Energetické komodity, jako jsou černé uhlí, zemní plyn nebo silová elektřina, jsou zboží obchodovatelné na burze. Změna cen těchto komodit na burze je pak jedním z důvodů, pro které mohou dodavatelé snížit nebo zvýšit cenu energie zákazníkům. Důvodem může být také velká konkurence mezi dodavateli, tedy obava dodavatelů z odlivu zákazníků.
Jednou z významných energetických komodit je elektrická energie. Její cena pro zákazníky se skládá ze dvou složek: regulované, na kterou připadá přibližně 57 procent z celkové ceny, a neregulované, která tvoří zhruba 43 procent z celkové ceny.
Neregulovaná složka se řídí cenou elektrické energie jako komodity na burze – to je takzvaná silová elektřina – a marží obchodníka. Druhou část ceny tvoří regulovaná složka, která je každoročně stanovována Energetickým regulačním úřadem nebo zákonem a zahrnuje náklady na přenos a distribuci elektrické energie, příspěvek na obnovitelné zdroje energie a podobně.
Další důležitou komoditou je plyn. I jeho cena sestává z regulované a neregulované části. Regulovanou (také v tomto případě mají vliv ERÚ a zákony) tvoří cena za přepravu, za distribuci, za služby operátora trhu a tak dále. Regulovaná část představuje zhruba dvacet procent z celkové ceny dodávky plynu, zbytek zůstává prostorem k vyjednávání se samotným dodavatelem – také v tomto případě se jedná o cenu komodity a marži obchodníka.
Při jednání s obchodníky by se odběratel neměl nechat zmást tím, že například uvedou cenu bez regulované části – v té ostatně žádnou slevu poskytnout nemohou. Odběratel může uspořit jen v rámci neregulované části, kde lze dostat slevu. U plynu je záhodno porovnat vyjednanou cenu s indikativní cenou zveřejňovanou čtvrtletně na webu ERÚ.
Autorka je předsedkyní ERÚ
