Zeleným řešením pro silniční dopravu může být biometan, říká Jan Kolečko z innogy

Plyn se zdá být z pohledu cílů Evropské unie palivem minulosti. Ne všichni to tak vidí. Společnost innogy letos v létě oznámila převzetí tří desítek stanic na stlačený zemní plyn CNG od konkurence a stala se tak jejich největším provozovatelem v Česku. „Nemyslíme si, že to je sázka na technologii, která odchází, spíše sázíme na potřeby, které jsou před námi,“ říká Kolečko.

Jednak v Česku aktuálně jezdí zhruba 30 tisíc vozidel na CNG. Z nich je 23 tisíc osobních aut, zbytek představují nákladní vozidla, autobusy nebo třeba zemědělské stroje. Vzhledem k průměrnému stáří tuzemského vozového parku 16 let a dodávkám posledních osobních modelů v loňském roce, vozidla na plyn ze silnic hned tak nezmizí.

Pohon pro velký náklad

Automobilky, jako třeba Škoda Auto, sice ukončily nabídku osobních vozidel na CNG, další segmenty dopravy jdou ale svou cestou. Relativně velkou a stabilní spotřebu plynu má podle Kolečka nákladní doprava. Automobilky jako Volvo či Iveco tuto technologii neopouštějí a v její prospěch hraje snaha dopravců převézt co nejvíce nákladu. Elektrická vozidla už totiž nabízejí solidní dojezd, jejich výtěžnost ale snižuje značně těžká baterie.

Na trhu zůstávají pořád i výrobci, kteří nabízejí CNG autobusy. „V této kategorii čísla stále narůstají, navíc, a to je velice důležitá věc, probíhá podpora nákupu těchto vozidel,“ říká Kolečko. Z pohledu dopravních podniků je podle něj silným argumentem cena. Běžný dvanáctimetrový autobus na naftu stojí kolem sedmi milionů korun, plynová varianta je o milion dražší, bateriový autobus už se pohybuje kolem 10 až 12 milionů a vodíková verze ještě asi o pět milionů výše. „Jestliže si vezmeme, že podpora nákupu CNG autobusů byla například z nedávno ukončeného dotačního programu až na úrovni 85 procent, tak je to pro provozovatele velice zajímavé,“ podotýká Kolečko. Autobus na CNG podle něj uspoří emise i při využití zemního plynu, navíc jsou tu ještě zelenější možnosti.

Energetická aritmetika

Energetické firmy jako Innogy vidí budoucnost v biometanu, což je vyčištěný bioplyn, který je chemicky identický se zemním plynem. Odvážné vize dnes podle Kolečka hovoří o tom, že právě tento plyn by mohl do budoucna představovat hlavní pohon dopravy. Ta v tuzemsku ročně spotřebuje zhruba 80 terawatthodin energie, domácí výroba elektřiny loni činila 74 terawatthodin. Převést tedy dopravu na elektrický pohon by vyžadovalo zdvojnásobit výrobu elektrické energie. Pokud by se zemní plyn podařilo co nejvíce nahradit biometanem, znamenalo by to snížení závislosti na fosilních palivech a přechod na obnovitelný zdroj energie, který znamená snížení emisí. „Splnili bychom tak najednou hned několik úkolů, které jsou před námi,” podotýká Kolečko.

Technologicky je cesta ozelenění dopravy biometanem poměrně jednoduchá, protože lze zůstat u spalovacího motoru, který není složité na plyn upravit. Auta na CNG jej navíc mohou spalovat přímo a innogy už dnes biometan v plnicích stanicích využívá až do podílu 50 procent. Ve zkapalněné verzi, kdy je ho vozidlo schopno pojmout více, může efektivně pohánět i těžkou nákladní dopravu.

Otázkou je zajištění dostatečného množství biometanu. „Současný stav je takový, že v Česku máme deset biometanových stanic a dvě čistírny odpadních vod, kde se tento plyn také vyrábí. Do konce roku 2030 by mělo být biometanových stanic zhruba 100, což je ambiciózní cíl Národního plánu rozvoje biometanu,“ říká Kolečko. Záměr ale podle něj není nereálný vzhledem k tomu, že ze zhruba šesti stovek tuzemských bioplynových stanic je stovka vhodná k zdokonalení na produkci biometanu. „Je to ovšem o investicích, pobídkách a hlavně o dlouhodobé transparentnosti záměru jít touto cestou,“ zdůrazňuje roli státu manažer čisté mobility v innogy.

Které evropské země jsou příkladem úspěchu plynového pohonu na silnicích? Proč vidí innogy budoucnost i v elektromobilitě? Je z ní už výdělečný byznys? Jaké aktuální technologické pokroky dávají elektrickým autům šanci stát se široce přijímanou technologií? Nejen to se dozvíte v rozhovoru s Janem Kolečkem.