Robert Malecký: Škrty neškrty a příliš vysoké schodky rozpočtu | E15.cz

Robert Malecký: Škrty neškrty a příliš vysoké schodky rozpočtu

Ministr financí Zbyněk Stanjura
Ministr financí Zbyněk Stanjura
• 
ZDROJ: E15 Michaela Szkanderová
Robert Malecký

Robert Malecký

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Na státní rozpočet se schodkem 295 miliard korun lze nahlížet dvěma způsoby. Pravdu bude mít ten, kdo řekne, že se vláda proti letošnímu roku příliš nevycajchnovala. Slibovala každoročně deficit snížit a na rok 2022 přece původně plánovala schodek 280 miliard. Bude mít ale pravdu i ten, kdo připomene, že si letošní schodek nechala navýšit a ten se před koncem roku šplhá někam ke 370 miliardám. Čili zde výrazné snížení máme, jaká dialektika!

Opozice rozpočet přirozeně tepe, říká, že je nerealistický. „Vadí mi, že tam není ani čárka, která by se týkala konsolidace veřejných financí, o které pětikoalice před volbami, ale i po volbách tak ráda mluvila,“ říká bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Nad rozpočtem nejásá ani nynější ministr financí Zbyněk Stanjura, který na rok 2023 připravil svůj první samostatný – loni jen předělával, co mu Schillerová zanechala (a plánovala tehdy mimochodem schodek právě těch zhruba 375 miliard, na který se ten letošní zcela realisticky vyšplhá). Podle Stanjury vláda před konsolidací veřejných financí upřednostnila sociální smír.

My jako daňoví poplatníci tak máme jedinou jistotu: Schodky v řádu stamiliard korun se stávají každoroční realitou. A jejich systémové řešení se nekoná ani v roce 2023.

Ministrovi financí tak nezbývá, než prodávat relativní pozitiva. „Je fakt, že v lednu jsem si myslel, že tempo snižování schodků bude rychlejší. Ale není pravda, že schodky státního rozpočtu stále rostou. Loni byl schodek 420 miliard. Letos bude nižší a ten trend bude v dalších letech pokračovat,“ řekl v pořadu Kvartál E15.

Vláda má na stole paletu doporučení od NERV, jejichž půvab spočívá v tom, že pokud by se aplikovala všechna naráz, dostanou státní rozpočet zpět na vyrovnanou bilanci, na nulu. Jejich nevýhoda je naopak v tom, že se na nich pětikoalice nedokáže shodnout, protože politika. A tak se místo systémové změny bavíme pořád jen o drobných.

Typickou ukázkou je takzvané výchovné, tedy příspěvek k důchodu podle počtu vychovaných dětí. Pětistovka za dítě od 1. ledna 2023 vyjde státní rozpočet na zhruba 10 mi­liard korun, to už není malá suma. „V politice nic není zavedeno na věčné časy,“ naznačil Stanjura, že přemýšlí o tom, jak výchovné když ne zrušit, tak aspoň omezit. „Politicky je pravděpodobnější najít adresnější zacílení, případně to nechat, ale vybrat skupinu, která to skutečně potřebuje,“ říká ministr financí. Ode zdi ke zdi – bývalý ministr financí Miroslav Kalousek tomu říká přemýšlení v jedničkách a nulách, nic mezi.

Jiný příklad: vláda se chlubí, že od 1. ledna zruší celých 851 úřednických míst. Zároveň ale nabírá – v příštím roce stát přijme skoro 8000 lidí, většinu z toho ve školství. I tady Stanjura vidí prostor pro změnu. „Ten trend je neudržitelný. Cíl je kvalitní vzdělávání. Ale není přímá úměra mezi počtem pracovníků ve školství a kvalitou vzdělávání. Takhle jednoduše to nefunguje. Kvalitního vzdělávání se dá dosáhnout jinak,“ říká. Přejeme mu hodně štěstí, zejména až dojde na argument, že chce škrtat vzdělání budoucích generací.

Vláda se utápí v detailech. Vedle toho stojí tvrdý fakt, že jsme si čtyři roky po sobě půjčili částky přesahující čtvrt bilionu korun. I kdyby Stanjura splnil svůj slib, že na konci volebního období budou schodky rozpočtu do tří procent HDP, tedy kolem 180 miliard korun, pořád není příliš o co stát. A čas na radikální reformu se rychle krátí.

Česko čekají škrty ve školství, nemůžeme zvyšovat počet učitelů, říká Stanjura v Kvartálu pro E15

Video se připravuje ...

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery