Visegrád padl, je čas formovat nová partnerství

Maďarský premiér Viktor Orbán je po volbách silnější, jeho země ale směřuje do stále větší izolace.

Maďarský premiér Viktor Orbán je po volbách silnější, jeho země ale směřuje do stále větší izolace. Zdroj: Reuters

Maďarský premiér Viktor Orbán je po volbách silnější, jeho země ale směřuje do stále větší izolace.
Maďarský premiér Viktor Orbán je po volbách silnější, jeho země ale směřuje do stále větší izolace.
Maďarský premiér Viktor Orbán je po volbách silnější, jeho země ale směřuje do stále větší izolace.
Lídr maďarské opozice Péter Márki-Zay nedokázal voliče nadchnout.
Lídr maďarské opozice Péter Márki-Zay nedokázal voliče nadchnout.
6
Fotogalerie

Maďarský premiér Viktor Orbán má sice důvod k oslavám, ty však nemusejí být až tak sladké. Je dost možné, že nedělní volby poslaly z márnice do hrobu jeho oblíbený mocenský nástroj, visegrádskou čtyřku. Alespoň tedy co se nejvyšší politické úrovně týče.

Válka na Ukrajině naplno odhalila nejen propast mezi východem a západem Evropské unie, ale i fakt, že ani čtyři země s podobnou geografickou polohou a historií se nemohou opřít o společné zájmy, když dojde ke skutečné krizi. Spolek zažil svou hvězdnou hodinku v době, kdy všechny členy vedly populistické vlády, jejichž největší starostí byly silácké výroky směrem k Bruselu. Ideálně ne za cenu ztráty přístupu k unijním fondům.

Tato idyla se postupně drolila se změnou politických poměrů na Slovensku a v Česku. Od počátku ruské invaze se ve V4 vlastně jen čekalo na to, zda maďarské volby rovněž přinesou změnu, jež by umožnila v partnerství smysluplně pokračovat. Tyto naděje se nejen nezhmotnily, hlasování naznačilo, že problémy možná vězí hlouběji než ve vládnoucí slupce.

Příčin neúspěchu maďarské opozice je celá řada. Šlo o těžko držící slepenec, který vedl nepřesvědčivý lídr Péter Márki-Zay. Místo aby voličům předestřel lákavý obraz jiného Maďarska, pokusil se Orbána porazit jeho vlastními zbraněmi. Sliboval ještě větší podporu rodin a na vládu útočil tak těžkopádně, že u toho zvládal urážet různé skupiny společnosti.

V podstatě jedinou nadějí opozice v závěru klání byla možnost, že Maďaři Orbánovi neodpustí jeho shovívavý přístup k Rusku, který pramení z pragmatismu a nepřátelství k Ukrajině. Ústavní většinu pro Fidesz lze však těžko číst jinak než jako poměrně silný souhlas Maďarů s tímto postojem. Země si tak dobrovolně zvolila cestu do unijní izolace, v níž může dále živit svůj trianonský komplex, a možná dokonce společně s Ruskem snít o rozpadu Ukrajiny, který osvobodí maďarskou menšinu v Zakarpatí a navrátí region do „velkého“ Maďarska.

Jisté riziko v geopolitické orientaci představuje i Slovensko. Ministr hospodářství Richard Sulík o víkendu vyjádřil ochotu zaplatit Moskvě za plyn v rublech, aniž by mu u toho někdo trhal nehty nebo bezprostředně hrozila odstávka velkých slovenských podniků. Koaliční partneři ho za ústupnost Moskvě kritizují, premiér Eduard Heger trvá na jednotném unijním postupu i sám ministr už své výroky poněkud korigoval.

Škoda však už byla napáchána a Sulík je hrdinou ruských médií. Nejde přitom o jeho první podobné vyjádření. Měsíc před počátkem invaze hovořil o škodlivosti protiruských sankcí a horlil pro obchod s Ruskem. Nikdo sice nemůže Bratislavu vinit z náklonnosti k Moskvě, jakou předvádí Budapešť, k jestřábí pozici Varšavy však má také daleko. Heger se nepřipojil k cestě premiérů regionu do Kyjeva a z nedávného průzkumu vyplynulo, že podle třetiny Slováků válku záměrně vyvolal Západ.

Ukrajinský boj o existenci za našimi humny však nemusí být jenom okamžikem zmaru dosavadních partnerství, ale i přirozenou příležitostí vybudovat nová, zejména na poli bezpečnosti. Dosud nepříliš akční země na východní výspě unie mohou buď nadále spát s pocitem, že je spolehlivě chrání členství v NATO, nebo si připustit, že americký zájem o Evropu stále více slábne a taková Francie si není jistá, jestli je pro ni důležitější Ukrajina, nebo Mali.

V současnosti se zdá, že Česko je natolik probuzené, aby se zvládlo postavit do pozoru po bok Polska a Pobaltí. Pokud však bude konflikt příliš dlouhý a přinese vážné hospodářské a sociální následky, může přijít vyčerpání a touha vrátit se do starých kolejí.