E15: Plochy ostropestřce stouply od roku 2006 šestkrát na téměř pět tisíc hektarů. Čím to?
Pro pěstování ostropestřce je využitelná technika, která se používá pro běžně pěstované plodiny, například obilniny. Navíc se pohybujeme v tržním prostředí, takže roli hraje i to, že pěstitelé vědí, že dostanou zaplaceno, protože pěstují na smluvním základě. Jsou však pěstitelé, kteří pěstují ostropestřec pro zahraniční odběratele a řekla bych, že to nedělají ani tak na koleně, ale pod kolenem – tedy velmi extenzivně.
E15: Co třeba dříve typické léčivé rostliny typu heřmánek či jitrocel?
Můj skromný odhad je, že heřmánek se dnes pěstuje na ploše od sta do sto padesáti hektarů, což není mnoho – v roce 1980 se pěstovalo až tisíc hektarů. Pěstování heřmánku je poměrně náročné na technologii – pěstitelé s většími plochami musejí mít speciální sklízeč, který je jen jednorázově využitelný a jeho cena se pohybuje od dvou milionů korun výše. Také potřebujete stroj na separaci třídění a čistění heřmánku. To jsou ekonomicky náročné investice. Vysoká je i přesto náročnost na ruční práci.
E15: V devadesátých letech se více pěstovaly kořeninové a aromatické rostliny, nyní se poměr obrátil ve prospěch léčivých. Jak to?
Pěstování kořeninových rostlin se u nás týká zejména kmínu kořenného. U něj nastal v posledních letech pokles ploch, protože se snížila spotřeba. Svět se zmenšil a zvykli jsme si i na jiná koření. Na konci devadesátých let činila v Česku spotřeba kmínu 400 gramů na osobu a rok, nyní je to 150 gramů. Kmín ale stále zůstává exportní komoditou. Tím, jak jsme se otevřeli světu, jsme ale přestali pěstovat další kořeninové rostliny, třeba fenykl, koriandr nebo majoránku. Dají se dovézt a jejich plochy jsou v Česku nyní velmi malé.
E15: Je v Česku dostatek laických pěstitelů?
Mezi laickou veřejností, především drobnými zahrádkáři, je o léčivé rostliny velký zájem. Důležitá je ale osvěta, která není dostatečná. Za druhé mají zahrádkáři omezenou možnost svou nadprodukci léčivých rostlin odprodat v nákupnách. Některé však stále fungují a přešly na soukromou společnost Leros. Tam mohou pěstitelé přijít a domluvit se, že pro ně budou sbírat či pěstovat například jitrocel nebo jiný požadovaný druh.
