Českou pobočku hamburské společnosti, která vyrábí a prodává solární moduly včetně dalších služeb i servisu, řídí Aleš Spáčil. Nedávno odstoupil z postu šéfa fotovoltaické asociace, protože chystá expanzi Conergy do dalších zemí jako Bulharsko či Rumunsko.
* E15: Zdá se, že střešní fotovoltaika v Česku zase dostává šanci. Jaké v tom vidíte podnikatelské příležitosti pro vaši firmu?
Ve fotovoltaické asociaci jsme se po celý loňský rok soustředili právě na střešní instalace, dávali dohromady argumenty, proč fotovoltaika patří na střechy. Pro mne jako pro předsedu asociace to byla priorita číslo jedna. Předložili jsme argumenty, které byly tak logické, že na ně slyšela odborná veřejnost i politici. Považuji to za velký úspěch.
* E15: Postoje některých politiků ale, pokud vím, jsou pořád dost odmítavé?
To je různé. Starostové, kteří mají se střešními instalacemi osobní zkušenosti, o ně stojí. Na druhé straně z některých frakcí ODS zaznívá hlas, že obnovitelné zdroje nikdy a nikde. Ale stále více lidí chápalo, že nemůžeme srovnávat velké fotovoltaické parky s malými střešními instalacemi, stejně jako není možné srovnávat třeba kamiony s motorkami. Vycházeli jsme z přesvědčení, že politika konfrontací a mediálních přestřelek nemá smysl. Společně s Českým sdružením regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) jsme vytvořili pracovní skupiny a stanovili podmínky, za kterých bude možné ukončit stop stav na připojování obnovitelných zdrojů.
* E15: Stop stav tedy skončil, ale objevují se informace, že tu je snaha ho fakticky zase obnovit…
Ano. Na letošek je stanovený bilanční limit 65 megawattů pro připojování obnovitelných zdrojů. Ale řekl bych, že tu v tomto ohledu není ani slunečno, dokonce ani polojasno, ale ani zataženo. Prostě nejasno. Nevidíme do toho, jak je bilanční limit čerpaný. Zda například významnou část toho potenciálu neodčerpají větrné elektrárny a na střešní fotovoltaiku pak nezbude jen velmi málo. Ovšem efektivní regulace velkých zdrojů by měla umožnit připojení dalších instalací. A pak jsou tu staré rezervace pro velké fotovoltaické parky, které už jsou v podstatě mrtvé. Jejich platnost má vypršet, až vstoupí v platnost nový zákon o podporovaných zdrojích energie.
* E15: V tomto případě se mluví až o šesti stech megawattů. Ale vy říkáte, že jistotu připojení nových instalací tím stejně nezískáte?
Ten potenciál tady je, ale může to být třeba až od roku 2013, nemusí to být letos. Nyní víme o desítkách žádostí o připojení, které byly schválené. Ale víme i o takových, jež byly zamítnuté. Jeden žadatel v Berouně dostal vyjádření, že by kvůli jeho sedmikilowattové instalaci museli přestavět celou ústřednu. Říkáte si, že těch sedm kilowattů nemůže být žádná reálná hrozba. Nevíte, zda je problém v tom, že tam mají podobných žádostí třeba padesát. Distribuční společnosti do toho nikoho nahlédnout nenechají.
Ani zima, ani přetopeno
* E15: Je asi logické, že minulý rok, poznamenaný tím stop stavem, nemohl být pro vaši firmu nejlepší?
Je to možná trochu zvláštní, ale troufám si říct, že Conergy loni nejvíce zvedla svůj tržní podíl. Jestliže se podle energetického úřadu za minulý rok připojilo asi dvacet megawattů nových solárních instalací, zhruba čtvrtina byla sestavena z komponentů Conergy. Znají nás už nejenom instalační firmy, ale také spousta koncových zákazníků. Loni jsme také zamířili na Slovensko, které se poučilo z vývoje v Česku.
* E15: Slováci se od začátku soustředili na menší instalace?
Od začátku ne, postavili tam pár opravdu velkých instalací. Neutnuli to ale tak radikálně, omezovali to v několika krocích. Nejprve stanovili limit ve výši jednoho megawattu, ale pořád ještě bylo možné stavět na polích. Někteří investoři skupovali pole a toto pravidlo obcházeli tím, že stavěli třeba patnáct jednomegawattových elektrárniček. Ale už to nebylo tak jednoduché. A od loňského léta už nemají podporu elektrárny nad sto kilowattů ani instalace na polích. Takže se osazují střechy.
* E15: Zatímco u nás je nejasno, na Slovensku je tedy vcelku jasno?
Vcelku jasno tam je, byť také zaznamenáváme tendence podmínky pro fotovoltaiku zhoršit. Na podzim padla slovenská vláda, řeší tam teď trochu jiné věci. Stavbu nových instalací ale i tak omezí pokles výkupních tarifů. Kdybych se pokusil nahlédnout do křišťálové koule, myslím, že letos se na Slovensku instaluje zhruba 200 megawattů, což je pro takhle velkou zemi rozumný přírůstek. Není to ani přetopený kotel, ani to není zašlapané do země.
