Komentář Petra Peška: Doba postcovidová | E15.cz

Komentář Petra Peška: Světlo na konci tunelu

Petr Pešek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Návrh „covidového pasu“, se kterým včera přišla Evropská komise, je pochopitelným, přestože samozřejmě ne dokonalým řešením. Hlavně je ale znamením doby, řečeno s Karlem Krylem.

Specifický pas je jen jedním z mnoha důkazů toho, jak se za pouhý rok změnil okolní svět. Normálně se třeba začali už vnímat i zakrytou tvář svých spoluobčanů. To, co jsme dříve vídali jen při návštěvách některých asijských regionů, anebo u turistů z těchto oblastí v tuzemsku, se stalo normou i u nás.

Specifický pas je jen jedním z mnoha důkazů toho, jak se za pouhý rok změnil okolní svět. Normálně jsme třeba začali už vnímat i zakrytou tvář svých spoluobčanů. To, co jsme dříve vídali jen při návštěvách některých asijských regionů nebo u turistů z těchto oblastí v tuzemsku, se stalo normou i u nás.

Zažíváme omezení pohybu, které bylo ještě nedávno nepředstavitelné. Je zavřená velká část obchodů, návštěva restaurací a kaváren je dlouhodobě nemožná. Jít na koncert či do divadla se stalo jen vzdáleným snem. Běžný život je známý jen ze vzpomínek a filmů, z nichž i ty běžné najednou vypadají jako sci-fi.

Život se přesunul do domovů a zároveň do virtuálního prostředí. A je dost možné, že to tak z určité části zůstane i po utlumení koronavirové epidemie, které navíc stále není na obzoru.

Světlem na konci tunelu má být právě covidový pas. Není to řešení ideální. Jedna z podmínek – tedy vakcinace – bude vzhledem k čekacím lhůtám těžko splnitelná. Někteří lidé navíc kvůli zdravotním komplikacím očkováni být ani nemohou.

Pak je tu pochopitelně komplikace spojená s necertifikovanými vakcínami, tedy hlavně ruskými a čínskými. Je na volbě každé evropské země a každého člověka, kterou si zvolí. Pokud to ale nebudou látky schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, bude to dotyčnému k ničemu.

Pas má být v papírové nebo digitální formě. Tady tedy na výběr je. Logicky ovšem zaznívá námitka, že to bude přeci jen trochu diskriminační. Ano, bude. Ale i o tom je doba (post)covidová.

V mnohém budou tyto změny podobné těm, jež po teroristických útocích z 11. září 2001 změnily leteckou dopravu. Bezpečnostní omezení, která zprvu vypadala „dočasně“, se ukázala dočasná podobně jako pobyt sovětských vojsk na československém území po srpnu 1968. A podobné to bude nejspíš i teď.

Rovnováha mezi svobodou a bezpečností se opět vychyluje směrem k tomu druhému. Díky schengenskému prostoru se cestování po území členských států Evropské unie – zhruba řečeno – stalo neobvykle komfortním. Člověku stačil jen doklad totožnosti, na pozemních hranicích nebyly kontroly prakticky žádné.

Nyní se tedy vracíme do doby, kterou nejmladší generace nezažila. Jen to má jinou podobu. Nebude potřeba výjezdní doložka, pozvání od vzdáleného příbuzného, ale očkovací pas.

A v té či oné míře zůstanou v platnosti i jiné restrikce. Je dost pravděpodobné, že nošení roušek či respirátorů na některých vybraných místech zůstane povinné na hodně dlouhou dobu. Pokud se začnou opět konat kulturní akce, tak to bude ve zvláštním režimu. Oddělené sektory, omezená kapacita, kdovíco dalšího.

Změní se ekonomické chování společnosti, řada pracovních činností zůstane doma a ve virtuálu. Někteří to už pochopili a začali se tomu přizpůsobovat. Protože doba přeje připraveným.

Koronavirus udeřil na naši společnost jako blesk z čistého nebe, ale některé procesy jen urychlil. A zároveň vrátil do hry některé zapomenuté věci. Však i očkovací průkaz jsme tu už měli…

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video