Výrobce dronů Ladislav Semetkovský: Konec montoven v Česku? Až bude náš stát funkční

Zakladatel Primoco UAV Ladislav Semetkovský

Zakladatel Primoco UAV Ladislav Semetkovský Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Zakladatel Primoco UAV Ladislav Semetkovský
Letoun Primoco UAV s rekordním doletem
Výroba dronů Primoco
Drony Primoco UAV
5
Fotogalerie

O Česku se už mnoho let mluví jako o montovně či o skladišti střední Evropy a politici se rádi předhánějí ve vymýšlení a financování programů na přilákání výroby s vysokou přidanou hodnotou. Ještě raději se pak ohánějí termíny výzkum a vývoj. Ani sebelepší pobídky, úlevy a dotace ale nedokážou nahradit to, co je pro přechod od sériové výroby 20. století k moderní ekonomice naprosto klíčové – efektivní státní správu.

Pohled na Česko jako na montovnu je přitom příliš zjednodušený. Ve skutečnosti je zde celá řada vysoce inovativních firem v mnoha perspektivních odvětvích. Dokážou držet krok se světovou extratřídou, přicházejí s vlastními nápady a řešeními a o jejich výrobky či služby je zájem po celém světě. Ve vyspělých zemích si takové firmy hýčkají a vycházejí jim v jejich úsilí vstříc. Dobře vědí, že se jejich úspěch vyplatí celé společnosti.

V České republice tomu tak ale bohužel není. Příkladem je příběh naší české firmy. Vývoj bezpilotního letadla Primoco UAV One 150 jsme zahájili v roce 2015. Bez jakékoli státní podpory, dotací, či dokonce státních úvěrů jsme během pěti let v pražském Radotíně vymysleli, vytvořili a vyladili stroj, který ve své kategorii předčí stroje americké, izraelské či jiné zahraniční výroby. Potřebný kapitál přinesli nejprve zakladatelé firmy, peníze na další růst jsme pak úspěšně získali od investorů na pražské burze.

Výroba nikdy neopustila Česko, naopak jsme se rozrostli o testovací letiště v Písku–Krašovicích, kde provádíme mimo jiné také výcvik českých i zahraničních pilotů. Evropská agentura pro bezpečnost a letectví EASA zpracovala už před lety jednotná pravidla pro provozování dronů po celé EU a dala je k dispozici členským státům ke zapracování do národních legislativ. Původně měla pravidla začít platit k 1. červenci 2020, nakonec se tak ale kvůli zpoždění v souvislosti s koronavirovou pandemií stalo až ke konci roku.

Pro firmu našeho typu dávají jednotná evropská pravidla jednoznačně smysl. Stačí jedna registrace a při dodržení stejných podmínek bychom měli mít možnost poskytovat letecké práce po celé EU. Jenže to by v Česku nesměl mít tuto agendu na starost Úřad pro civilní letectví, který zamrzl kdesi v devadesátých letech a nedokáže vůbec reagovat na vývoj, jenž bezpilotní létání od té doby urazilo.

Přitom by jen stačilo automaticky převzít evropská pravidla. Nic složitého, jak ukazují příklady ze zahraničí. Po více než roce od představení jednotných evropských pravidel jsou vzkazy ÚCL provozovatelům, aby byli shovívaví a trpěliví, protože jde o novou agendu, především výsměchem.

U finančního úřadu i jakékoli jiné státní instituce bychom také sotva pochodili s výmluvou, že zrovna nestíháme nebo že je nějaká povinnost pro nás nová. Místo toho, abychom svoje inovativní výrobky a služby prodávali všude po světě a věnovali čas, peníze a energii tomu, co umíme nejlépe – vývoji a výrobě v rychle rostoucím odvětví, budeme pálit zdroje na právníky a na mnohaleté arbitráže proti Česku.

Na jejich konci bude Česko kvůli ÚCL platit stamiliony nebo miliardy za škody a ušlé příležitosti způsobené jeho nečinností. Blíží se parlamentní volby. Až před nimi znovu od politiků uslyšíte vzletná slova o potřebě podporovat výzkum, vývoj a výrobu s vysokou přidanou, vzpomeňte si na náš příběh. Ukazuje, že dotace, pobídky a speciální programy jsou možná úplně zbytečné. Pro začátek by úplně stačilo, kdyby stát fungoval tak, jak podle zákonů a předpisů má.

Autor je majoritní vlastník Primoco UAV.