Král stavebnin Vít Kutnar zažívá velmi dynamické období. Jeho společnost DEK na tržbách meziročně posílila o třicet procent a obor v boomu i přes stoupající ceny pokračuje. Firmě v růstu pomáhá i nový přírůstek do rodiny – společnost Best vyrábějící betonové prvky.
Za Best jste jeho majiteli Tomáši Březinovi zaplatili podle neoficiálních informací necelé tři miliardy korun. Poté jejich příjemce oznámil, že se bude ucházet o prezidentské křeslo. Jaký je to pocit stvořit kandidáta na post nejvyššího ústavního činitele?
Já ho určitě nestvořil. Kandiduje někdo, koho znám, a je zajímavé to sledovat.
Budete pana Březinu volit?
Držíme mu s Bestem palce.
Jak těžké bylo s ním dohodu o prodeji Bestu uzavřít? Ptám se proto, že o něm uvažoval už několikrát, ale vždycky z toho sešlo.
Byla to jedna z nejrychlejších dohod, jakou jsem kdy udělal. DEK do procesu přistoupil vlastně až v poslední fázi. Pan Březina měl všechno rozmyšleno, první kroky už předtím učinil sám. Příjemná práce. U jiných dohod, které jsem uzavřel, nepamatuji, že by to šlo tak hladce.
Nedostatek výrobků a surovin
Jak se daří Bestu poté, co jste ho odkoupili?
Firmě se daří velice dobře. Očekávání, která jsme měli na začátku, se dokonce podařilo překonat. To jednak souvisí s vysokou poptávkou, která je na trhu, jednak s tím, že Best byl dobře zainvestovaný. V betonových prvcích je naštěstí materiálu dostatek, a tak můžeme dobře plnit svou prodejní roli.
Jaké to bylo mentálně přepnout z čistě prodejní firmy k výrobě?
Na začátku, musím přiznat, to pro mě byla nezvyklá situace. Lehce schizofrenní. Ale řekli jsme si, že mezi obchodem a výrobou bude stát velká čínská zeď a to se naštěstí podařilo naplnit. Ty složky spolu nekomunikují. Zvládám to nakonec i já. Když jsem v roli výrobce, mám za partnery konkurenty DEK, a když jsem obchodník, mám za partnery konkurenty Bestu.
Podobné je to asi i se Stachemou, slovenským výrobcem stavební chemie, kterého jste také koupili.
Ano, i když to je trochu jiný typ byznysu. Best má několik málo výrobků, které jsou si charakterem velmi podobné a vyrábějí se v obrovském množství. To se dá centrálně docela dobře řídit. Stachema má pět výrobních závodů s různými programy, v každém je několik řad výrobků, které toho nemají moc společného. Musí se řídit úplně jinak než Best.
Kdo dnes něco staví nebo opravuje, nestačí sledovat, jak ceny letí nahoru. Stavební firmy garantují rozpočty jen na pár týdnů dopředu. Jaký souběh událostí nastal, že vyústil v tak vypjatou situaci?
Záleží na tom, jak hluboko do minulosti v hledání důvodů půjdeme. Základ byl na začátku covidu, kdy všichni čekali pokles poptávky a byznys utlumil investiční činnost. To mělo za výsledek razantní zlevnění stavebních materiálů. Takže je důležité si uvědomit, že teď se srovnáváme s velice nízkou základnou, která tu dlouho předtím nebyla. O to ten růst vypadá větší.
Co se dělo potom?
Následovalo oživení u všech dodavatelských řetězců a shoda několika událostí. Mám na mysli vliv extrémního počasí, vyhoření několika továren a vysokou poptávku na trhu, kterou nikdo nečekal. Týkalo se to globálních materiálů, jako je dřevo, plasty a železo. To se bavíme o prvním a začátku druhého covidového roku. Pak přišel nárůst cen energií a poté začaly růst i lokální stavební materiály.
Můžete to přiblížit konkrétně?
Tak třeba na začátku covidu vůbec nezdražovaly cihly. U nich přišel růst až jako u jedné z posledních komodit, protože dramaticky narostly ceny energií. Jinak všechno z plastů, kovů a ze dřeva zdražilo prakticky okamžitě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
