Komentář Roberta Maleckého: Ústavní popcorn | E15.cz

Komentář Roberta Maleckého: Ústavní popcorn

Robert Malecký

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Zatímco v klidu řešíme podstatné náležitosti politického systému, jakým je například účinkování vlády na sociální síti pro dvanáctileté děti, prakticky mimo zájem publika stojí možná největší změna volebního systému od doby opoziční smlouvy. A s ní i náprava jedné z mnoha politických hanebností, kterou tento kartel moci mezi ODS a ČSSD přinesl.

Možná již v úterý, každopádně ale velmi brzy, se má Ústavní soud vyjádřit ke stížnosti na volební zákon, kterou podala skupina senátorů zastoupená europoslancem Stanislavem Polčákem. Seznam Zprávy a internetový deník Echo24 v minulých dnech informovaly, že jsou tentokrát možné změně volebního systému přikládány jisté naděje, které se opírají o hlasy z právnické komunity. Fajn, ne, že by si nerovnoměrnosti ve volebním zákoně změnu nezasloužily už dávno, otázka ovšem zní, jak by to zasáhlo prezidentem už vyhlášené volby. Což je mimochodem též otázka pro Ústavní soud, neboť je vyhlásil podezřele předčasně.

Jinými slovy má Ústavní soud opět po čase v rukou třaskavý politický materiál. V minulosti už se to stalo, třeba když na konci léta roku 2009 uznal právo poslance Melčáka být poslancem celé čtyři roky, zrušil už vyhlášené předčasné volby a nechal vládu Jana Fischera prakticky vládnout o rok déle. Jenže nyní jde o jinou situaci.

Skupina senátorů si stěžuje na dvě věci. Předně na nerovnost při přepočítávání hlasů D‘Hondtovou ve čtrnácti volebních obvodech, které kopírují krajské uspořádání. Prakticky řečeno je to systém, který zvýhodňuje strany s větším ziskem na úkor méně úspěšných. Jako příklad se uvádí počet hlasů, za které byl ve volbách v roce 2017 jeden mandát: Starostové potřebovali 44 tisíc, hnutí ANO jako vítězi voleb stačila méně než polovina, necelých 20 tisíc voličů. Je to disproporce tak veliká, že protiústavnost z ní přímo čiší, což ale není nic nového. Shoduje se na tom prakticky kompletní zdejší ústavně-právnická obec.

Druhá připomínka pak směřuje ke kumulativní podmínce, podle níž musejí koalice získat podle počtu zastoupených subjektů 10, 15 nebo 20 procent hlasů. To podle senátorů deformuje politický systém, neboť podmínka může strany od spolupráce odrazovat.

Jiná věc ovšem je, co s tím dělat. Trochu zarážející je, že senátorský návrh na Ústavním soudu leží od konce roku 2017, soudci se k němu dostávají ve chvíli, kdy jsou již volby vyhlášeny. Jistě, přispěl k tomu i prezident, svým neobvyklým krokem, kdy volby vyhlásil ještě v roce předcházejícím. O to pikantnější a třaskavější samozřejmě nyní situace je.

Je zde samozřejmě možnost, že Ústavní soud ani tentokrát nenajde sílu situaci jako protiústavní pojmenovat – proti čemuž stojí právě zmíněné anonymní hlasy naznačující opak. Prý tentokrát už opravdu ano. Pokud se to stane, jsou v zásadě dvě možnosti. Buď soudci změní pravidla již pro letošní volby, proti čemuž se ozve oprávněná námitka, že mění pravidla uprostřed hry.

Nebo do volebního zákona sice zasáhnou, ale stanoví odkladnou lhůtu, rok, dva, aby měla sněmovna a Senát čas na přípravu nových pravidel. Pak se ale budou konat volby, úředně označené jako protiústavní.

Což je věc, která sice zapadá do naší halucinogenní přítomnosti, přesto je ale z mnoha důvodů nepříjemná. Každopádně nás čeká velké politické divadlo, kupujeme ústavní popcorn.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video