Slavný rozhovor prezidenta pro Český rozhlas rozhýbal mechanismy známé spíše ze Zimbabwe.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na poradách vedení deptával úředníky, kteří se pokoušeli nějak zakrýt vlastní chybu, slovy: „Když hrajete mariáš dost dlouho, zjistíte, že všechny štychy se už někdy předtím hrály.“ Myslel jsem, že to platí vždycky a zcela. Ale to, co se mezi zahraničními investory a částečně mezi tuzemskými vlastníky solárních elektráren strhlo po rozhovoru prezidenta Miloše Zemana v Českém rozhlase, mě velmi překvapilo. Asi jsem po takřka 20 letech strávených řešením arbitrážních strategií tak trochu ztratil ostražitost.
Je jasné, že prezidentův rozhovor byl okamžitě přepsán a přeložen. A právní týmy investorů žalujících Česko v arbitrážích (a to nejen solárních, v rozhovoru zazněla i jména konkrétních fyzických osob) horečně pracují na jeho založení do spisů všech typů. Paní ministryně Alena Schillerová, dle kompetenčního zákona odpovědná za mezinárodněprávní spory, se teď nějaký čas nebude moci věnovat rozpočtu.
Slavný rozhovor s sebou ale přinesl i jednu novinku. Předmětné vulgární označení vyslovené prezidentem republiky spustilo úvahy o aktivaci ochrany investorů skrze standard, který se doposud používal typicky v zemích jako Zimbabwe nebo Chile. Tento standard je, volně přeloženo, známý jako povinnost plné ochrany a bezpečnosti osob.
Bohužel pro Česko, které může být žalovanou stranou, bude takový spor všechny rozhodce a soudce nebývale bavit. Zmíněný standard nekryje pouze situace, kdy ústavní činitel vyzývá k fyzickému napadení investora – tam zatím naštěstí nejsme. Stanovuje obecně, že jednání státu (a prezident v tomto případě stát reprezentuje) musí být takové, aby rozumně předcházelo jakémukoli škodlivému (injurious) chování vůči investorovi.
Je na místě připomenout, že podle dostupných informací v jedné z opravdu ekonomicky významných „solárních“ investičních arbitráží už Česká republika na konci minulého roku meritorně prohrála. Ministerstvo financí se nyní pokouší nález zrušit, ale ten je stále platný a z pohledu mezinárodního práva představuje jednoznačné a výslovné porušení investičních standardů ze strany státu. Ba co víc, úřad se po této prohře rozhodl do tisku opakovaně lhát, když tvrdil, že spor doposud nebyl rozhodnut. To je asi nejšílenější taktika, kterou mohlo ministerstvo zvolit. Odborné investiční servery vyjádření českého rezortu okamžitě citovaly a lživou interpretaci nálezu si tak nepochybně přečetli i rozhodci, kteří nález vydali. Titíž ovšem budou rozhodovat i o výši škody. Jak se asi budou tvářit na stát, který veřejně překroutil jejich nález?
Otázka, zda tuto skutečnost – tedy informaci o meritorní prohře státu – někdo z ministerstva prozradil prezidentské kanceláři, zůstává ve vzduchu. Minimálně z hlediska procesní obrany státu není dobrý nápad označovat za „ekonomického zmrda“ někoho, kdo podle pravomocného verdiktu rozhodců jednal v dobré víře v zákon z roku 2006. Navíc to byl stát, kdo tuto legislativu vytvořil. Stranou teď nechme bizarní skutečnost, že někteří z prezidentem navrhovaných kandidátů na státní vyznamenání solární elektrárnu přímo či nepřímo pravděpodobně vlastní.
Kompetencí prezidenta je dle ústavy jmenovat soudce Ústavního soudu včetně předsedy a místopředsedů a také jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu. Týž prezident veřejně napadá stěží publikovatelnými výroky osoby, o jejichž žalobách a stížnostech právě tyto dva soudy v konečné instanci rozhodují. A to, obávám se, se prostě nesmí a při pohledu zvenčí to přímo bije do očí. A to přesto, že prezident není z výkonu své funkce odpovědný.
Jak nedávno napsal jeden z nejuznávanějších světových arbitrů v investičních sporech: „To nejlepší, co mohou tribunály v solárních sporech pro vládu práva v Česku udělat, je odsoudit jej za to, že nedodržuje své vlastní závazky, které dokonce přijímá ve formě zákona.“ Když už za výkon své funkce není odpovědný prezident, možná by ten článek měl někdo dát přečíst paní ministryni financí. Ta za výkon své funkce odpovědná je.
Autor je bývalým ředitelem mezinárodněprávního odboru ministerstva financí, působil jako poradce pěti ministrů financí
Reakce Ministerstva financí ČR
Dovolujeme si zareagovat na tvrzení pana R. Šnábla o průběhu jedné ze solárních investičních arbitráží, která se objevila v jeho dnešním komentáři pod názvem Vulgarismy pronikají do investičního práva.
Jak Ministerstvo financí korektně informovalo v této souvislosti již dříve, bylo vydáno rozhodnutí, ve kterém se tribunál ztotožnil s některými jurisdikčními námitkami České republiky. Tribunál dále meritorně zamítl některé z nároků vznesených žalobci a rozhodl o tom, že řízení o některých meritorních nárocích bude pokračovat.
Přesný časový harmonogram další fáze řízení zatím nebyl stanoven. Nelze tedy předvídat, jaké dopady rozhodnutí, které neobsahuje žádné závěry ohledně náhrady škody, bude mít na konečné rozhodnutí ve věci.
Vzhledem k tomu, že tedy řízení nebylo dosud skončeno, nemůže k němu Ministerstvo financí poskytovat žádné bližší informace. V této souvislosti se ale nabízí připomenout, že Ministerstvo financí uspělo již ve dvou tzv. solárních sporech, a to s definitivní platností.
