Na dnešním zasedání České národní banky očekáváme mírnější růst úrokových sazeb, a to o půl procentního bodu. Hlavním důvodem je změna názorů v jestřábí pětici členů bankovní rady. Tomu napovídají především vyjádření radních Marka Mory a Tomáše Nidetzkého. Podle druhého jmenovaného už úrokové sazby proti inflaci působí a je třeba být jen trpělivý a v případě změny úrokové politiky půjde spíše už jen o mírné ladění. Vyjádřil přesvědčení, že inflace do konce roku začne klesat a do konce roku 2023 začne směřovat k dvouprocentnímu cíli. Na nejvíce jestřábí pozici tak v tuto chvíli zůstává Tomáš Holub.
Na jedné straně je pravda, že růst českého reálného HDP dosáhl v prvním kvartále 4,6 procenta meziročně, což výrazně předčilo tržní očekávání. Nicméně aktuální ekonomický vývoj značně pociťuje negativní dopady války, a proto se Česká národní banka bude muset zamyslet, jak moc chce být dále v úrokovém navyšování agresivní. Z tohoto důvodu začínají převládat názory, že v červnu budeme svědky růstu sazeb pouze o 0,25 procentního bodu.
Nicméně jsou zde i argumenty pro zachování přijatelného růstu sazeb, a to kvůli vývoji středoevropských měn. Ty naposled více oslabily v reakci na zprávu, že ruský Gazprom zastavuje dodávky plynu do Polska. Logicky tak citelný pokles zaznamenal především polský zlotý. Tomu odpovídá i zhoršující se nálada spotřebitelů, která je v některých ekonomikách níže než v předkrizové době.
Jak bude vypadat investiční rok 2022?
Nejistota ohledně vyšších cen pak právě stoupá s geografickou blízkostí konfliktu na Ukrajině a mírou závislosti zemí na produktech a surovinových dodávkách z Ukrajiny a Ruské federace, což se jasně týká východní Evropy. Navyšování sazeb tak může lokální měny podpořit v atraktivitě a napomoci jejich posilování.
Na druhou stranu rychlé zvyšování sazeb na vysoké úrovně může nežádoucím způsobem tlumit domácí ekonomiky. První kvartál letošního roku ale přináší překvapení v podobě poklesu amerického HDP. Ekonomika klesla o 1,4 procenta.
Dané číslo nám ale reprezentuje mezikvartální vývoj založený na roční bázi. Pokles způsobil především zahraniční obchod kvůli silnému nárůstu dovozu či slabší vládní výdaje. Spotřeba domácností navzdory horším číslům vystupuje spíše jako tahoun domácí ekonomiky. Daný vývoj nic nemění na sílící jestřábí rétorice americké centrální banky Fed.
K němu se postupně přidává i evropská centrální banka (ECB). Možná již v červenci uvidíme ukončení čistých nákupů aktiv. ECB rovněž upouští od rétoriky přechodnosti inflačních tlaků a zvažuje zvýšení úrokových sazeb, které jsou již více než sedm let beze změny. To se bude dít v prostředí, kdy válečný konflikt přispěl k již tak napjaté situaci s nedostatkem materiálů a komponent. Aktuální výhled pro růst v eurozóně se pro rok 2022 oproti únoru snížil o 1,1 procenta, zatímco očekávaná inflace se zvýšila o 2,6 procenta.
Mírnější měnová politika bude nejspíše reagovat v Číně, jelikož velké množství čínského soukromého dluhu nakumulovaného během pandemie, a to zejména u podniků a nízkopříjmových domácností, představuje ekonomické riziko.
Zatímco většina světových centrálních bank se vydává cestou ukončení expanzivní měnové politiky, v Japonsku k výrazným změnám nedochází. Naopak Bank of Japan oznámila, že bude ještě aktivnější na dluhopisovém trhu. Japonské úrokové sazby zůstávají beze změny poblíž nuly. Na této úrovni se pohybuje i cíl desetiletého státního dluhopisu. Rozevírající se úrokové diferenciály tak oslabily japonský jen na nejnižší hodnotu za dvě dekády.
