanci například musí mít smlouvu na dobu neurčitou a firmy musí odvádět daně v Česku. Nesmí také vyplácet dividendy po dobu, kdy kurzarbeit čerpají. A v neposlední řadě je zde pravidlo, že navzdory německému vzoru o zavedení kurzarbeitu nerozhodují automaticky ekonomické ukazatele.V Česku záleží na vůli vlády.

Bráno od konce, to by možná nebylo až tak špatné. Samotná makroekonomická data nemusejí zohledňovat všechny okolnosti. Jenže… Vláda už tolikrát ukázala, že se dokáže chovat spíše poplatně vybraným voličským skupinám než ve prospěch státu a jeho hospodářství jako celku. Takže obezřetnost je na místě.

Pak jsou tu námitky jdoucí proti jinak pozitivní šetrnosti. Kurzarbeit je nesystémovým, přísně viděno netržním prostředkem. Má-li něco zaniknout, ať to zanikne, byť třebas jen kvůli krátkodobé ekonomické krizi. Pokud se ale kurzarbeit považuje za prostředek, který má smysl z ekonomického i sociálního hlediska, mělo by se na něj tak i nahlížet.

Tedy nevytvářet nejistotu u zaměstnavatelů. Nezůstat jen u podpory lidí s průměrnými mzdami, jinak to hrozí „zabetonováním levné ekonomiky“, jak někteří kritici argumentují. Když už z erárních peněz některá pracovní místa podporovat, tak se vším všudy, tedy i s odvody.

Takhle to vypadá jen jako kurzarbeit pro kurzarbeit. Jako program, kterým může vláda argumentovat, ale ve finále žádného většího uplatnění nenajde. Ušetří se, což je jistě fajn, ale to není účelem tohoto programu. Jde o to udržet naživu firmy, které se dočasně dostanou do problémů, aby to ve finále bylo výhodné i pro stát. Vládou schválené podmínky tomu moc neodpovídají.