Z Prahy na východ
* E15: Proč jste od letoška skončil jako šéf fotovoltaické asociace?
Za prvé bylo mým cílem prolomit stop stav, což je splněno. Druhým důvodem je, že se chceme zaměřit na více zemí – konkrétně východní země Evropské unie. Bulharsko je dnes prudce se rozvíjející fotovoltaická velmoc. Pokud neudělají rychlé opatření, může se stát, že to dopadne jako u nás v roce 2010. Ale v polovině roku tam skončí velké parky a bude se stavět na střechách. Rumunsko zase postavilo několik velkých parků díky přímým dotacím z evropských fondů. Teprve teď ve fotovoltaice spouštějí systém zelených certifikátů. Investor získá certifikáty, které může prodávat, Rumuni chtějí vytvořit trh s certifikáty. Je to trochu nejistější prostředí než u přímých výkupních cen, ale chceme být v Rumunsku hned od začátku.
* E15: Zakládáte v těchto zemích pobočky?
Ne. Naši pracovníci tam budou zaměstnanci Conergy Česká republika.
* E15: Takže mateřská společnost v německém Hamburku pověřuje českou dceru, aby se pustila do dalších zemí?
Ano. Stává se z nás kompetenční centrum pro prodej ve východní Evropě. Odhaduji, že se letos zvýší výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů v Maďarsku. Maďarsko sice má systém výkupních cen, ale ty jsou tak nízké, že se zatím investice nikomu nevyplácely. To zvýšení už dnes nemusí být velké, protože ceny komponentů letí dolů. A Poláci chystají novou legislativu o podporovaných zdrojích, která bude zřejmě platit od roku 2013.
* E15: Vaše zmínka o Polsku mě trochu překvapuje. Myslel jsem, že míříte do zemí, kde více svítí sluníčko. Nezdá se vám, že trendem je spíše soustředit fotovoltaiku do jižní Evropy?
Není to pravda. Vezměte si, že britský trh, kde je podobný osvit, se otevřel loni v létě. A protože Britové jsou velmi agilní a rychlí, pustili se do toho s takovým nasazením, že vláda musela stavbu velkých parků rychle zastavit. V tamním anglosaském právním prostředí se ovšem investoři začali okamžitě soudit kvůli fakticky retroaktivním opatřením vlády, takže vláda umožnila alespoň dokončit už rozpracované projekty. Ale výstavba rodinných a firemních elektráren je tam naprostý hit.
* E15: V britském tisku jsem zaznamenal odkazy na to, že podporu velkým solárním elektrárnám už zastavily i jiné země včetně Česka…
Hustota obyvatelstva v Británii je hodně vysoká. To třeba Bulharsko je úplně jiné, jsou tam obrovské pláně, kde nikdo nebydlí. Když se ale solární elektrárna objeví na anglickém konzervativním venkově, „Miss Marple“ se svojí politickou silou danou britskou demokracií velmi brzy dosáhne toho, že se situace změní. Pokud jde o osvit, ten je podobný jako třeba v Dánsku, kam teď vyvážíme poměrně hodně, nebo v severním Německu. Je to méně než v Rumunsku, ale ten rozdíl není dramatický. Doba návratnosti se prodlouží, ale třeba v Německu už existují plány některých městských energetik, že si pořídí vlastní solární elektrárny, aniž by využívaly výkupních cen. Postaví je s tím, že se investice vrátí třeba za pětadvacet let. K tomu ale potřebujete dlouhé bankovní peníze a k těm nemá přístup každý.
Elektřina pro vlastní spotřebu
* E15: Jakým způsobem se budou v Česku rozvíjet střešní instalace? Bude to většinou tak, že si domácnosti či majitelé domů vyrobí část elektřiny sami a část budou odebírat ze sítě?
Je zde několik možných variant. Myslím, že volbou číslo jedna bude nyní čím dál více to, že si domácnosti vyrobenou elektřinu spotřebují sami. Zároveň budou připojeni do sítě. Budou mít měřicí přístroj a na základě toho, co spotřebují, dostanou podporu ve formě zeleného bonusu. Takto se to dnes vyplatí, myslím, že tento model bude představovat nějakých sedmdesát procent instalací. Jsou tu ale i další možnosti – někteří majitelé instalací budou veškerou elektřinu prodávat a čerpat podporu ve formě výkupních cen. To je ale méně výhodné. Někteří budou využívat zeleného bonusu a navíc budou elektřinu akumulovat, aby byli ještě nezávislejší na dodávkách odjinud. A čtvrtou možností jsou ostrovní systémy, nepřipojené do sítě.
* E15: Co může vést lidi k tomu, aby se úplně odřízli od sítě?
U některých je to nutnost, protože nemají vůbec zavedenou elektřinu. Pak nám ale také roste segment lidí, kteří jsou prostě naštvaní a chtějí být plně nezávislí. Víme o jednom velmi bohatém člověku, který si postavil drahý dům na Moravě a nemá tam ani dráty. Možná si říká – když to tady všechno kolem rozbombardují, já si budu vesele svítit.
