🎧 Češi možná nezchudli tak drasticky, jak ukazují statistiky, tvrdí analytik Bárta
Podle nedávné analýzy Češi od roku 2019 zchudli nejvíce v Evropě. Reálné mzdy se propadly o deset procent, což vyvolalo velkou mediální i politickou odezvu. Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta však upozorňuje, že šokující statistika může být zkreslená a situace nemusí být tak dramatická, jak se na první pohled zdá.
„Nezpochybňuji, že propad reálných mezd byl dramatický, ale když se podíváme na kontext, zjistíme, že čísla mohou být do určité míry vychýlená,“ říká Bárta v podcastu Business Club. Statistika totiž srovnává hrubou mzdu a nezapočítává fakt, že v Česku došlo v roce 2021 k významnému snížení daní skrze zrušení superhrubé mzdy a zvýšení daňové slevy na poplatníka. V praxi to znamená, že zaměstnanci si polepšovali na úkor státních příjmů a ne příjmů firem. „To znamená, že čisté mzdy nebyly zasaženy tak silně jako hrubé mzdy,“ dodává Bárta.
Za tristní pozicí Česka v mezinárodním srovnání může být podle Bárty i fakt, že statistiky o mzdách nezahrnují osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterých je v Česku přes milion. „V některých sektorech, které obvykle táhnou růst mezd, jako jsou informační technologie, jsou zaměstnanci často OSVČ. Je tedy možné, že průměrná mzda rostla rychleji, než ukazují data, ale my to nevidíme,“ vysvětluje.
Přesto Bárta upozorňuje, že pokles reálných mezd byl tvrdý zejména pro nízko a středně příjmové zaměstnance, a to kvůli vysoké inflaci i vládním opatřením, jako bylo zmrazení platů ve veřejném sektoru. „Statistiky sice mohou být zkreslené, ale pokud jste nízkopříjmový zaměstnanec, realita je bohužel taková, že jste skutečně zchudli,“ uzavírá analytik.
Problém českých investic: obnova místo růstu
V podcastu přišla řeč i na investice. Ačkoliv totiž Česko patří mezi nejvíce investující země v Evropě, ekonomický růst tomu neodpovídá. Důvod? Většina investic neslouží k expanzi, ale pouze k obnově stávajícího kapitálu. „České firmy často neinvestují proto, aby se posunuly výše v dodavatelském řetězci, ale jednoduše proto, že jim dosluhují stroje,“ vysvětluje Bárta.
Velkým problémem je také struktura českého průmyslu. „Jsme nejprůmyslovější země Evropy a náš zpracovatelský sektor je velmi energeticky náročný. Jenže místo toho, abychom investovali do inovací nebo do vyšší přidané hodnoty, obří část investic padá na neustálou údržbu,“ dodává. Navíc existují sektory, které jsou dlouhodobě podinvestované – například energetika. „Pokud se budeme snažit udržet současnou strukturu ekonomiky, musíme masivně investovat do energetické infrastruktury. Jinak nám průmysl nebude fungovat,“ varuje analytik.
Co to znamená pro budoucnost české ekonomiky? Jak by měla vypadat správná investiční strategie státu i soukromého sektoru? A je ještě možné změnit český ekonomický model, aby neuvíznul v pasti levné práce a nízké přidané hodnoty? Poslechněte si celý podcast.
