Postupná obměna pěti ze sedmi členů bankovní rady ČNB včetně změny na postu guvernéra, navíc v poměrně svižném tempu, by byla zajímavým soustem i v klidnějších dobách, než jsme společně nuceni prožívat. Když k tomu přičteme inflační peklo a fakt, že jsou tato rozhodnutí v rukách končícího prezidenta Miloše Zemana a jeho už zcela odbrzděného okolí, máme zde letní detektivku s několikavrstevnou zápletkou.
Měli jsme možnost číst, jak „si“ Aleše Michla na post guvernéra prosadil šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš proti poradci Martinovi Nejedlému. Ten podle serveru Neovlivní prosazoval prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, ale do střetu s Krulišem se mu prý kvůli dobrým vztahům nechtělo. A tak Dlouhý práskl dveřmi v prezidentově sboru poradců a věc tím skončila.
Deník E15 zase přinesl ze svých zdrojů informaci, že by měl do ČNB k Michlovi, kterého si prakticky vybral, zamířit i Kruliš. Napovídá tomu ohlášený konec dosavadní ředitelky sekretariátu Jany Báčové, která na konci června skončí po téměř třicetiletém působení v ČNB. Na odchodu je také Markéta Fišerová, která poslední čtyři roky vedla odbor komunikace. Je nakonec docela dobře možné, že krok s Krulišem nevyjde a dorazí někdo jiný. Když člověk o takových věcech čte, už by ho ani nepřekvapilo, kdyby to nakonec byla třeba teta Kateřina, tedy pardon, slečna, tedy prezidentova dcera.
Už jen samotný fakt, že jsme ochotni tyto vyprávěnky přijímat jako reálné, v nás vzbuzuje lehkou nostalgii po časech, kdy podobné zákulisní dohody excitovaly policejní plukovníky až k nastartování vrtulníků a zásahových jednotek.
Někde v pozadí těchto příběhů se pak ukrývá samotná obměna, kterou dosud Zeman provedl. V týdnu představil tři nové členy bankovní rady, vrací se Eva Zamrazilová a Jan Frait a jako nováček přichází Karina Kubelková. Prezident odmítl kontinuitu, mandáty mohl prodloužit Tomáši Nidetzkému a Vojtěchu Bendovi, rozhodl se ale jinak. Směrem k bankovní radě ho do konce vlastního mandátu ještě čekají dvě rozhodnutí, funkční období bude končit dalším bankovním radním Marku Morovi a Oldřichu Dědkovi. I Morovi může pobyt v národní bance prodloužit o dalších šest let, Dědek už naopak po druhém období skončit musí.
Obecně jsou dosavadní změny vnímány jako střední cesta, v případě nových radních nejde ani o jestřáby, kteří by prosazovali tvrdou protiinflační politiku přes další zvyšování úrokových sazeb, zároveň se ale nečeká, že by tlačili na jejich snižování ze současné výše.
Mejdan na Pražském hradě a v lánské oboře pomalu končí a bude zajímavé sledovat, jaká škatulata se ještě v blízkém okolí prezidenta sehrají. Třeba takovému Jiřímu Ovčáčkovi za devět let na Hradě zrušili Haló noviny, velká hitparáda to není ani v Lidovém domě, kde krátce působil. Prezident už nemá příliš mnoho personálních kroků, které by bez souhlasu vlády nebo Senátu mohl vykonat. Jmenování ústavního soudce vyžaduje souhlas horní komory, amnestii prý neplánuje, tak se možná dočkáme jen některých individuálních milostí, pokud by některá ze sledovaných kauz náhodou dospěla k pravomocnému rozsudku.
Zbývá právě centrální banka a dvě poslední místa v její bankovní radě. Víme, že se Zemanovo okolí už angažovalo dost a lze zachytit i řeči o vzájemně výhodných personálních obchodech. Letní detektivka bude pokračovat a my bychom neměli v pozornosti při jejím čtení polevit.
