Petr Fischer: Válka může za inflaci a daně se ve válce zvyšují, to nyní v Německu neplatí

V říjnu Německo vykazovalo růst cen potravin o pětinu, což je něco, co dvě generace prakticky nepamatují. Na snímku je obchod Aldi v německém městě Freyung.

V říjnu Německo vykazovalo růst cen potravin o pětinu, což je něco, co dvě generace prakticky nepamatují. Na snímku je obchod Aldi v německém městě Freyung. Zdroj: Odehnalová Martina, ČTK

Tohle Němci nezažili sedmdesát let! Růst cen už přeskočil desetiprocentní hranici a vyhlídky nejsou o moc lepší. Na příští roky německý statistický úřad odhaduje cenový růst sedm procent, což není vzhledem k prudkému letošnímu skoku příliš optimistické. Období „normální“, prakticky nulové inflace, se tedy hned tak nevrátí.

O jak velkou změnu jde, nejlépe dokazuje růst cen potravin. V posledních dvaceti letech zaznamenali němečtí statistici růst cen potravin jen v průměru o 1,5 procenta ročně. Šlo tedy o neskutečně dlouhou cenovou stabilitu. V říjnu Německo vykazovalo růst cen potravin o pětinu, přesněji o více než 20 procent, což je něco, co dvě generace prakticky nepamatují. Nejvyšší nárůst, podobně jako v Česku, je vidět na růstu cen olejů a tuků, kde ceny vyskočily o polovinu. Mléčné výrobky a vejce lze dnes v Německu pořídit skoro o třetinu dráže než loni. Zelenina zdražila o čtvrtinu a chléb a cereální výrobky o pětinu. O čtvrtinu narostly i ceny uzenin a masa včetně ryb.

Pro srovnání s Českem, které také v poslední době intenzivně probírá zásadní předvánoční téma, kolik korun lze ještě zaplatit za čtvrt kilogramu másla potřebného k pečení cukroví – máslo koupíte v Německu až za tři eura (75 korun).

Když stál chléb 420 miliard a Němci topili markami. Příběh hyperinflace roku 1923:

Video placeholde
• Videohub

Důvodem nejsou jen vysoké ceny pohonných hmot, jak by se dalo očekávat, ale i výpadky v dodávkách způsobené prvotně covidovými uzávěrami. Některé dodavatelské řetězce zatím stále neběží tak jako dříve a mnozí dodavatelé si k cenám přidali více, než by museli. Na vyšší ceny se proto budou muset Němci připravit i příští rok. Sympatickou výjimku tvoří regionální potraviny, protože na jejich dovoz do center měst nemusejí pěstitelé vydávat tolik peněz. Levnější je i místně vypěstovaná zelenina a sezonní produkty.

Jádrová inflace zůstává na snesitelné úrovni

Samozřejmě největším tahounem inflace jsou i v Německu energie. Stačí uvést souhrnné číslo nárůstu cen: 43,3 procenta. Největší zdražení, o více než sto procent, vykazuje plyn, topné oleje se zvedly o 80 procent a elektřina zdražila o 26 procent. Ceny nafty a benzinu se vzdor státní dotaci na čerpání a snížení daní z přidané hodnoty nakonec vyšplhaly také na dvacetiprocentní růstovou hranici, srovnáme-li je s loňským rokem.

Zajímavé je, že po odečtení prudkého růstu cen energií a potravin zůstává inflace (takzvaná jádrová inflace) v Německu na vcelku snesitelné hranici pěti procent. Polovina růstu jde tedy na vrub energetické války s Ruskem a nefunkčnosti evropského trhu s elektřinou. Ani v Německu se tedy nedá říct, že za růst cen může válka, jak se to dokola opakuje v Česku.

Cenový růst by zřejmě nastal i bez války, každopádně ruská agrese a přerušení dodávek plynu byly startovacím výstřelem i pro podnikatele, kteří zdražovat nemuseli. A tak i v Německu narostly ceny zboží dlouhodobé spotřeby od aut přes nábytek po domácí spotřebiče o bezmála sedm procent. O devět procent zdražily restaurační služby, zájezdy k moři i jinam vyskočily cenově o patnáct procent. Za pozornost stojí i druhá strana škály, tedy snižování cen. Toho se němečtí spotřebitelé dočkali prakticky jen v telekomunikačních a sociálních službách.

Slevy na dani pro 48 milionů lidí

Historicky rekordní růst cen je v Německu důležité téma, hned po otázce, s jak velkými škodami přežije největší evropské hospodářství letošní zimu (německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck opakuje podobně jako jeho český kolega Síkela, že plynu je a bude v zásobnících dost). Do debaty výrazně zasáhla vláda Olafa Scholze, když v parlamentu schválila rozsáhlou pomoc prakticky všem kromě těch nejbohatších.

Jestliže teoreticky platí, že ve válce se daně zvyšují, Němci jdou vůči občanům podobně jako česká vláda spíše opačným směrem. Scholzův kabinet schválil slevy na dani z příjmu pro 48 milionů lidí, vypočet slevy zcela zohlednil velikost inflačního propadu. Mzda znehodnocená růstem cen o deset procent by měla svých deset procent získat zpátky v novém nastavení daně. Pomoc se týká i lidí, kteří dnes berou přes pět tisíc eur měsíčně a odvádějí na dani 42 procent. Vláda jim navýšila zdanitelnou úroveň o několik tisíc, takže statisíce lidí spadnou do nižšího daňového pásma. Naopak maximální daňová sazba 45 procent pro lidi vydělávající nad 277 tisíc eur zůstává dál zachována. Pro představu v tomto pásmu dnes daní 3,8 milionu Němců.

Peníze pro nejslabší budou

Vládní pomoc je ale mnohem širší. Zahrnuje i vyšší přídavky na děti, podporu důchodců, studentů, prodloužené čerpání současné sociální podpory. Scholzův podpůrný balík pro Německo – to je skutečně masivní injekce do ekonomiky, skoro jako kdyby u sousedů vládla rozhazovačná Babišova sestava. Jsou tu ale tři podstatné rozdíly: zaprvé slíbená opatření jsou plněna, zadruhé rychle administrována a zatřetí německé veřejné finance v posledních deseti letech vykazovaly obrovské přebytky.

Ty teď vláda počínaje covidem rychle pálí. Brzy tedy dojde při obstarávání půjček i na Němce a svou štědrou pomoc budou muset omezit. Zatím se ale méně majetní Němci nemusejí bát. Peněz zdaleka nejen pro ty vyloženě slabší bude dost.