Premiér Viktor Orbán se od počátku snaží chránit Maďary před dopady energetické krize, a sebe tak před nespokojeností obyvatelstva. Jeho recept, zdá se, příliš nefunguje: Maďarsko se svými 20,7 procenta vykázalo v září podle Eurostatu čtvrtou nejvyšší meziroční míru inflace v Evropské unii. Vláda zareagovala širším zastropováním cen potravin, čímž vyvolala obavy z jejich nedostatku. Navíc čelí kritice, že se chce pod záminkou boje s inflací zbavit nadnárodních řetězců.
Šéf premiérovy kanceláře Gergely Gulyás minulý týden připustil, že největším problémem je inflace. Ta v říjnu podle statistického úřadu vyšplhala dokonce na 21,1 procenta, nejvýše za čtvrtstoletí. Enormně rostly zejména ceny energií pro domácnosti, a to o 64 procent, potraviny zdražily o čtyřicet procent.
Odhaduje se, že inflace do konce roku vyšplhá na 25 procent. V médiích se tak řeší, zda jsou v maďarských obchodech ceny vyšší než ve Skotsku, jak drsná bude zima a nakolik se budou muset Maďaři na Vánoce uskromnit.
Obavy z nedostatku vajec
Vláda na špatné zprávy zareagovala rozšířením cenového stropu na některé základní potraviny. Dosud se týkal mouky, cukru, slunečnicového oleje, mléka, kuřecích prsou a vepřové kýty, nyní přibyly vejce a brambory. Nařízení ale okamžitě vyvolalo obavy z nedostatku zejména vajec.
„Průměrná rodina by díky nové akci mohla ušetřit zhruba jedno euro měsíčně. Zároveň by však v obchodech mohlo zboží zcela dojít,“ varoval web Daily News Hungary. Některé obchody už podle serveru RTL.hu zavedly kvůli nejistotě nákupní limity a proti novému stropu se vyslovila asociace producentů vajec.
Zemi přitom už v létě dostal do podobných potíží cenový strop na pohonné hmoty. Zvýšil poptávku po benzinu a naftě a zároveň zarazil dovoz paliv. Čerpací stanice se tak potýkaly se zásobováním a byly nucené zavírat. Malé nezávislé stanice si teď stěžují, že mají kvůli zastropování velké ztráty a od státu nedostaly slíbenou podporu. Varovaly tak před rizikem dalšího narušení prodeje benzinu a nafty.
Ruský plyn není tak výhodný, jak se zdálo
V létě také vláda musela upravit cenové stropy elektřiny a plynu pro domácnosti považované za jeden z hlavních nástrojů, které drží stranu Fidesz u moci. Původní stropy nyní platí jen do určité spotřeby, nad ni se cena elektřiny zhruba zdvojnásobila a v případě vyššího odběru plynu se v podstatě dostala na tržní úroveň.
Orbán se přitom před časem chlubil, že se díky dobrým vztahům s Ruskem, které narušují unijní jednotu v postoji k válce na Ukrajině, zajistil Maďarům výhodně ruský plyn. Server G7.hu však koncem října napsal, že i ceny suroviny pro Maďarsko se odvíjejí od tržních, i když zpožděně. Pokud plyn prudce zdražuje, je země dočasně ve výhodě, ale při nynějším poklesu naopak platí více.
Inflace už silně ovlivňuje chování Maďarů. Sedmdesát procent jich šetří na jídle a spotřebě energií a šedesát procent už nenavštěvuje restaurace, vyplývá z průzkumu pojišťovny Groupama. Vysoké ceny potravin tak postupně ochromují sektor pohostinství.
„V minulosti jsme kvůli kvalitě dováželi jídlo ze zahraničí. Teď je to kvůli ceně. Rozdíl je ohromující,“ popsal situaci agentuře Bloomberg Gergely Haris, majitel budapešťské restaurace Bobo, která v poslední době už několikrát zdražovala.
To nejhorší však v gastru teprve nastane. Šéf Maďarské asociace pohostinství László Kovács řekl Daily News Hungary, že na počátku příštího roku by mohla skončit i více než polovina podniků.
Zahraniční supermarkety jsou pod tlakem
Premiér také čelí kritice, že chce využít inflaci k dalšímu boji proti nadnárodním firmám. Na velké obchodní řetězce už dopadla kromě cenových stropů další omezení – nařízení odevzdávat potraviny s blížícím se datem spotřeby na charitu a daně z mimořádného zisku. Server Politico přitom upozornil, že se to netýká maďarských společností, jelikož fungují ve franšízovém systému.
„Není to nic menšího než záměrné vytlačování určitých podniků z trhu,“ sdělil serveru pod podmínkou anonymity zástupce jednoho z dotčených maloobchodníků. Kroky Budapešti jsou podle něj v rozporu s principy jednotného unijního trhu a Brusel by na ně měl reagovat.
Vládnoucí strana Fidesz se dlouhodobě netají záměrem dostat řadu sektorů pod maďarskou kontrolu, maloobchodní řetězce jsou pouze jedním z příkladů. „Musíme zvýšit podíl domácího vlastnictví v sektoru stavebních materiálů a potravinářského maloobchodu,“ řekl v květnu otevřeně ministr pro ekonomický rozvoj Márton Nagy.
