Komentář Vladana Gallistla: Velká recese? Možná jen lehký předkrm | E15.cz

Komentář Vladana Gallistla: Velká recese? Možná jen lehký předkrm

Komentář Vladana Gallistla: Velká recese? Možná jen lehký předkrm
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia

Vladan Gallistl

Americké akcie jsou rekordně drahé a ceny realit po celém světě rostou do neuvěřitelných výšek. Ne, řeč není o současnosti, ale o letech před finanční krizí, jejímž symbolem se stal pád investiční banky Lehman Brothers před deseti lety.

Ovšem stejně jako v minulé dekádě i nyní ženou ceny realit, dluhopisů či akcií do výšin levné peníze, kterými centrální banky v uplynulých letech zaplavily svět. Investoři ve zběsilé honbě za výnosem nakupují cokoli, co jim přijde pod ruku. Přesně ve stylu již legendárního citátu bývalého šéfa Citigroup Charlese Prince. „Dokud hraje hudba, tak se tančí. A my stále tančíme,“ popisoval náladu na trzích v polovině roku 2007. O rok později zavládlo na trhu mrtvolné ticho, které jen občas přerušil umíráček za další padlou banku.

Za chováním investorů nicméně stály v předkrizových letech i nyní zejména kroky centrálních bank. Zatímco na začátku tisíciletí zareagovali centrální bankéři na teroristické útoky v USA 11. září panickým snižováním úroků, v minulých letech zahájili – opět v panické reakci, tentokrát na finanční krizi – bezprecedentní experiment se zápornými úrokovými sazbami a pumpováním peněz do ekonomik prostřednictvím nákupu dluhopisů a akcií.

Technologický sektor táhne americké akcie dolů, Apple investory příliš nezaujal

Výsledkem je astronomická úroveň dluhu ve světě, který podle Institutu pro mezinárodní finance dosáhl výše 247,2 bilionu dolarů, což představuje 318 procent globálního HDP. Letos se přitom poměr dluhu k HDP poprvé od roku 2016 zvýšil, jinými slovy zadlužení států, firem a domácností roste rychleji než světová ekonomika. A to je zlé znamení.

Z dnešního pohledu proto bylo chování centrálních bankéřů v předkrizových letech jen nevinnou školní party, která se až v posledních letech změnila v pěkně divoký mejdan. Záporné úrokové sazby totiž opět tlačí investory do exotických instrumentů, ztrátových technologických firem či start-upů – stejně jako v předkrizových letech. Zato tentokrát s daleko větší dluhovou pákou.

Akcie, měny & názory Jaroslava Bukovského: Nevěrní Snapchatu

Trhy nicméně zůstávají relativně klidné a firmy mají vysoké ziskové marže. Stejně jako před krizí. Situace se však začíná dramaticky měnit a bylo by chybou přeslechnout, že hudba přinejmenším zpomaluje. Centrální banky končí se stimuly a začínají zvyšovat sazby, zejména americký Fed. A to – jak ukazují problémy rozvíjejících se trhů – může být velmi nepříjemné.

Potíže na burzách totiž přicházejí vždy, když se začnou zdražovat peníze na trhu, což odhalí skutečnou hodnotu investic. Ostatně problémy amerického finančního sektoru vybublaly před deseti lety na povrch právě poté, co Fed od poloviny roku 2003 do léta 2006 zvyšoval úrokové sazby. Vzhledem k současnému objemu peněz v ekonomice nezbývá než doufat, že tentokrát to centrální bankéři zvládnou. V opačném případě se bude na Velkou recesi za pár let vzpomínat jen jako na lehký dietní předkrm.

 

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!