Zchudneme, ale každý jinak, píše hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil | E15.cz

Zchudneme, ale každý jinak, píše hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil

Omezení spotřeby je velmi citlivé téma, protože snižovat svou životní úroveň nikdo nechce a jsou domácnosti, kde to možné není.
Omezení spotřeby je velmi citlivé téma, protože snižovat svou životní úroveň nikdo nechce a jsou domácnosti, kde to možné není.
• 
ZDROJ: Depositphotos

David Navrátil

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
2

Rostou ceny. Minulý měsíc o 13 procent meziročně a na tomto čísle se nezastavíme. V praxi to znamená, že je potřeba vynaložit více peněz, abychom si koupili totéž co loni. Stručně by stačilo říct, že chudneme. V praxi řešíme, jak se s touto situací vyrovnat. Máme v zásadě tři možnosti: vyšší ceny pokrýt úsporami, omezit spotřebu anebo zvýšit příjmy.

V praxi to bude kombinace těchto tří možností. Bude se to ale lišit podle příjmů domácností. Domácnosti s nízkými příjmy nemohou využít k pokrytí vyšších výdajů své úspory nebo jde jen o krátkodobé řešení. Tuto možnost mají spíše domácnosti se středními a vyššími příjmy. Ty navíc zvyšovaly své úspory během covidu a snížení daně z příjmů jim pomohlo zvýšit příjmy více než těm chudším.

Omezení spotřeby je velmi citlivé téma, protože snižovat svou životní úroveň nikdo nechce a jsou domácnosti, kde to možné není. Ekonomie ukazuje, že vysoké ceny slouží jako signál a vedou ke snížení poptávky po drahém zboží či službě. To platí i v případě cen energií. U nás je průměrná teplota 10 stupňů a v průměru vytápíme na 22 až 23 stupňů.

Snížení teploty o jeden stupeň může snížit spotřebu tepla o pět až sedm procent. Dále, když zůstaneme u suchých dat, tak podle dat ČSÚ 20 procent domácností s nejnižšími příjmy utrácelo za tabák, alkohol, dovolenou a restaurace v průměru asi dva tisíce měsíčně. Tedy 10 procent z celkových výdajů. Částečné snížení výdajů v některé z těchto položek v kombinaci se snížením spotřeby za energie pomůže řešit problém poklesu kupní síly našich příjmů.

S velmi nízkou mírou nezaměstnanosti také roste vyjednávací síla zaměstnanců v případě zvyšování mezd. Jejich zvyšování o šest až osm procent by nebylo překvapivé. Navíc podíl vyplacených mezd na HDP je u nás nižší než v eurozóně nebo v samotném Německu.

Německá studie ukazuje, že kdyby lidé měli dostatek informací o tržních mzdách a benefitech, byli by ochotnější měnit zaměstnavatele, protože by to zvýšilo jejich příjmy. Dále nám mezinárodní instituce roky vyčítají nízké zapojení žen na trhu práce a nízký podíl zkrácených úvazků. Vyšší zaměstnanost žen by vedla nejen ke zvýšení rodinných rozpočtů, ale i ke snížení rozdílu mezi mzdami mužů a žen. Ten totiž zvyšuje dlouhá rodičovská dovolená bez částečných úvazků.

Do oblasti zvýšení příjmů patří i sociální politika. Listina základních práv a svobod v paragrafu 30 říká, že „každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek“. U nás tuto základní sociální síť tvoří příspěvek a doplatek na bydlení, příplatek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc. Ostatní dávky mají jiné cíle. Nicméně mnoho lidí tuto síť nevyužívá zcela. Například podmínky na získání příspěvku na bydlení by splnila pětina domácností, ale pobírají ho jen čtyři procenta.

Očima guvernéra: Stagflace

Video se připravuje ...
Očima guvernéra: Stagflace

Získání dávek je často velmi složité, je potřeba doložit oprávněnost předem. Navíc lidé mají často odpor žádat o nějaké sociální dávky. Ale to je podobné, jako kdybych měl pojištěný barák, platil pojistné, ale po jeho vyhoření bych nechtěl od pojišťovny peníze. Platit sociální pojištění a žádat o dávky, když mám na ně nárok, je normální. Je proto potřeba změnit způsob komunikace a způsob podání žádosti digitalizovat a také přejít až ke zpětné kontrole oprávněnosti.

Kvůli vyšší inflaci zchudneme a každá rodina najde jiné řešení, jak se s tím vyrovnat. Ale vždy půjde o kombinaci použití úspor, snížení spotřeby a možností navýšení příjmů. Pokud se ještě proinvestujeme k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou a vyšší životní úrovní, budeme v budoucnosti podobné krize zvládat mnohem lépe.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery