Vyrazí je dveřmi, chtějí se vrátit oknem. A když jim ho před nosem zavřou, tak to zkoušejí jiným oknem…
Podobně se chová vláda ve snaze změnit narychlo zákony tak, aby mohla nerušeně prodlužovat restriktivní opatření kvůli koronavirové pandemii. Bylo by to úsměvné, pokud by nešlo o tak vážné věci.
Alespoň ve zkratce pro připomenutí. Městský soud v Praze vládě hodil na hlavu nápad, na jehož základě přepnula fungování restrikcí z režimu nouzový stav do módu ochrana veřejného zdraví. Logicky konstatoval, že tak důležitá opatření nemohou být v rukách jen jednoho rezortu, musí jít o rozhodnutí celé vlády. Navíc konfrontované s parlamentní kontrolou.
Vláda tedy sněmovnu požádala o prodloužení nouzového stavu, přestože jen o pár dní dřív premiér Babiš mluvil jinak. Dolní komora jí to umožnila, ale na kratší dobu. Mezitím se objevil návrh, aby se upravil zákon o veřejném zdraví tak, že by šéf rezortu zdravotnictví mohl snadněji vyhlašovat restrikce. Proti tomu se ale v pondělí postavili koaliční sociální demokraté, takže je tu další návrh.
Měl by se upravit ústavní zákon o bezpečnosti (č. 110/1998 Sb.). Důvod? „Vytvořili bychom speciální stav pandemie, aby to nebylo vázáno na nouzový stav,“ komentoval to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Tedy aby se dal nouzový stav obejít? A v úterý ještě jeho rezort spustil na sociálních sítích přesvědčovací kampaň, že předchozí nápad – změna zákona o ochraně veřejného zdraví – byla v pořádku.
Věc má několik rovin. Samozřejmě je v tom politika a mocenská přetahovaná. Jednak mezi parlamentem, který si logicky chce ponechat kontrolní páky, a vládou, jež by nejradši vládla co nejvíc nerušeně. A i v rámci koalice. Ministerstvo zdravotnictví je v rukách premiérova hnutí ANO, rezort vnitra, který by při některých změnách mohl být upozaděn, obhospodařuje ČSSD. A právě vnitro má chystat změnu zákona o bezpečnosti.
Ministr Vojtěch může mít v lecčems pravdu, ostatně zpřesnění zákona o veřejném zdraví podpořili i někteří právní experti. A uvažovat se dá klidně i o změnách zákona o bezpečnosti, i když tam by schválení vyžadovalo ústavní většinu. To vše se ale má kdyžtak dělat s rozvahou, ve standardním schvalovacím a připomínkovém režimu. Ne horkou jehlou jen proto, že vládě se to teď hodí a nemá politickou sílu prosadit ve sněmovně 100 procent toho, co potřebuje. Současné úpravy navíc nejsou nijak zvlášť špatné.
A co výhrůžky, že jinak restrikce přestanou platit a pandemie se opět rozjede? Možná je čas pomalu přecházet do fáze doporučení. Spousta lidí se dokáže chovat odpovědně i bez vládních zákazů a nařízení. Vrátit se k utahování šroubů se dá vždycky.
