Český premiér Andrej Babiš si opakovaně stěžuje v médiích na to, že vláda, správní a bezpečnostní systém ani jeho instituce nejsou schopné vymáhat vládní opatření proti šíření koronaviru. Je to paradoxní, protože si stěžuje ten, kdo by měl na vymáhání práva dohlížet, což je buď opomenutí, nebo „střílení do vlastní nohy“.
V Německu si politici sami na sebe nestěžují, nestřílejí se dobrovolně do nohy, jen tu a tam občanům připomenou, že bez dodržování hygienických pravidel se společnost nikam nepohne, takže je samozřejmé, že se opatření také budou přísně vymáhat. A když to nejde jinak, tak za účasti policie.
I Německo má za sebou několik ilegálních tanečních party, které byly policií rozpuštěny. Rozháněly se demonstrace, což se jednou úplně nepovedlo, protože policie podcenila akci před Bundestagem, takže se někteří popírači covidu a radikální kritici vlády dostali až dovnitř budovy. Obecně jsou ale policisté respektováni a podle průzkumů občané dodržují opatření v naprosté většině bez problémů.
Policejní kontrola jako připomenutí, že stát to se svými opatřeními myslí vážně, je ale viditelná každý den. Čas od času probíhají i velké kontrolní akce. Policie za asistence dalších bezpečnostních služeb už několikrát například provedla rozsáhlou kontrolu dodržování opatření ve vlacích. Během tohoto pondělí tak mohli být k vidění policisté v každém druhém rychlíku či expresu v Německu. Pravidelně se kontroluje nošení roušek ve veřejné dopravě.
Němci jsou možná obecně disciplinovanější a k policii mají větší respekt, ale možná jenom proto, že se policie viditelně a hlasitě připomíná. Německá vláda se na rozdíl od té české drží hesla „důvěřuj, ale důsledně prověřuj“ a také „vymáhej, co jsi nařídil“. Na zoufalé uplakané stěžování není čas.
Autor je spolupracovník redakce
