Olympijský park na týdny obsadí lipenské jezero. Pár dní před začátkem olympiády ale budoucí centrum sportu stále připomínalo staveniště a žilo si svým vlastním životem tak trochu v utajení.
Cesta z Prahy směrem na jih se zdá nekonečná. Přes dvě stě kilometrů dlouhou trasu přes Tábor komplikuje několik omezení na silnici a často i dopravní zácpy. Druhá cesta přes Písek ale nejspíš není jiná, i tady vládnou silničáři, objížďky a uzavírky.
Když překročím hranice Středočeského kraje, marně vyhlížím billboardy lákající na největší letní sportovní akci v regionu. První a vlastně jediný zahlédnu v Českých Budějovicích, odtud až do dějiště „Jihočeské olympiády“ mi pak na jejich počítání stačí prsty jedné ruky. Olympijský park Rio-Lipno jako by se chystal tak trochu v utajení.
Jihočeský Špindl
Ale od začátku. Lipno nad Vltavou je dříve takřka zapomenutá malá vesnička, která si v posledních letech vydobyla označení jihočeský Špindl. Peníze jsou tu vidět na každém rohu, sypat je sem začali nizozemští investoři zhruba v polovině devadesátých let. Vystavěli apartmánový komplex přímo na břehu jezera, postupně přidali marínu a další viladomy k pronájmu i ke koupi na investici.
Podle původní dohody při prodeji pozemků investorovi nejsou v holandském areálu žádné služby, a tudíž veškerá útrata návštěvníků, podle některých odhadů každoročně klidně i sto milionů korun, jde do pokladen místních podnikatelů.
Přibylo restaurací, kaváren, hotelů. Aquapark, cyklostezka, bobová dráha, letní kino či zimní sjezdovka s lanovkou. Celkem se tady už do infrastruktury cestovního ruchu nainvestovalo 3,5 miliardy korun, z rozpočtu obce pak šlo 360 milionů. Každá obecní koruna tak přinesla desetikorunu ze soukromého kapitálu.
„Vsadili jsme všechno na jednu kartu, a to je turistika. Tady je těžko žít z něčeho jiného,“ říká pragmaticky starosta Lipna nad Vltavou Zdeněk Zídek. Ve vesnicích obklopujících největší české jezero – od Vyššího Brodu až po Přední Výtoň – žije zhruba 5600 obyvatel.
Obec podnikatelů
Za posledních deset let v okolí zaniklo v zemědělství, lesnictví a průmyslu 2200 pracovních míst. „Ta se sem už nikdy nevrátí. A jestli nás má živit cestovní ruch, musíme to brát jako průmysl,“ je přesvědčený.
V jeho obci se zhruba 560 obyvateli, kde starostuje už pětadvacet let, je 256 podnikatelů a z toho 118 se jich věnuje ubytovacím službám. Teď se starosta Zídek rozhodl, že využije další příležitost, jak do obce i celého regionu Lipenska, naláká ještě více lidí.
Když se přede dvěma lety v zimě jel podívat na pražskou Letnou do „Olympijského parku Soči“, dostal nápad, že něco podobného by se mohlo klidně odehrát i na Lipně. Jeho myšlenka Český olympijský výbor nadchla, postupně se přidal i Jihočeský kraj a vznikl projekt „Jižní Čechy Olympijské“ a park „Rio-Lipno“.
Projekt Rio-Lipno
Je konec července a do olympiády zbývá posledních pár dní. Praha hicuje třicítkami, ale líné červencové dopoledne kolem jezera se chladí pod těžkými mraky.
Z dvaadvacetistupňové vody, což už je na místní poměry dost vysoká teplota, vykukuje pár otužilých hlav, dál na jezeře se kolíbá několik plachetnic. Rozhodně se nedá říct, že by tu bylo plno a na cyklostezce se nedalo hnout.
Na vrcholu protilehlého kopce z lesa vyčnívá před čtyřmi lety vystavěná naučná Stezka korunami stromů, z dálky je slyšet pracující stroje. Tady teprve teď vzniká olympijský park, jediné hotové jsou zřejmě dva bělostné stany, prozatím prázdné.
Dělníci svazují lešení, které z místa pod silnicí spojující vesnice na břehu jezera směřuje přes cyklostezku přímo nad vodní hladinu. Z budované lávky končící na vodě by se měl podle plánů do jezera spustit tobogan.
Krajské i soukromé peníze
Kvůli velké sportovně laděné pouti, jak sám starosta olympijský park označuje, padlo několik desítek stromů, což vzbudilo negativní reakce nejen v obci.
„Byl to takový lesík nad pláží, ale většina stromů byla dutá. Museli bychom je pokácet i tak, protože to místo je územním plánem určené pro dostavbu náměstí,“ tvrdí ale starosta Zídek. Záměr parku podle něj do života obce fakticky moc nezasáhl, avšak zasáhl do hlav lidí a diskuzí kolem.
Celkové náklady, které si olympijský park vyžádá, se odhadují na 65 milionů korun – necelá polovina jde z krajského rozpočtu, patnácti procenty přispěje Mezinárodní olympijský výbor a zbytek je pokryt dotacemi ze soukromého sektoru.
Podílí se i obec, třeba tím, že dobudovala cyklostezku přes hráz mimo silnici, anebo spolu s krajem nový kruhový objezd, další investice směřovaly do posílení vodních zdrojů a kanalizace. Olympijský výbor odhaduje, že očekávané přínosy pro veřejné rozpočty dosáhnou od 260 do 320 milionů korun.
