Babiš ze začátku neměl jasno, co by krizový štáb měl dělat, říká Hamáček | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Babiš v počátku jasně nevěděl, co má krizový štáb dělat, říká ministr vnitra Jan Hamáček

Jakub Tomek - Blesk.cz

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (41, ČSSD) hájí spolustranici a šéfku rezortu práce Janu Maláčovou před kritikou premiéra Babiše i nákup ochranných pomůcek z Číny. „Koncem února jsme vypsali výběrové řízení na ochranné prostředky pro policisty a hasiče. Poptávali jsme desítky tisíc kusů. Řízení jsme museli zrušit, protože se do něj nikdo nepřihlásil,“ řekl v rozhovoru pro Blesk.cz s tím, že v pondělí 8. června na Bezpečnostní radě státu představí nástřel novely upravující krizovou legislativu.

Nepřijde vám, že původně vaše návrhy lépe prodává hnutí ANO?

To si nemyslím. Hnutí ANO má řadu problematických návrhů, které by si mělo prodat samo. To je ale cena za vládní účast. Většinu času vysvětluji kontroverzní kroky, které vláda sice udělala, ale jsou to jejich návrhy. Na práci ministrů za ČSSD se neobjevil žádný závažný problém. Antivirus Jany Maláčové je úspěšný. Částky se vyplácejí, jak mají, a zachránilo se několik stovek tisíc pracovních míst.

Které kroky tedy kritizujete?

V televizi jsem musel vysvětlovat, proč je málo půjček pro podnikatele. To řeší ministr průmyslu. I program Pětadvacítka musela paní ministryně Schillerová přepracovat, protože to bylo ze začátku strašně komplikované. Teď se zase řeší kompenzační bonus a problém s financováním obcí. Musíme jasně říct, jak jim to budeme kompenzovat.

Jaké jsou vztahy v koalici? Sněmovní mikrofony zaznamenaly slova paní ministryně Schillerové na vaši adresu, že se na vás příště „vyse*ou“…

Někomu občas rupnou nervy a ruply i jí. V tu chvíli jsem nezaznamenal, že by tam létaly vulgarismy, až když jsem slyšel ten záznam. Prostě byla vypjatá atmosféra. Koho to těší nejméně, je myslím si Alena Schillerová. Ona si pěstuje pověst distingované dámy a bohužel se ukázalo, že i ona občas vypustí z pusy taková slova. Potrestala se tím sama. Rozhodně to není o tom, že bychom takhle po sobě řvali na vládě.

Během krize jste si vyměnil pár názorů s ministrem zdravotnictví Vojtěchem ohledně zdravotnických pomůcek. Vy ho veřejně nekritizujete, kdežto pan premiér vaše ministry ostřeluje často…

My držíme dohodu. Pan premiér se rozhodl, že ho nevymění. Já si myslím, že za celou řadou věcí, které se staly, by výměna byla na místě. Mám zpětnou vazbu od zdravotníků, kteří stále čekají na odměny za to, že byli nasazeni v první linii. Zatím jim nepřišlo nic nebo ne rozhodně tolik, jak bylo slibováno.

To asi nevypovídá o tom, že je tam všechno v pořádku, je to na odbornosti pana premiéra. U nás si pan premiér vybral za cíl ministryni Maláčovou a já bych uvítal, aby si vybral mě a nevyřizoval si to se ženou. To je asi styl jeho politické práce.

Proč mu vadí?

Janu Maláčovou není za co kritizovat, všechno zvládla. Jestli je kritizována za to, že je moc vidět a dělá svoji práci jak ve prospěch státu, tak ve prospěch sociální demokracie, tak chápu, že je to panu premiérovi nepříjemné. Neměli bychom si ale vzájemně podkopávat nebo podrážet nohy.

Od pondělí je novým vládním zmocněncem pro vzdělání a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Vy jste předtím, než jeho pozice vznikla, měl funkci za zbytečnou. Není to tak trochu trafika?

Samozřejmě by bylo čistější udělat výměnu na ministerstvu zdravotnictví a udělat z pana Prymuly ministra. Otázkou je, zda by to chtěl. Pan ministr Vojtěch je zároveň poslancem, tak by byl třeba problém uvnitř jejich klubu.

Víte, co bude jeho náplní práce?

Nám nakonec bylo vysvětleno, co pan Prymula bude dělat. Pokud bude koordinovat vědu a výzkum ve zdravotnictví, je to fajn, protože je třeba dát zdravotnictví větší pozornost.

Loni na podzim jsme debatovali o prostředcích ve zdravotnictví. Říkali jsme, že je nutné tam nalít víc peněz, měli jsme kolem toho koaliční spor. Pan premiér tehdy říkal, že zdravotnictví je černá díra na peníze. Změnil názor a teď chce do něj masivně investovat. My to navrhovali před rokem.

Co koronavirová krize ukázala?

Ukázala hlavně, že funguje stát, že fungují krizové mechanismy a je vždycky lepší jít těmi vyzkoušenými cestami a standardními postupy než něco vymýšlet na koleně. To byla například debata o ústředním krizovém štábu. Ukázalo se, že ti, co psali současné zákony, které sice nebyly určeny na tuto krizi, je napsali dobře. V následujících týdnech a měsících budeme vyhodnocovat, co jsme udělali dobře a co šlo udělat ještě lépe.

Měl jste teď hodně náročné období kvůli práci, ale i v soukromém životě. V lednu jste oznámil rozvod. Už jste se rozvedl?

