V roce 2008 zažil Phnompenh krátké období realitního a stavebního boomu, který přilákal 3,2 miliardy dolarů investic. V tomto závodě šlo o to, kdo změní městské panorama, ale zůstalo mnoho poražených.
Dvaapadesátipodlažní komplex rostoucí na břehu řeky Tonle Bassac, nedaleko Zlaté věže, je na tom podobně. Přitom jeho stavbu politici a úředníci ohlašovali s takovou slávou. Projekt Mezinárodního finančního centra za miliardu dolarů, který tu měl vzniknout, byl výrazně okleštěn.
Stav kterékoli rozvojové ekonomiky se nejlépe odráží v realitním sektoru. Od roku 2000 do začátku roku 2008 zažila Kambodža relativní růst, který doprovázel příchod stavebních firem, především z Číny a Jižní Koreje. Ty ale postupně odešly a nechaly po sobě nedostavěné budovy. Podle Chapa Sotharita, ekonoma z kambodžského Institutu pro mír a spolupráci, se růst zastavil předloni.
Nyní se zdá, že se ceny na realitním trhu snížily a stabilizovaly, za což je třeba poděkovat zásahům centrální banky a omezení půjček. To jsou příznivé příznaky strukturálních reforem pod taktovkou premiéra Hun Sena, kterými Kambodža prochází.
MMF dokonce zlepšil prognózu hospodářského růstu země ze 6,5 na 6,7 procenta. Projekci zlepšily především dobré výsledky zemědělské výroby a vývozu textilu. Vývoz oděvů do Spojených států stoupl o 23 procent a stoupá také export rýže. Hospodářskou situaci zlepšuje i příchod turistů, kterých přibylo o třináct procent.
„Navzdory úbytku turistů ze Západu nyní přichází zájem z Jižní Koreje, Japonska a Vietnamu,“ vysvětluje Chap Sotharit. Podle něho zůstal také bankovní sektor relativně nepoškozený, protože banky nemají zahraniční úvěry.
Stejně jako v jiných rozvojových ekonomikách je endemickým problémem korupce, která odrazuje investory. Co je naopak do země láká, jsou objevy ložisek ropy a zemního plynu v teritoriálních vodách.
Teprve výsledky vládní politiky ale ukážou, zda se z Kambodže stane nový asijský tygr.
Parket, na němž chybí hráči
„Nastávají vítané kroky, jako je založení Kambodžské burzy cenných papírů (CSX). Nejsou na ní ještě žádní hráči, ale očekává se, že se brzy zapíšou přinejmenším dvě firmy,“ vysvětluje Chap Sotharit, ekonom z kambodžského Institutu pro mír a spolupráci. Otevření burzy může v zemi, kde třetina lidí žije s příjmem pod 1,25 dolaru na den, přinést prosperitu, věří ekonomové. Obchody ale budou vedeny v kambodžských rielech (KHR, používá se od roku 1953), což může mást investory. Většina kambodžské ekonomiky totiž stále funguje v dolarech. To vládě svazuje ruce v měnové politice.
