Kurzarbeit by mohl platit od listopadu, schválila ho vláda

Poslanecké sněmovna: zleva premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

Poslanecké sněmovna: zleva premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček Zdroj: ČTK

Premiér Andrej Babiš (ANO)
Ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD)
Ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD)
4
Fotogalerie

Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu a za neodpracované hodiny by dostal sedmdesát procent čistého výdělku. Částka by však nesměla přesáhnout celostátní průměrnou mzdu, která letos činí 33 423 korun. To jsou základní parametry kurzarbeitu, který schválila vláda.

Předlohu šéfky rezortu práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) projedná Poslanecká sněmovna ve zkráceném režimu. Kabinet předpokládá, že platit by mohla od listopadu. Kurzarbeit neboli zkrácená práce s částí mzdy od státu by nahradila program Antivirus, který byl prodloužen do konce října.

Podle poslední verze novely z dnešního rána by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát.

Zástupci podnikatelské sféry mají k paragrafům několik zásadních výhrad. Odmítají například, aby se zaměstnancům vyplácela náhrada pouze do výše celostátní průměrné mzdy. Ta letos činí 33 423 korun. Dřívější úprava Maláčové počítala s 1,5násobkem průměrné mzdy.

„Limit průměrné mzdy je skutečně podpásovka pro zaměstnavatele, kteří mají kvalifikované zaměstnance. Přitom se mluví o tom, že nechceme levnou ekonomiku. Trestáme firmy za to, že lépe platí,“ prohlásil viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula míní, že koaliční strany nepochopily systém kurzarbeitu a jeho možný efekt pro ekonomiku. „Zaměstnanec dostane přes ústa. Bude jediný, kdo to zaplatí. Zaměstnavatel ušetří, zaměstnanci se peníze seberou,“ řekl s tím, že navrhovaná náhrada sedmdesát procent čistého výdělku limitovaná průměrnou mzdou je nízká.

„Lidé na kurzarbeitu by přišli o velkou část příjmu. Oslabila by se jejich kupní síla a přestali by utrácet, což by dopadlo na podniky a živnostníky v jejich okolí,“ dodal odborář.

Pokud by vláda předlohu nepřepracovala, ČMKOS by trvala na dosavadní zákonné možnosti takzvané překážky v práci. Při překážce firma platí zaměstnanci minimálně šedesát procent jeho průměrného hrubého výdělku, dohodnout je možné i vyšší podíl.

Odbory se budou snažit, aby se nastavení upravilo při projednávání zákona v dolní komoře parlamentu. Stejný plán mají i zaměstnavatelé. „S finálními parametry jsme nespokojeni. Dohoda vládních stran na stávající předloze je velmi nešťastná,“ podotkl Rafaj ze Svazu průmyslu.

Nahrazovat až sedmdesát procent čisté mzdy zpočátku odmítala šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO). Údajně trvala na šedesáti procentech. Následně se koaliční strany měly podle dostupných informací dohodnout na zvýšení o deset procent, avšak se zastropováním do výše průměrné mzdy, a nikoli do jejího 1,5násobku.

Maláčová, stejně jako šéf rezortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), zaměstnavatelé i odbory opakovaně hovořili o tom, že Česko převezme německou podobu kurzairbeitu. „Aktuálně navrhovaný český model se ale od německého výrazně liší. Čeští zaměstnanci na tom budou mnohem hůř než němečtí,“ uvedl odborový předák Středula.

Návrh zákona schválený vládou

- Náhrady by vyplácel stát ve výši sedmdesát procent čistého výdělku, ale maximálně do celostátní průměrné mzdy. Ta letos činí 33 423 korun. Dřívější návrh předpokládal vyplácení 60 až 80 procent čistého výdělku do 1,5 násobku celostátní průměrné mzdy.

- Náhrady by se poskytovaly nejvýše rok zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou, pro něž by zaměstnavatelé neměli práci na jeden až čtyři dny v týdnu.

- Zaměstnavatelé by hradili sociální odvody jak z odměny za odpracovaný čas, tak i z příspěvku od státu.

- Vláda by svým nařízením umožnila využití zkrácené práce se státní podporou při vážném ohrožení ekonomiky, epidemii, kyberútoku nebo přírodní pohromě. Upřesnění toho, co znamená „vážné ohrožení ekonomiky“, návrh nového zákona neobsahuje.   

Jak funguje kurzarbeit v Německu

Firmy mohou zkrácenou pracovní dobu využít, pokud minimálně desetině zaměstnanců kvůli výpadku práce klesne výdělek o více než deset procent. V prvním čtvrtroce za neodpracované hodiny dostávají 60 procent čisté mzdy, ve druhém 70 a pak 80 procent. Pracovníci s dětmi mají 67, 77 a 87 procent, přičemž některé kolektivní smlouvy zvyšují náhrady až na sto procent. Příspěvky se obvykle vyplácejí až dvanáct měsíců, v současné koronakrizi je to až 21 měsíců.