Ruský prezident Vladimir Putin už ukázal, že je pro ochranu sféry ruského vlivu ochotný riskovat. Zůstává však otázkou, jak dalece a zda by mohl při případné vojenské intervenci v Bělorusku vsadit na podporu proruské enklávy, domnívá se bezpečnostní analytik František Šulc.
Hovoří se o hrozbě, že prezidentovi Lukašenkovi vojensky pomůže jeho ruský protějšek Putin. Jaké by takový zásah měl dopady na vztahy Západu s Ruskem?
Je to podobné jako na Ukrajině. Bělorusko je samozřejmě považované za sféru ruského vlivu. Rusko tedy nebude chtít dopustit, aby přišlo o možnost dále ovlivňovat budoucí dění v této zemi, ať už s Lukašenkem, nebo bez něj. To může vést k dalšímu zhoršení vztahů se západními státy, takže pokud někde vidíme v posledních letech jejich zlepšování, zastavilo by se. Nečekal bych však, že situace kvůli Bělorusku vyústí do ozbrojeného konfliktu.
Jak vysoká je podle vás ochota Putina otevřeně v Bělorusku zasáhnout?
To se dá velmi těžko odhadovat. Putin ukázal už v Gruzii a potom na Ukrajině, že je ochotný i zariskovat a v oblastech, které považuje za sféru ruského vlivu, se nerozpakuje použít sílu. Záleželo by však na situaci a konkrétní podobě pomoci. Může být požádán, aby vyslal regulérní armádu a provedl intervenci na záchranu prezidenta Lukašenka, může jít o mnohem subtilnější formu „bratrské pomoci“. Na Ukrajině i v Gruzii byl model takový, že proruská enkláva v podstatě odváděla tu práci za něj, což nevím, jestli je možné realizovat i v Bělorusku. Je tedy otázka, jakou silou bude chtít udržet Bělorusko ve sféře vlivu – zda vysláním třeba armády a riskováním například i občanské války či mnohem diplomatičtějším způsobem, například podpořením nějakých nových politiků, kteří budou k Rusku nadále přátelští a ovladatelní a zároveň přijatelní pro Bělorusy.
Jaká rizika ze současné situace plynou zejména pro východní křídlo NATO?
Zvýšená nestabilita na hranicích samozřejmě není nikdy dobrá. Pokud by došlo k intervenci, tak by samozřejmě záleželo na její podobě. Určitě by to ale vedlo například ke zvýšení rizika nahodilého střetu. To znamená, že by například mohlo omylem dojít k sestřelení letadla jedné či druhé strany v důsledku zvýšené vojenské aktivity v oblasti a miskomunikaci. Takové nahodilé incidenty pak není snadné uhladit. Aby k nim nedocházelo, museli by aktéři mezi sebou více sdílet informace. Další otázkou je, co by zásah vyvolal v samotném Bělorusku, jestli by nevedl k občanské válce a dlouhodobému zvýšení nestability v oblasti.
Jak by se podle vás měly v současnosti chovat NATO a EU? Je na místě spíš aktivita, nebo určitá zdrženlivost, aby nedošlo k další eskalaci situace?
Na místě je určitě vyjadřování nesouhlasu s tím, co se tam děje, tedy s bitím demonstrantů a autokratickým režimem jako takovým. Zároveň je ale dobré si uvědomovat, co se může stát a to, že tím hlavním aktérem nebude Bělorusko, ale Rusko. Je tedy třeba se chovat i pragmaticky.
