Ostrava potřebuje investice

Navrhovaná změna zákona o rozpočtovém určení daní by podle náměstka primátora Ostravy mohla ohrozit rozvoj města.

Čtyři největší města v Česku čekají s obavami na plány ministra financí Miroslava Kalouska. Kvůli změnám rozpočtového určení daní by mohly Praha, Brno, Ostrava a Plzeň dohromady přijít o čtyři miliardy korun.
„Myslím, že poslanec, který je z těch velkých měst a pro tuto změnu zvedne ruku, bude stěží získávat mandát v dalších volbách,“ říká náměstek primátora Ostravy Tomáš Petřík. Zdůrazňuje, že uvedená města jsou v podstatě spádovými regionálními metropolemi. Například Ostrava neobsluhuje jen 300 tisíc, ale takřka milion obyvatel.

EURO Ještě v roce 2008 jste měli rozpočet zhruba osm miliard korun, poslední tři roky se pohyboval okolo šesti miliard. Už se blýská na lepší časy? Zatím ne, teď máme rozpočet přibližně 6,2 miliardy korun, ale předpokládáme, že změna k lepšímu by mohla nastat v příštím roce. Co nás ale trápí je představa pana ministra Kalouska o změně zákona o rozpočtovém určení daní. Poslední návrh znamenal pro Ostravu škrt 900 milionů z příjmů rozpočtu, což v podstatě znamená, že zůstaneme bez investic, protože ta část dnes činí 1061 milionů korun. Možná je ale ten návrh 900 milionů takový nástřel, abychom se nakonec smířili s původně plánovanými 165 miliony.

EURO Co by to znamenalo pro Ostravu a celý region? Nedostatek investičních prostředků by v podstatě znamenal zastavení rozvoje. Nebudou peníze například na budování průmyslových zón, které přivádějí investory a vytvářejí pracovní místa. Zajímalo by mě, jestli tvůrci změny uvažovali i o možných dopadech do výplaty sociálních podpor a dávek. Míra nezaměstnanosti totiž neporoste jen v Ostravě, ale v celém kraji. Za prací se k nám dennodenně dojíždí, což má samozřejmě své dopady na další oblasti, za které je město zodpovědné jako například doprava nebo životní prostředí. V těchto souvislostech by bylo vhodné připravované změny posoudit.

EURO O víkendech bývá prázdné i historické centrum Ostravy, neznamená to, že by lidé z města odcházeli úplně? Za poslední roky máme mírný pokles v řádu několika tisíc. To není dobrá zpráva, protože město demograficky stárne. Potřebujeme neustále přivádět nové investory, kteří se budou věnovat výrobě a vývoji s vysokou přidanou hodnotou. Mimochodem už tady máme řadu významných hráčů, například nadnárodní softwarovou firmu TietoEnator, díky níž vznikly stovky pracovních míst. To je jedna z cest, jak na Ostravsku zastavit odliv mladé generace.

EURO V rámci šetření jste byli snad první město, kde se začal využívat systém sdružených nákupů na elektronických aukcích. Jak se to osvědčilo? Ostrava disponuje obchodními společnostmi a příspěvkovými organizacemi se souhrnými provozními náklady čtyři miliardy korun. Především v důsledku hospodářské recese jsme se rozhodli hledat rezervy v hospodaření těchto organizací. Za tímto účelem vzniká útvar řízení majetkových účastí města. Součástí úsporných opatření je i pořádání elektronických aukcí, což je obecně velmi dobrý nástroj, který je v oblasti státní a veřejné správy nepochopitelně málo používán. Pokud realizujete sdružený nákup, stáváte se vlastně velkým odběratelem a dostáváte se do zcela jiného postavení. Během provozování systému sdružených nákupů s použitím elektronických nástrojů predikujeme do konce roku 2011 celkovou úsporu 77 milionů korun.

EURO Ostrava dotuje vlastní Dopravní podnik ročně zhruba miliardou korun. Souvisí tato dotace s Akcí smog? Marginálně. Na tuto aktivitu jsme vynaložili v průběhu roku necelých třicet milionů. Akce smog, při které vyjíždí MHD zdarma ve dnech se špatným ovzduším, byla pokusem o změnu v oblasti životního prostředí, kterou na rozdíl od současné legislativy mohlo město přímo ovlivnit. Na druhou stranu si myslím, že zprávy, které se o ovzduší v Ostravě objevují, leckdy nejsou vždy zcela objektivní. V průběhu posledních patnácti let došlo k výraznému zlepšení. Pro další zlepšení stavu iniciovala Ostrava založení dobrovolného svazku měst a obcí v environmentálně postiženém regionu Moravskoslezského kraje. Hlavním cílem bude snaha efektivně získávat zdroje do oblasti životního prostředí nejen ze státního rozpočtu, ale i z evropských fondů.