* E15: Vraťme se k té nejpravděpodobnější variantě, kdy odebíráte část elektřiny. Jak velkou část vaší potřeby vám mohou solární panely pokrýt?
Když budete mít doma mámu s dítětem, poběží vám tam klimatizace a budete přes den prát, samozřejmě to pokryje vyšší část, než když v podobném domě bude bydlet zaměstnaný pár, který se tam bude jezdit jen vyspat a přes den vypne veškerou elektřinu. To se nedá paušalizovat, ale podle různých odhadů to může být od třiceti do sedmdesáti procent. Nedávno jsem uvažoval o tom, že kdyby obchodníci s klimatizacemi obešli všechny, kteří mají na střechách panely a čerpají zelený bonus, mohli by udělat dost obchodů.
* E15: Mluvil jste také o možnosti akumulace elektřiny. Jakým způsobem?
V tom vidím budoucnost. Existuje řada řešení, která začíná od normálních bateriových systémů přes vodíkové články až po přečerpávání vodních nádrží. Výhodou vodíkových článků je, že jsou schopny elektřinu udržet na víceméně neomezenou dobu.
* E15: To už lidé využívají?
Problém je, že to je drahé. Jsou ale země, které podporují nezávislost a poskytují vylepšenou výkupní cenu elektřiny, pokud si pořídíte i tu akumulaci.
Přepálený start
* E15: Ještě bych se vás zeptal na mateřskou společnost Conergy. Pro ni asi minulý rok nebyl nejlepší? Firmu nakonec museli převzít věřitelé…
To je ještě starší historie, která sahá někam do roku 2008. Tehdejší majitelé Conergy se zabývali nejenom solární energetikou, ale také biomasou, větrníky. Říkali, že Conergy bude takový Microsoft v obnovitelných zdrojích, ale rozvoj přepálili a firmu zadlužili. Pak do firmy vstoupil podnikatel s výborným kreditem Dieter Ammer, firma mohla jet dál, ale za cenu velkých restrukturalizací. Conergy prodala všechny podniky, které nevydělávaly, a soustředila se na solární byznys. A už rok 2010 byl po provozní stránce velmi dobrý, byli jsme v provozním zisku.
* E15: Loni se to zase zhoršilo?
Loni přišla druhá fáze restrukturalizace, banky převzaly část firmy a zároveň odepsaly část dluhů, které jsme za sebou dlouhodobě táhli. Dnes máme přiměřené úvěrové zatížení, můžeme se dál rozvíjet. Takže jsme tím poměrně složitým obdobím pro fotovoltaiku prošli úspěšně.
* E15: Těžké období pro fotovoltaiku bylo i v Německu?
Jasně, ale měl jsem na mysli globální vývoj, protože působíme v mnoha zemích. Jenom obrat italské pobočky dosahuje zhruba pětasedmdesáti procent toho, co utržíme v Německu. Nejde jen o to, že se omezovaly velké solární parky. Svět se potýkal s hospodářskou krizí a z východu se sem valila spousta levného materiálu, často nekvalitního.
* E15: Asijská konkurence pro vás tedy také znamenala velký problém?
Určitě. Naše cena je vyšší, ale zahrnuje také cenu záruk, vývoje, i toho, že když se někde něco pokazí, okamžitě tam někdo přijede. To ta levná čínská konkurence nedělá a dělat nebude, protože by tím ztratila cenovou výhodu. A s tímhle vším se současné vedení Conergy dokázalo vyrovnat.
* E15: V Německu se objevily pochybnosti, zda je vůbec systém zvýhodněných výkupních cen elektřiny správný, když fakticky podporuje také asijské výrobce…
Když něco tak revolučního jako výkupní tarify zavedete, čelíte riziku, že to nastavíte špatně. Musíte počítat s tím, že systém budete kontinuálně upravovat. To byl problém v Česku, kde se to jednou nastavilo a pak se na to všichni vykašlali. Výkupní ceny se v Německu začaly uplatňovat někdy v roce 2004, problém s asijskou konkurencí je ale až v posledních dvou třech letech. A třeba Itálie má na moduly, které jsou vyrobeny v Evropě, o deset procent vyšší výkupní cenu. Italové to řeší.
* E15: To považujete za správné řešení?
Kladu si otázku, jestli to v systému volného obchodu vlastně není nelegální. Ale dost bych se divil, že by si to italská vláda neošetřila.
Aleš Spáčil (45)
Vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval jako právník – mimo jiné ve společnosti Eurotel, později se věnoval obchodu a péči o zákazníky. Prošel různými manažerskými posty ve firmách Aliatel, Optimus-Consult, Acision. Od roku 2009 je jednatelem Conergy Česká republika, loni byl prezidentem fotovoltaické asociace. Je ženatý, má dvě dcery. Maluje, jezdí na lyžích a motocyklu.
