Marek Schwarzmann: Otázky a odpovědi

ilustrační foto

ilustrační foto

Dávám tomu rok, maximálně dva, zní okřídlená hláška otce Krause z filmu Pelíšky. Byť se ho na názor nikdo neptal. Zato středoškoláků se Česká bankovní asociace optala, „kolik dávají“ tisíce let starému idolu, tedy hotovosti alias keši.

A kdo se moc ptá, moc se dozví: podle dvou třetin studentů budou tempo vývoje bankovnictví udávat moderní technologie v oblasti zabezpečení, tedy otisky prstů či skeny sítnic. Vymizení keše, o kterém se už nějakou dobu mluví, se však dočkáme někdy až za deset či více let. Jen kolem šestnácti procent mladých si trouflo zacílit do intervalu pěti až deseti let.

„Jedná se o novou generaci, která bude bankovní produkty využívat, a tak jsou pro nás její preference a znalosti důležité,“ dala se slyšet bankovní asociace. Když to člověk čte, tak už se na tu dobu za deset let snad začíná i těšit. Pak mu ale vytane na mysli, že tytéž dotazy padaly před pár lety a (překvapivě) odpovědi na ně byly stejné jako teď, tedy ve smyslu „za deset a více let“. Ejhle, historie se opravdu umí opakovat. Možná bychom se ale mohli asociace zeptat, proč se o ten konec hotovosti, když už se na něj tak pěkně ptá, také trochu nepřičinila?

Vždyť mohla středoškoláky už pár let učit, jak hotovost nepoužívat, například v projektu P2P posílání peněz prostřednictvím NFC v mobilním telefonu. Nebo proč si bankovní domy účtují tolik za akceptační terminály u obchodníků, kvůli čemuž není tolik míst, kde by se dalo platit kartou? Jenže to by banky patrně nemohly odvádět ty miliardy korun na dividendách. Samozřejmě bezhotovostně, jak jinak.

Placení mobilem s NFC se stává skutečností