Putin se Běloruska nebude chtít vzdát, míní bezpečnostní expert | E15.cz

Bezpečnostní analytik: Putin se Běloruska nebude chtít vzdát. S Lukašenkem či bez něj

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Ruský prezident Vladimir Putin už ukázal, že je pro ochranu sféry ruského vlivu ochotný riskovat. Zůstává však otázkou, jak dalece a zda by mohl při případné vojenské intervenci v Bělorusku vsadit na podporu proruské enklávy, domnívá se bezpečnostní analytik František Šulc.

Hovoří se o hrozbě, že prezidentovi Lukašenkovi vojensky pomůže jeho ruský protějšek Putin. Jaké by takový zásah měl dopady na vztahy Západu s Ruskem?

Je to podobné jako na Ukrajině. Bělorusko je samozřejmě považované za sféru ruského vlivu. Rusko tedy nebude chtít dopustit, aby přišlo o možnost dále ovlivňovat budoucí dění v této zemi, ať už s Lukašenkem, nebo bez něj. To může vést k dalšímu zhoršení vztahů se západními státy, takže pokud někde vidíme v posledních letech jejich zlepšování, zastavilo by se. Nečekal bych však, že situace kvůli Bělorusku vyústí do ozbrojeného konfliktu.

Jak vysoká je podle vás ochota Putina otevřeně v Bělorusku zasáhnout?

To se dá velmi těžko odhadovat. Putin ukázal už v Gruzii a potom na Ukrajině, že je ochotný i zariskovat a v oblastech, které považuje za sféru ruského vlivu, se nerozpakuje použít sílu. Záleželo by však na situaci a konkrétní podobě pomoci. Může být požádán, aby vyslal regulérní armádu a provedl intervenci na záchranu prezidenta Lukašenka, může jít o mnohem subtilnější formu „bratrské pomoci“. Na Ukrajině i v Gruzii byl model takový, že proruská enkláva v podstatě odváděla tu práci za něj, což nevím, jestli je možné realizovat i v Bělorusku. Je tedy otázka, jakou silou bude chtít udržet Bělorusko ve sféře vlivu – zda vysláním třeba armády a riskováním například i občanské války či mnohem diplomatičtějším způsobem, například podpořením nějakých nových politiků, kteří budou k Rusku nadále přátelští a ovladatelní a zároveň přijatelní pro Bělorusy.

Jaká rizika ze současné situace plynou zejména pro východní křídlo NATO?

Zvýšená nestabilita na hranicích samozřejmě není nikdy dobrá. Pokud by došlo k intervenci, tak by samozřejmě záleželo na její podobě. Určitě by to ale vedlo například ke zvýšení rizika nahodilého střetu. To znamená, že by například mohlo omylem dojít k sestřelení letadla jedné či druhé strany v důsledku zvýšené vojenské aktivity v oblasti a miskomunikaci. Takové nahodilé incidenty pak není snadné uhladit. Aby k nim nedocházelo, museli by aktéři mezi sebou více sdílet informace. Další otázkou je, co by zásah vyvolal v samotném Bělorusku, jestli by nevedl k občanské válce a dlouhodobému zvýšení nestability v oblasti.

Jak by se podle vás měly v současnosti chovat NATO a EU? Je na místě spíš aktivita, nebo určitá zdrženlivost, aby nedošlo k další eskalaci situace?

Na místě je určitě vyjadřování nesouhlasu s tím, co se tam děje, tedy s bitím demonstrantů a autokratickým režimem jako takovým. Zároveň je ale dobré si uvědomovat, co se může stát a to, že tím hlavním aktérem nebude Bělorusko, ale Rusko. Je tedy třeba se chovat i pragmaticky.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video