Komentář Terezy Zavadilové: Tak. A teď co dál?

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Shutterstock

Ilustrační foto
2
Fotogalerie

Koronavirová nákaza letos přinesla do světa mnoho nových zkušeností. Počínaje sama sebou, tedy globální pandemií, kterou od španělské chřipky před sto lety v této intenzitě svět neviděl. Konče dopadem na nejobyčejnější aspekty života každého z nás.

Letošní rok otevřel řadu otázek, na které bude hledat správné odpovědi až rok 2021. Nejdůležitější z nich je vakcína. Povede se zastavit šíření nemoci a uvést svět do normálu? Odpověď bude dávat několik aktérů: politici a celý farmaceuticko-logistický řetězec, zda se hladce zvládne zorganizovat asi největší cvičení, které lidstvo takhle najednou zažilo. Odpovědí i lidé: zda dají přednost názoru vědců před pokoutní povídačkou a dají se očkovat.

Na podzim se vyřešila hádanka, kdo bude lídrem Spojených států. Jaký ovšem skutečně bude Joe Biden prezident, teprve uvidíme. Naši zemi navíc čekají dvě další politické odpovědi – kdo na podzim vyhraje parlamentní volby v Česku a také v Německu.

Posledních patnáct let bylo pro Evropu poměrně turbulentních, nejprve krize finanční, pak uprchlická, klimatická, teď koronavirus. Německo pod vládou Angely Merkelové bylo i přes některé chybky stabilizačním prvkem v této bouři. Doufejme v politická rozuzlení postavená na skutečné odpovědnosti, nikoli na populismu.

Jedno z prvenství koronaviru je i to, že krom jednotlivců a firem smetl celá byznysová odvětví. Cestovní ruch, aerolinky, gastronomie a řada návazných sektorů trpí. Trpěly by víc, kdyby státy neshazovaly peníze takřka z helikoptéry.

Nezbytnou podmínkou odpovědi na otázku, co s těmito podniky bude v příštím roce, je rovněž úspěšnost vakcíny a disciplinovanost lidí. Zatímco společenský život se letos propadl do temnoty, na trzích bylo živo. Ceny akcií i realit i za letošní rok, který globálně skončí největším propadem ekonomiky od druhé světové války, paradoxně rostly. Ceny technologických firem se utrhly jako nikdy.

Pomáhají tomu nulové úrokové sazby, miliardová pomoc států a centrálních bank a také dluh navýšený o protikoronavirové pomoci, který naroste na astronomických 200 bilionů dolarů. Ten způsobuje obavy ze znehodnocení měny. Jestli se s tím globální ekonomika popasuje bez inflace či jiných vážných rizik, bude pro ekonomiku tématem číslo jedna. Jak si státy poradí s deficity, bude stejně těžkým tématem pro politiky.

K zodpovězení je toho daleko více. Narovná se dodavatelsko-odběratelský řetězec poničený koronavirem, když už nyní kvůli potížím v logistice rostou ceny dopravy a surovin? Co pojišťovny? Dostane se dětem kvalitního vzdělání a nemocným té správné péče?

Přemění se mocenská mapa světa, když skoro jediným místem, které se tváří optimisticky, je Čína? Jaká je budoucnost kanceláří, kamenných obchodů a vůbec práce ve změněném světě? Budeme zase někdy normálně cestovat? Má si svět nedejbože zvyknout na další pandemie? Vrátí se nám svoboda, na kterou jsme byli zvyklí?

Nezbývá než snažit se každý sám – a věřit. Víra a naděje jsou mocné čarodějky.