Po všem, co se pokazilo, by třeba vlastní měna pomohla. Mohla by oslabovat, což by pomohlo řeckému vývozu. Tedy především turistickému ruchu. Kdyby dovolená v Řecku zlevnila o 30 až 50 procent, Řecko by o turisty určitě nemělo nouzi. Agentura Bloomberg nabízí hypotetický vývoj kurzu drachmy k německé marce v případě, že by v polovině 90. let minulého století nedošlo k jeho zafixování.
Od počátku 80. let, kdy Řecko rozšířilo Evropské společenství, drachma vůči marce oslabovala z 27 drachem za marku až na 60 za marku v roce 1985. Poté pokračovalo oslabování řecké měny dalších 10 let až se v roce 1995 zastavilo na 174 za marku. Tehdy už bylo jasné, že bude euro a vznikem Evropské měnové jednotky se oslabování drachmy zastavilo. Kdyby pokračoval nastolený trend, tak by dnes marka stála přes tisíc drachem.
Kdyby se Řecko třicet let nevezlo zadarmo a nepřijalo euro, kurz jeho měny by byl dnes podstatně jinde. Kurz drachmy vůči euru byl v roce 2000 zafixován na 340 za euro. Kdyby se vznik eurozóny obešel bez účasti Řecka, tak dnes Řekové za euro platí přes 1,5 tisíce drachmy a euroví turisté by na jihovýchodě měli letní ráj.
Data ukazují, komu euro opravdu prospělo. Od roku 1999 do loňska vzrostla řecká ekonomika o jedno procento. Německá za stejnou dobu vzrostla o téměř 20 procent. V roce 1981 by rozdíl mezi Řeckem a Německem v HDP na hlavu 8,1 tisíce dolaru, předloni už to bylo 21 tisíc. Řecká nezaměstnanost se mezi lety 1999 a 2015 zdvojnásobila z 11,4 na 25,6 procenta. V Německu naopak za stejné období klesla z 8,8 na 4,7 procenta.