Ceny rostou
Základem je marketing a propagace regionu i sportu jako takového. Všichni, kteří se tady v Lipně na pořádání olympijské poutě podílejí, jsou podle starosty Zídka nadšení, podnikatelé akci jednoznačně podporují jako velkou příležitost.
Na dotaz, zda šly nahoru ceny v místních restauracích i hotelech a penzionech, pokývá Zídek souhlasně hlavou: „Radost mi to nedělá, nemyslím, že je to dobrá politika, ale je to logické. Hlavně se to nesmí přehnat.“
To, že cenám často neodpovídá kvalita servisu v mnoha místních restauracích, mi starosta ani nevyvrací. „Pořád se učíme,“ krčí rameny.
Problémová doprava
Procházíme spolu se starostou staveništěm mezi udusanou hlínou a čerstvou voňavou štěpkou, možná právě z poražených smrků, z kopce dolů k vodě. „Ahoj,“ zdraví se Zídek s mužem v montérkách a helmě.
„To je starosta Loučovic, má stavební firmu, taky se na stavbě podílí,“ vysvětluje. Když se loučovického Jana Kubíka ptám, jestli u nich mají přípravu hotovou, usmívá se: „U nás bude fotbal a vodní slalom, možná rafting a kuželky. Ale hlavní jsou odstavná parkoviště.“
Právě dopravní obslužnost lipenské přehrady bude zřejmě největším problémem akce. „Lipno není Letná, tam se mnoho lidí dopravilo autobusy, metrem, tramvajemi. Tady je to komplikovanější, ale děláme maximum. Budou vypraveny speciální vlaky, autobusy, bude fungovat kyvadlová doprava okolo jezera,“ přiznává menší překážku při plánování akce také Milan Nebesář z jihočeského hejtmanství.
Statisíce návštěvníků
Kdyby se naplnily odhady Českého olympijského výboru, navštívilo by okolí Lipna, především ale samotnou obec Lipno nad Vltavou, 250 až 300 tisíc turistů i jednodenních návštěvníků, což je více než 1,5násobek běžné letní sezony.
Už teď hlásí hotely a penziony v Lipně beznadějně vyprodáno, jak mě ale informuje pracovnice místního infocentra, další volné kapacity nabízejí okolní obce, variantou jsou i karavany anebo stany v kempech.
„Je pravda, že vyprodáno by bylo i bez parku, stejně jako loni,“ konstatuje starosta Zídek s tím, že ale ubytovatelům dává projekt parku větší bezpečí, že lidé nebudou odříkat dovolené v případě, že se úplně nepovede počasí. I to je alfou a omegou pořádání parku Rio-Lipno.
Černá se nemění
Sotva se přesunu o několik kilometrů dál do Černé v Pošumaví, kde se jezero dělí na malé a velké menší hrází se silnicí vedoucí do Horní Plané, promoknu kvůli rychlé a vydatné přeháňce. „Když takhle sprchne, je to v pořádku. Ale jak začne pořádně pršet, do tří dnů tu není ani noha,“ vítá mě starostka Černé Irena Pekárková.
Tady ani v dalších obcích kolem jezera se o olympijském parku a spojených aktivitách skoro neví. Upozorňují na něj pouze dva informační panely u vjezdu do vsi, nic víc.
V Černé mají mít zájemci možnost zahrát si fotbal, zkusit jachting anebo sportovní rybolov. „Měly tu být vodní lyže, ale Státní plavební správa jim nedala povolení, aby jezdily blíž u břehu. Takže to vzdali. Jachting, jak jsem slyšela, už taky není jistý,“ říká starostka. Z jejího vyprávění je slyšet spíš než nadšení únavu.
Připouští, že vlastně o celém projektu a o tom, jak vše má fungovat či probíhat, dlouho nic nevěděli a nevědí o moc víc vlastně dosud. „Žije to tak nějak svým životem, a navíc, jak jsme se dověděli, všechny sporty chtěly být přímo v Lipně, jen fotbal chtěl hřiště v každé vesnici,“ dodává. Sporty, respektive jejich svazy, co se do Lipna nevešly, musely hledat jiná místa.
Příliš klidná brána k jezeru
Zhruba osmisethlavá Černá v Pošumaví je přitom první branou k jezeru. Z Českého Krumlova vzdáleného jen osmnáct kilometrů sem na rozdíl od Lipna či Frymburka vede poměrně nová a rovná silnice, většina hostů míří do regionu Lipenska právě tudy. Přesto se zdá, že Černá nedokázala vytěžit z cestovního ruchu to, co Lipno nad Vltavou.
Je to pořád ta stejná Černá, jak si ji pamatuji ze svého dětství, kdy jsem nedaleko trávila každé léto. Zkraje vesnice u hráze roztažená pouť, dnes už zašlá a ztichlá, postupně přibylo pár vietnamských stánků, jež tu straší dosud. Na pláži teď už polorozpadlý tobogan, u kterého se dřív tlačily dlouhé fronty dětí, doplňuje poloprázdný kemp.
Čtěte rozhovor s Lukášem Pollertem:
Za sezonu se tu podle starostky Pekárkové vystřídá tak deset tisíc turistů, nyní díky parku odhaduje, že jich bude tak o tisícovku víc.
Pro obec žádné velké terno, na druhé straně se ale i kvůli tomu neděsí žádných problémů. „Možná mi lidi budou volat, že jim někdo parkuje, kde nemá, ale to je všechno. Ale ať lidi přijedou, alespoň uvidí, že je tu hezky,“ zve starostka Pekárková návštěvníky na jih.
Teď jen záleží na tom, o co turisté budou stát. Jestli o zdánlivý klid poblíž malého jezera v Černé, anebo o životem pulzující Lipno, jak o něj minimálně tamní starosta usiluje.
