Lukáš Kovanda: Silná koruna zatím mírní rekordní ceny ropy | E15.cz

Silná koruna zatím mírní rekordní ceny ropy

Hrozí, že cena barelu ropy Brent se už v letošním prvním čtvrtletí může vyhoupnout nad sto dolarů za barel.
Hrozí, že cena barelu ropy Brent se už v letošním prvním čtvrtletí může vyhoupnout nad sto dolarů za barel.
• 
ZDROJ: Profimedia

Lukáš Kovanda

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Ropa zdražila na rekordní úroveň od roku 2014, cena barelu ropy typu Brent poprvé za více než sedm let přesáhla 88 dolarů. Po přepočtu do korun se ale žádné mnohaleté maximum nekonalo. V české měně zůstala totiž cena barelu pod 1900 korunami. Loni v říjnu stejně jako v říjnu 2018 přitom tuto úroveň překonávala.

Jde o ilustraci toho, jak razantní zpřísňování měnové politiky v podání České národní banky zmírňuje inflační tlaky. Nebýt rapidního zvyšování základního úroku, koruna by nezpevnila tak výrazně jako v uplynulých týdnech a korunová cena Brentu by již rozhodně přesahovala 1900 korun, a to možná i poměrně výrazně.

Jenže ČNB může růst cen pohonných hmot tlumit jen do určité míry. Důvod je prostý: její měnová politika ovlivňuje kurz, a to ještě také jen do určité míry, avšak pochopitelně nemá jakýkoli vliv na ceny ropy ve světě. Nynější růst cen ropy tak může ohrozit nejnovější interní inflační odhady, které ČNB zveřejnila na svém blogu nezvykle tento týden, tedy před zveřejněním řádné prognózy plánovaném na začátek února.

Video se připravuje ...
Co určuje cenu ropy?

ČNB nyní odhaduje, že v lednu inflace vykáže 9,2 procenta, zatímco v únoru dokonce 9,6 procenta. Jedním z předpokladů je ale to, že oproti loňsku se výrazněji zmírní meziroční vzestup cen pohonných hmot. Jenže tento předpoklad může být ohrožen. Zejména v únoru proto hrozí vzestup inflace nad psychologickou úroveň deseti procent, poprvé od roku 1998.

Těžko ale ČNB vinit, že aktuální vzestup cen ropy nezahrnula ani do svého mezitímního interního odhadu. Bezprostředním důvodem je totiž dronový útok jemenských povstalců Húsíů ve Spojených arabských emirátech (SAE). Povstalce podporuje Írán, takže situace zvyšuje napětí v celém blízkovýchodním regionu.

SAE jsou přitom třetím největším producentem ropy v rámci kartelu OPEC. Nejde však jen o ropné dodávky z Emirátů. Útok může „dát k ledu“ jednání mezi Teheránem a Washingtonem týkajících se resuscitace jaderné úmluvy z roku 2015.

Obchodníci s ropou sázeli ve velkém na to, že úmluva bude obnovena, což následně, již letos, na světový trh vrátí nyní sankcionovanou íránskou ropu. To by světové ceny stlačilo. Nyní je tento scénář v ohrožení, neboť Teherán jemenské povstalce podporuje dlouhodobě a soustavně a těžko ze sebe sejme spoluodpovědnost.

Trvalejším důvodem rostoucích cen ropy je celosvětové odeznívání pandemie a skutečnost, že varianta omikron zatím nepáchá takové ekonomické škody, jak se mnozí obávali. Obchodníci s ropou tak vyhlížejí další růst poptávky, který bude souviset s obnovováním světové přepravy či turistického ruchu včetně letecké dopravy.

To vše se děje za poměrně slabé nabídky na světovém trhu. Zásadně ji tlumí Rusko, které v příštích šesti měsících nakonec patrně zvýší svou produkci ropy jen o polovinu oproti navýšení, na němž se „na papíře“ dohodlo s kartelem OPEC a s dalšími tradičními těžaři.

Problémy se zvyšováním těžby mají i mnohé další z těžařských zemí kartelu a jeho spojenců. Důvodem je dlouhotrvající nejistota spojená s vývojem pandemie a související podinvestování těžebních kapacit. To nastává i v důsledku rostoucího tlaku na rozvoj zelených zdrojů, mezi něž ropa samozřejmě nepatří.

Cena ropy Brent se tak už letos v prvním čtvrtletí může vyhoupnout nad sto dolarů za barel. Nelze tedy vyloučit, že pohonné hmoty v Česku začnou opět výrazněji zdražovat, a to až ke čtyřiceti korunám za litr benzinu již v nadcházejících měsících.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery