Třesk Marka Schwarzmanna: Každý by si v budoucnu mohl doma vytisknout vlastní OLED displej

Marek Schwarzmann, E15

Marek Schwarzmann, E15 Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

64pixelový OLED displej, který vznikl pouze 3D tiskem
2
Fotogalerie

Začátek letošního roku se nesl ve znamení technologických inovací na poli displejů a zobrazovací techniky. Například technologický svět točící se kolem televizí a jejich panelů se dočkal zajímavé novinky, která má potenciál převrátit trh s výrobou organických LED displejů (OLED) naruby.

Zmíněná novota přitom nebyla odhalena na největším světovém veletrhu spotřební elektroniky CES v Las Vegas, ale ve vědeckém žurnálu Science Advances. V něm inženýři publikovali studii, podle níž dokážou poprvé v historii kompletně vytisknout OLED pixely jen za pomoci 3D tiskárny. Takový displej je navíc zcela pružný. Jednoho dne by si tak prý každý majitel patřičné 3D tiskárny mohl vyrobit vlastní zobrazovací zařízení v teple domácí dílny.

3D tisk se může prosadit v dalším odvětví

„OLED displeje vyžadují ke své standardní produkci velké, na výstavbu nákladné, a hlavně ultra čisté výrobní linky,“ osvětlil své motivace k vývoji seniorní autor studie Michael McAlpine z Minnesotské univerzity. On a jeho tým prý experimentovali s takovou výrobou hlavně ze zvědavosti, zda se jim veškeré prvky výroby opravdu podařilo vydestilovat do kompletního 3D tisku. Již dříve přitom byl 3D tisk k výrobě využit, ale jen pro některé části, nikoliv celek. S úspěchem podle všeho ani nepočítali. „Tak nějak jsem tušil, že něco určitě zvládneme vyrobit, rozhodně ale ne plně funkční a pružný displej,“ nechal se na webu univerzity slyšet další z autorů studie a stávající postdoktorand na MIT Žuej-tchao Su.

64pixelový OLED displej, který vznikl pouze 3D tiskem64pixelový OLED displej, který vznikl pouze 3D tiskem|McAlpine Group, University of Minnesota

Vytištěný displej samozřejmě není schopný konkurovat standardně vyráběným megapixelovým panelům (ani panýlkům) a není nikterak komplexní: čítá 64 pixelů na ploše zhruba 14,5 centimetru čtverečního. Všechny jeho vrstvy – podklad, elektrody, propojení, izolace i oboustranné zapouzdření organických, světlo emitujících diod – však vzniklo jen díky trysce speciální 3D tiskárny. Pravda, její cena je srovnatelná s cenou Tesly Modelu S, tedy kolem 1,5 milionu korun. To je ale prý drobný detail, do ceny tiskárny se prý propsaly náklady na vývoj jejích částí a úpravy těch stávajících a s dalšími jejími iteracemi má jít cena dolů. A následovat je prý bude cena základních OLED displejů.

Minnesotský 64pixelový displejík má přinést hlavně zvýšení rychlosti výroby a snížení nákladů třeba u chytrého oblečení. „Zařízení vykazuje poměrně stabilní svítivost, a hlavně vydrží více než dva tisíce ohýbacích cyklů,“ dodal Su, který věří, že dojde k rychlému nájezdu výroby. Veškeré technologie jsou totiž již k dispozici.

OLED technologie zažívá boom

OLED panely v posledních letech začínají výrazně vytlačovat starší LED s tím, jak se postupně zlepšují jejich vlastnosti – mají lepší pozorovací úhly, mnohem vyšší zářivost a méně často trpí na vypálení statických prvků obrazu jako třeba log televizních stanic. Výrobci již představili pokročilé OLED panely s rozlišením 8K (7680 × 4320 bodů) a s velmi vysokou odezvou. Report analytické firmy DSCC zabývající se trhem výroby a prodeje zobrazovacích panelů hovoří o skokovém 70procentním růstu dodávek nových generací OLED televizí. Každoročně přitom globální trh spolkne 200 až 220 milionů TV displejů vyrobených nejrůznějšími technologiemi; podíl OLED displejů na nich však postupně vyrostl k loňské přibližně desetině.

Po OLED displejích velmi často sahají také výrobci chytrých telefonů, a hlavně pak nositelné elektroniky. Analytická Mordor Intelligence pro předloňský rok spočetla globální produkci OLED displejů pro chytré telefony na více než půl miliardy panelů a její odhad pro trh s wearables (zařízení, která nosí zákazníci na svém těle) pro jistotu hovoří jen o dosažení celkového objemu 74 miliard dolarů v roce 2021. Pro výrobce wearables je přitom OLED technologie zajímavá právě díky vyšší zářivosti, ale také díky částečné ohebnosti.

Výrobou OLED displejů se v současnosti zabývá zhruba dvacítka firem, nejčastěji se sídlem v Jižní Koreji, Číně a v Japonsku. Jak zareagují na výše zmíněný minnesotský vynález, je samozřejmě zbytečné spekulovat, jasné je jen to, že budoucnost a zájem výrobců, a hlavně uživatelů „teprve ukážou“. Třeba na OLED displeji.