Dalo se to čekat. Když se sloučila Equa bank s Raiffeisenbank a na konci loňského roku převzala druhá jmenovaná půl milionu účtů klientů Equa bank, bylo jen otázkou času, než vůči kryptoměnám nepřátelská Raiffeisenbank začne hromadně vypovídat účty firmám, které mají s kryptoměnami co do činění. A už se to děje.
Equa bank byla poslední bankou, která nesla pochodeň a umožňovala plně legálnímu podnikaní s kryptoměnami, aby mohlo vůbec fungovat, tedy aby mělo v České republice přístup k bankovnictví. Celé odvětví se dlouhé roky potýkalo s postupným odmítáním ze strany bank, až zůstala jen Equa bank. Zprávy o pohlcení této banky kryptoměnám nepřející Reiffeisenbank byly okamžitě považovány za jasný signál, že u nás toto odvětví banky nechtějí. A je to škoda.
Minimálně od revoluce mluvíme nahlas o tom, jak by se Česká republika měla přeměnit z montovny na mozkovnu, jak bychom měli podporovat odvětví s vyšší přidanou hodnotou a investovat do nových technologií. Když se to jako zázrakem stane a Česká republika se stane celosvětovým centrem úplně nového, bitcoinového světa, stačí nám jen pár let, abychom ho udusili.
Přitom k tomu není žádný důvod. Jde o legálně podnikající firmy, které dělají vše, co po nich zákon chce, reportují, odvádějí daně, legálně zaměstnávají často IT odborníky ze zahraničí a poskytují služby, které využívají lidé po celém světě. Přesně to, co bychom u nás za jiných okolností chtěli.
Z bitcoinové komunity se ozývají konspirační hlasy, které tvrdí, že se tím banky zbavují své konkurence, což je velmi vzdálené mnohem smutnější pravdě. Banky prostřednictvím svých zástupců dávají dlouhodobě najevo, že je bitcoin vůbec nezajímá a považují ho jen za podivnou hru a bublinu. Ostatně to v E15 na konci roku 2017 tvrdila hlavní ekonomka Reiffeisenbank Helena Horská. A není v tom sama, je to pochopitelný názor, který v té době měla řada vzdělaných lidí.
Od té doby ale počet uživatelů kryptoměnových služeb narostl na zhruba sto tisíc a ti všichni přicházejí s rozhodnutím bank včetně té poslední o možnost využívat kryptoměny tak, jak jsou zvyklí. Banky to nedělají kvůli strachu z konkurence, ale ze strachu z České národní banky, která jim to nijak nepřikazuje, ale neuměla nastavit pravidla tak, aby se banky nebály tyto lidi skrze kryptoměnové firmy a jejich účty obsloužit.
Banky by určitě chtěly, přece jen jsou v tom peníze. Bitcoinu je samozřejmě jedno, že ho banky nechtějí. Je mu jedno, že se za něj vláda nebo centrální banka nepostavily, vždyť přece vznikl jako přímý kontrast ke všemu špatnému, co vlády a centrální banky představují. Bude tu i nadále a bude se mu dařit. Bylo by pošetilé chtít po něčem, co chcete nahradit, aby vás podporovalo.
Z pohledu ekonoma je to ale přece jen škoda pro stát, který zoufale hledá, jak posunout tuhle zemi někam dál, jak se stát centrem inovací a místem, kam míří celý svět, když chce poznat, co nového se děje. Pro stát, který hledá příjmy. Náš stát navíc u kryptoměn nemusel zakládat předražená inovační centra a nikoho dotovat. Stalo se to díky píli místních lidí, kteří tu stále chtěli zůstat a podnikat. Když se to jako zázrakem stane samo od sebe, rozhodli jsme se to pobít a poslat všechny tyto šikovné firmy a lidi za hranice.
Nedává to žádný smysl a je to škoda. Měli jsme to tu naservírované na stříbrném podnose. Stačilo je nechat žít a dělat vše, co jim zákon ukládá. Rozhodli jsme se místo toho, že tu všechny ty chytré lidi a jejich daně nechceme. Chápe to někdo?
Autor je ekonom, Metropolitní univerzita Praha