Ano a to je všechno, co k tomu chci říct. Prosil jsem média o zdrženlivost, protože mám dvě malé děti, a to je asi všechno. Tyhle věci si chci nechat pro sebe.

Už víte, co bylo za tím, že vás pan premiér ihned nejmenoval šéfem Ústředního krizového štábu?

Já jsem přesvědčen, že on ze začátku neměl úplně jasno, co by krizový štáb měl dělat. Obával se nějakého dvojího řízení, že by na jedné straně byla vláda a na druhé straně ještě nějaký orgán. Já mu od začátku říkal, že nikdo nezpochybňuje roli vlády, která pro své rozhodování potřebuje odborné podklady. Od toho je tady krizový štáb. Časem jsme si to vysvětlili a pak už to fungovalo velmi dobře.

Vy jste na něj apeloval už dříve, aby se štáb aktivoval. Proč to nešlo? Pan premiér tedy nevěděl, jak to funguje?

Takto bych to neřekl. Faktorů bylo více a vlastně ani řada dalších aktérů nevěděla, jak postupovat. Pamatuji si, že když jsem poprvé přišel s vyhlášením nouzového stavu, tak opozice z toho vůbec nadšená nebyla. Informací bylo málo, byli jsme na začátku a já jsem tehdy nechtěl nouzový stav v tak širokém záběru, jak se stalo.

Ze začátku jsem chtěl, aby se mohly nakupovat ochranné prostředky, aby se omezily velké akce, a chtěl jsem databázi všech českých občanů, kteří se vrací z Itálie. Věděli jsme, že v nějakém momentě může mít hygiena problém s dohledáváním osob.

Díky ministerstvu vnitra přišlo včas dost zdravotnického materiálu, převážně z Číny. Kvůli tomu jste ale byl podroben kritice, že stát přehlíží české výrobce.

Jsem schopen to kdykoliv vysvětlit. Tady koncem února a začátkem března nebyl zdravotnický materiál v objemu, který jsme potřebovali. Koncem února jsme vypsali výběrové řízení na ochranné prostředky pro policisty a hasiče. Nepoptávali jsme miliony, ale desítky tisíc kusů. Výběrové řízení jsme museli zrušit, protože se nám do něj nikdo nepřihlásil. Nemocnice ani lékaři neměli dostatek, a kdyby chtěli, tak si ho koupit nemohli.

Nákupy ve velkém chce teď řešit sněmovna i Nejvyšší kontrolní úřad. Necítíte nějaké obavy? Bylo všechno v pořádku?

Můžu samozřejmě hovořit jen za ministerstvo vnitra a dám ruku do ohně za každou z těch zakázek. Česko se snažilo využít i jiných možností, jak nakupovat. Třeba i přes NATO. Víme, za jaké ceny severoatlantická aliance nakupovala. A také nakupovala v Číně.

Nakupovala za ceny, které byly vyšší, než jsme je získali my. Třeba respirátory nakupovali o cca 50 dolarových centů dráž. Já mám ke každé zakázce rodokmeny, dá se zjistit vše. Rozhodně se nebojím žádného vyšetřování. NKÚ už se nám ohlásil, a jakmile dorazí kontrolní skupiny, tak budeme odpovídat na otázky.

Co teď bude vaší prioritou na ministerstvu vnitra?

Musíme dotáhnout věci z nouzového stavu. Ještě nemáme všechny ochranné prostředky. Podle pokynů vedení Ústředního krizového štábu jsme nakoupili prostředky a část jsme převezli letadly a zbytek ještě zůstal v Číně. Nechali jsme jej naložit do kontejnerů a dovezeme ho vlakem. Jeden vlak už je z Xianu na cestě a za 12 nebo 13 dní by měl dorazit do našeho skladu v Pardubicích. Uskladníme to tak, abychom byli připraveni.

Čeká nás také velká revize krizové legislativy, kterou jsem slíbil. Vláda mi dala termín do konce prázdnin, ale myslím, že takový časový luxus nemáme. 8. června bude Bezpečnostní rada státu a tam chci představit nástřel novely. Pokud se dohodneme, tak bych chtěl následně oslovit opozici. Je to novela ústavního zákona a potřebujeme jejich podporu.

O co v novele jde?

Nově se koncipuje reakce státu na jiné typy katastrof, protože krizová legislativa byla psaná hlavně na povodně. Zavádíme nový typ nouzového stavu. Základem bude jasný mechanismus, jak přejít do nouzového stavu. Budeme vědět, co vláda může a nemůže dělat. Bude tam jasně řečeno, jaké svobody může vláda omezovat, jaká nařízení může přijímat a zase tam bude zachována možnost kontroly parlamentem. Tím umožňujeme kontrolu ze strany opozice.

Nezklamala kvůli koronakrizi Evropská unie?

Určitě se zvedne vlna kritiky a já neříkám, že Brusel reagoval ideálně. Je pořád hodně vidět, že komise je relativně nová a některé interpersonální vztahy si ještě úplně nesedly. Nenasazoval bych jim ale psí hlavu, protože některé věci dělat nemohli.

Nikdo si to nedokázal představit. Problémy byly v celé Evropě a my jsme z toho vyšli ještě velmi dobře. Nebyli jsme v situaci, kdy se zdravotníci museli převlékat do pláštěnek jako v Americe nebo nehrozili stávkou jako v jiných zemích.

Celý rozhovor čtěte na Blesk.cz

Autor: Jakub Tomek - Blesk.cz
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!