S týmem expertů vyvinul pokerový algoritmus, který jako první v historii dokázal obehrát profesionální hráče, sám ale s pousmáním přiznává: „Poker mě moc nebaví, zahraju si maximálně pět her (hand) a dám all-in sázku. Co se může stát?“ I za pomoci českých odborníků z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze dokázal profesor Michael Bowling vyvinout systém, který chce dál zdokonalovat.
Mohl by mít váš projekt ambici komerčního využití?
Tuhle ambici nemáme. Bylo by neetické hrát online za peníze. Rozhodně bych si nepřál, aby můj program pomáhal vysávat ostatním lidem peníze z kapsy. Komerčně využít by se však mohl software, pomocí kterého by mohli hráči trénovat, zlepšovat se, užít si zábavu v podobě hraní proti supersilné umělé inteligenci.
Ve kterých jiných oblastech by mohl být nově vynalezený software užitečný?
U rozhodnutí, která činíme každý den. Mohl by nám pomoci rozhodnout o problému, o kterém nemáme dostatečné množství informací. Své místo by si mohl najít i v oblasti různých zabezpečení. Program může pomoci i v oblasti vyjednávání – bylo by fajn mít více automatizovaných vyjednávacích systémů.
Software by zohlednil vaše preference a vyjednával s druhou stranou. Snažil by se dosáhnout oboustranné dohody. Tohle velmi reprezentuje i samotný poker – já neznám preference soupeřů a oni zase mé – a žádná strana nemá zájem své preference otevřeně odhalit.
Ve které oblasti byznysu má umělá inteligence největší potenciál a prostor pro růst?
Nejrychleji aktuálně roste oblast porozumění datům. V následujících pěti až deseti letech očekávám výrazné zlepšení v oblasti samostatného rozhodování, což je velký rozdíl proti pouhému poskytování informací.
V čem se liší špičkoví roboti od lidí?
Největší rozdíl mezi umělou inteligencí a člověkem spočívá v tom, že člověk dělá chyby. Jeho obrovská výhoda ale je, že dokáže generalizovat, dokáže si zevšeobecnit kontext. Jako vědec se také věnuji sledování hráčů videoher – je úžasné, jak rychle se dokážou učit principy hry, kterou nikdy nehráli. To je velký a důležitý rozdíl proti umělé inteligenci.
Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, v rozhovoru pro E15 řekl, že nemůže vyloučit vyrovnání úrovně lidského a uměle vytvořeného vědomí. Věříte, že k něčemu takovému může někdy dojít, případně, že by umělé vědomí bylo tím vyspělejším?
Je to velmi těžká otázka, a to z mnoha důvodů. Myslím si ale, že do patnácti až dvaceti let dokážeme vyvinout takové systémy, které budou úrovní svého rozhodování, učení a řešení problémů na stejné úrovni jako lidé. Stále ale ještě nevíme mnoho informací o naší vlastní inteligenci, zvlášť pokud jde o naše vědomí. Je prakticky nemožné takto předvídat.
Převýší umělá inteligence někdy člověka?
Ne za mého života.
Profesor specializující se na strojové učení, robotiku a teorii her. Působí na Albertské univerzitě v Kanadě. |
