Skupina ČEZ jednoduše zahraniční investice příliš neumí. Posledním příkladem je propad čistého zisku ze 14,5 miliardy korun v roce 2019 na loňských 5,5 miliardy korun. Jedním z faktorů propadu zisku byly opravné položky k rumunskému majetku ve výši 12,5 miliardy korun.
To však není jediný problém tažení ČEZ na Balkán. Investice v Albánii, Bosně a v Bulharsku skončily u mezinárodní arbitráže a skupině se nedaří ani v Turecku. A to měl před lety polostátní gigant v těchto zemích velké plány.
Spekulace do nemovitostí ženou jejich cenu nahoru nejen v Česku, ale i v Kanadě, Austrálii a dalších zemích. Stejně jako v minulosti se na tom podílejí centrální banky, které pumpují biliony dolarů do zasažených ekonomik kvůli dopadům koronavirové pandemie. Jakmile ale banky přestanou s tištěním peněz kvůli inflaci, mohou se dít velké věci stejně jako v roce 2008.
