Pro generaci, která ještě musela všechno vyřizovat v kamenných pobočkách banky, to může být jen těžko představitelné. Na blockchainu (primárně Etherea) vzniká unikátní systém, který má za cíl podrazit nohy finančnímu systému, jak ho známe. Vývojáři vytvářejí aplikace, přes které si můžete půjčit, můžete na nich směnit vaše kryptoměny či digitální dolary nebo investovat do různých projektů. To vše bez bank, brokerských společností či kohokoli dalšího. Stačí jen program umístěný přímo na blockchainu, který navíc často přináší zajímavé výnosy. Nebo aspoň vynášel.
Jak se ukazuje, výnosy byly vázané na mánii posledních let a dnes za své digitální dolary dostanete maximálně jednotky procent. Často méně, než kolik v době vysoké inflace a úrokových sazeb slibují některé banky.
Do podcastu KryptoSpace přijal pozvání investor a expert aktivní v české kryptoměnové komunitě vystupující pod jménem M0XT.
Před třemi lety bylo DeFi (decentralizované finance) v plenkách. V jakém stavu je dnes, tedy v květnu 2023?
Já si vždycky myslím, že je dobré začít takovou otázkou, proč by třeba DeFi měl začít používat můj soused. A jaké by byly dneska argumenty, kterými bych ho měl přesvědčit, aby šel a instaloval si Meta Mask (softwarová kryptopeněženka – pozn. red.). A najít takové argumenty je dnes těžké. Když DeFi začínalo, argumenty byly, že blockchain je transparentní, dostupný 24/7, decentralizovaný… Ale to vše bohužel zajímá jen pár lidí.
Není to ale problém obecně všech kryptoměn? Proč by si měla moje babička instalovat bitcoinovou peněženku a platit bitcoinem za kafe?
Ano, to souhlasím. Ale pak je tu právě ta druhá vrstva, kterou vnímám a kterou nazývám produktová arbitráž. Když například před nějakými třemi lety začal fungovat protokol Aave a další DeFi protokoly, tak nabízely deset nebo dvacet procent výnos. A to bylo v době, kdy člověk na spořicím účtu dostal nulu. Těch dvacet procent už je podle mého dobrá motivace na to si říct „Aha, proč to nezvážit“.
Dnes se to ale otočilo. Na spořicím účtu dostaneš šest procent a na DeFi jedno procento.
Přesně tak. Teď se vlastně situace obrátila a naopak se nabízí si říct, že teď je zase levnější si v kryptu půjčovat. Jenomže aby si v kryptu mohl někdo půjčovat, tak musí nějaké krypto držet, mít nějakou zástavu. A to je další problém, se kterým běžní lidé nejsou srozumění. Takže ano, reálného využití DeFi je poměrně málo, protože ten hlavní narativ o dvacetiprocentním výnosu už tu není.
Je tu ale ještě narativ, že nyní je DeFi stále experimentální prostor. A za pár let budeme mít produkty, kde ani nebudete vědět, že používáme DeFi.
S tím souhlasím. Vnímám to stejně, že to tak jednou bude. Ale když jsem šel do krypta, tak jsem čekal, že ta adopce krypta a potažmo DeFi bude mnohem větší a rychlejší. Samozřejmě je to ovlivněné i makroekonomickou situací. Když se lidé bojí o práci nebo jestli sami vyžijí, tak si pak rozmyslí, zda chtějí experimentovat s nějakými novými technologiemi, a jsou konzervativnější.
Jak se dá ve světě kryptoměn vůbec určovat adopce, když se stále plácáme mezi fázemi euforie, kdy všechno letí nahoru, a deprese, kdy jsou ceny dole?
Asi bych k tomu dodal to, že v kryptu můžete být proto, že vás baví ty produkty, chcete vyzkoušet inovace nebo si kupovat třeba digitální umění. A pak jsou ti, kteří pouze spekulují na krátkodobý růst nějakých tokenů. A těch je bohužel drtivá většina.
Zajímá vás, jaké protokoly v DeFi dávají smysl, jaké trendy se vyplatí sledovat a další? Poslechněte si celý podcast KryptoSpace.
