Jan Ruszo je romský podnikatel a patří mu i tahle ubytovna, ke které se po mítinku Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) na Varnsdorfském náměstí vypravil asi tisícihlavý pochod místních obyvatel.
Symbol Sport
„Oni potřebují symbol,“ snaží se Jan Ruszo vysvětlit, proč si dav nespokojených místních a několika desítek radikálů vybral za terč právě jeho ubytovnu, v níž bydlí Romové. Ke špatné pověsti Sportu přispělo i to, že tu ve čtvrtek večer několik Romů přepadlo ženu vracející se z nákupu.
Podle místních za nárůst kriminality ve městě můžou noví Romové, kteří se do města přistěhovali za poslední půlrok. „Tady ale žijí naši, domorodci, žádní přistěhovalci,“ říká Ruszo. „Nikdo z nich není trestně stíhaný, jsou to mladé rodiny a nejstaršímu dítěti je 13 let,“ vysvětluje Ruszo a zve mě dovnitř.
V domě nyní žije asi 30 dospělých a 40 dětí. V přízemí bydlí rodina Dankových. Ve chvíli, kdy městem pochodují místní obyvatelé a spolu s maskovanými radikály a skandují „nic než národ“, „Čechy Čechům“ nebo „cikáni do práce“, Dankovi sedí u televize a sledují, co se v jejich městě děje. Místnost je čistá, pestře zařízená, plná ozdob a skla.
Děti si hrají na podlaze, jejich rodiče ale mají strach. „My jsme zdejší, ti noví z České Lípy bydlí tam v Kovářské, v panelácích,“ říká Božena Danková. Nyní je nezaměstnaná, dělá pouze komunální práce pro radnici. „Uklízíme. To dělají jenom cigáni.“ Za stolem sedící Roman Danko prý práci hledá, ale marně. Hlásil se do zdejší fabriky Retos, ale místo něho vzali jeho „bílého“ kamaráda. Po mojí námitce, že například ve šluknovské výrobně mopů Centroflor tvoří 80 procent dělníků Romové, připustí, že i tady Romové práci najdou.
„V Technických službách, tam dělají taky Romové,“ dodává. Najít práci ve zdejším regionu je ale obecně těžké – v zimních měsících tu nezaměstnanost dosahuje až 25 procent. O chvíli později přibíhá žena v reflexní vestě policejního antikonfliktního týmu a říká Janu Ruszovi, aby si šel zkrotit své obyvatele. Několik Romů ze dvora ubytovny totiž provokuje rozzuřený dav posměšnými gesty. „Okamžitě zalezte dovnitř,“ křičí na několik Romů Ruszo. Nejsou to žádní puberťáci, klidně by mohli být otcové od rodin. S provinilým úsměvem se poslušně vracejí do budovy.
Kritický poslední půlrok
Bitevní vřava mezi účastníky nepovoleného pochodu a policejními těžkooděnci se mezitím přesunula před další romskou ubytovnu v Masarykově ulici. Policie pozatýkala několik nejagresivnějších radikálů z průvodu a napětí pomalu opadá. Nyní to jsou většinou už jen místní, kteří na policisty pokřikují „my jsme tady doma“. Nelíbí se jim, že policie chrání Romy a útočí na ně, místní. „Já vím, že nejsou všichni stejní, ale sám jsem tady v ulici viděl, jak Romové sexuálně obtěžovali jednu paní. Jinak mi taky vadilo, že ten průvod minule šel i k domu, kde bydlí slušní Romové. Křičel jsem na lidi ,Co to děláte, tihle jediní tady pracujou‘,“ říká student střední dopravní školy. Jméno ale říci nechce.
Podle něj se ve Varnsdorfu žilo klidně, situace se ale změnila asi před půl rokem, kdy se sem přistěhovali „noví Romové“. Podle mladíka by spíše než policejní zákroky pomohlo více bezpečnostních kamer ve městě.
„Budu volit Vandase“
Při pohledu na novinářskou visačku se ale většina místních otáčí, jméno nechce prozradit nikdo. Zdejší lidé přestali věřit jak médiím, tak politikům i policii. Mají pocit, že se jejich problémy nikdo nezabývá a novináři i policie straní Romům. V takové situaci jsou ochotni naslouchat extremistům z DSSS, kteří jim na náměstí slibují radikální řešení.
„To, co jsem tady za tu hodinuslyšel, tak se vším souhlasím,“ řekl po vystoupení předsedy DSSS Tomáše Vandase vyučený zedník Milan. „Volil bych ho a volit ho budu a spousta mých známých taky. Oni mají jasné řešení: pro všechny stejná pravidla,“ říká muž rozhodnutě. Předtím volil ODS, ČSSD i TOP 09, ale
všechny strany ho zklamaly.
Na náměstí není zdaleka sám: Vandas sklízí mohutný aplaus. Šéf ultrapravicové strany pak prohlásí mítink za ukončený, ovšem s dodatkem, že „jakýkoli pochod pouze na vlastní odpovědnost“. Další průběh událostí je známý: místní lidé se promíchávají s několika desítkami bojechtivých radikálů, kteří si nasazují kapuce a zakrývají obličej. Jsou to právě oni, z jejichž rukou u mostu přes řeku Mandavu vylétnou první kameny, které spustí tvrdý policejní zákrok.
V devět hodin večer už je ve městě klid, zůstává ale řada otazníků. Co bude dál?A odkud se vlastně vzali ti„noví“ nepřizpůsobiví Romové, o kterých všichni mluví,ale je těžké je najít? Začnou se vládnoucí politici ve světle událostí severu systematicky věnovat? Pokud to neudělají oni, pustí tím ke slovu Tomáše Vandase a jeho muže v černém s červenobílou páskou.
