Analytik Stulík: Členové GRU jeli domů, důstojníci FSB mezi vyhoštěnými nejsou

Ruští diplomaté opouštějí Českou republiku.

Ruští diplomaté opouštějí Českou republiku. Zdroj: Blesk:David Kundrat/CZECH NEWS CENTER David Kundrát

Ruské velvyslanectví v Praze.
Odlet ruských diplomatů z Česka
Náměstí přilehlé k ruské ambasádě nese jméno Borise Němcova.
Ruský Iljušin přiletěl pro vyhoštěné ruské diplomaty.
5
Fotogalerie

Poté, co premiér Andrej Babiš oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU, si obě země vzájemně vypověděly po dvou desítkách diplomatů. Moskva přitom poslala domů o dva lidi více, včetně zástupce velvyslance. Analytik programu Kremlin Watch David Stulík z think-tanku Evropské hodnoty, který monitoruje ruské aktivity, míní, že by Česko mělo usilovat o rovnost velikosti misí. V době pandemie podle něj není nutné, aby zde fungovaly dva ruské konzuláty, tedy v Brně a Karlových Varech.

Vláda v sobotu oznámila vyhoštění osmnácti pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové tajných služeb. Evropské hodnoty však na svých stránkách uvádějí, že zpravodajci mohou tvořit až polovinu diplomatického personálu.

Dá se předpokládat, že takových lidí tam může být i víc. Může tam být kupříkladu část diplomatů, kteří nejsou kmenovými zaměstnanci tří zpravodajských služeb (civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU a kontrarozvědky FSB – pozn. aut.), ale zároveň plní ke své práci úkoly, kterými je ty služby pověřily. Navíc jsme se dozvěděli, že byli vypovězeni důstojníci dvou služeb – GRU a SVR. Ale na ruské ambasádě určitě působí i důstojníci FSB, následovnice KGB. Ti vyhoštěni nebyli, a to nás trochu zarazilo.

Jak je složité identifikovat všechny?

U těch osmnácti je to prostě jednoznačná záležitost, určitě nám s tím pomohly služby ze spřátelených zemí, spojenci. Jinak když třeba přijede někdo nový, musí si ho naše služby delší dobu proklepávat, zjišťovat, co je zač, hledat v databázích. A konzultovat to případně s vládami zemí, kde ten člověk jako diplomat působil dříve. To samozřejmě trvá. Takže u těch ostatních zřejmě příslušnost k ruským tajným službám není natolik jistá jako v případě těch osmnácti.

Jakou roli mohly sehrát zahraniční služby a kontakty při vyšetřování výbuchu ve Vrběticích?

Nemohou samozřejmě potvrdit ani vyvrátit, zda nejdůležitější informace přišly zvenku. Nicméně v podobných případech je spolupráce se zahraničními službami ze spojeneckých zemí samozřejmostí.

Často se hovoří o vztazích mezi jednotlivými ruskými tajnými službami, konkrétně FSB a GRU. Jaké tedy jsou?

Z toho, co víme, je zřejmé, že tyto dvě služby působí paralelně jedna vedla druhé. Kupříkladu tou samou látkou, novičokem, kterou použili příslušníci GRU v Salisbury na Sergeje Skripala, zaútočili v Rusku na Alexeje Navalného důstojníci FSB. Dříve přitom tyto operace nedělali, respektive není o tom zmínka. Víme, že mezi nimi do jisté míry funguje rivalita a sám prezident Vladimir Putin, který pochází z prostředí FSB, se snaží vyvažovat vliv těchto služeb, aby mu jedna z nich až moc nepřerostla přes hlavu. Zřejmě se tedy i na té nejvyšší úrovni – v Kremlu – rozhoduje o tom, jakou operaci která služba provede.

Jak tito zpravodajci pracují v Česku, aby získali informace od českých občanů, například vědců?

Může k tomu docházet například na nějakých konferencích, kde oslovují přednášející s prosbou o další, konkrétnější informace. Dotyčný tak vůbec nemusí tušit, že se o něj služby zajímají a nepřikládá tomu pozornost. Když už kontakty navážou, tak mohou postupem času rozšiřovat sféru svých dotazů tak, že už se netýkají konkrétní prezentace na konferenci. Daná osoba ani pak nemusí postřehnout, že už se dotyčný začíná ptát na něco, co na začátku vědět ani nechtěl.

Jakým způsobem ještě pracují?

Jak zdůrazňuje i BIS ve svých výročních zprávách, spousta informací se v současnosti dá dohledat z otevřených zdrojů. Takže není problém pro lidi, co zde pracují pod diplomatickým krytím, zjistit si o dané osobě dost – jaký je okruh jeho známých atd. Spousta lidí o sobě nechává opravdu mnoho informací na sociálních sítích, figurují v různých otevřených registrech. Takže ti zpravodajci mohou seskládat mozaiku a z ní pak zjistit, jak lidi vytěžovat nebo například sehnat informace o veřejných zakázkách nebo fungování ministerstva.

Na webu zdůrazňujete, že současnou přebujelou ruskou rezidenturu lze z kapacitních důvodů jen těžko monitorovat. Jaký by byl adekvátní počet pracovníků mise?

V této souvislosti je zajímavé, že Rusko vypovědělo více pracovníků než my, a mezi tou dvacítkou je i zástupce velvyslance. Stejně tak Polsko nedávno vypovědělo tři ruské diplomaty a Rusko také odpovědělo neproporcionálně a poslalo domů pět lidí. Takže kdybychom to brali kus za kus, tak za chvilku naše ambasáda v Moskvě nebude akceschopná. Měli bychom požadovat paritní zastoupení. Rusko tu má dva konzuláty a nemyslím si, že teď během pandemie je nutné, aby fungovaly.