Zatímco ještě před rokem provozovatelé hotelů příliš na náklady nehleděli, nyní počítají výdaje na každý ubrousek. Radka Telyčková, majitelka poradenské společnosti Pomáháme hoteliérům, v rozhovoru popsala, co se v hotelích odehrává.
Jak hodnotíte strategii hotelů, které se zatím rozhodly neotevřít?
Část hotelů bude otevírat až v září, spousta hoteliérů to udělá až na konci sezony. Jsou hotely, které se rozhodly otevřít až na jaře 2021. Šly do rizika s tím, že počkají, až se situace zlepší. Otázkou však je, jestli dokážou vystihnout moment, kdy se už vyplatí otevřít. Když zavřete na půl roku, lidé, kteří k vám jezdili, jdou jinam. Firemní hosté se potom jednoduše nevrátí. Když byl hotel zavřený tři měsíce, tak s tím klienti počítali.
U dlouhodobého zavření ale bude restart složitější. Pak se to totiž bude rovnat tomu, jako kdybyste otevírali nový hotel. Musíte rozjet znovu marketing, musíte uzavřít nové kontrakty s partnery. Proto taky pro určité hotely typu Four Seasons, Mandarin nebo Marriott bylo otevření prestižní záležitostí. Kdyby neotevřely, bylo by to, jako kdyby přicházely na trh nově.
Co řeší majitelé hotelů z hlediska ekonomiky provozu?
Jsou provozovatelé hotelů, kteří dál musejí platit nájem. Podle našeho průzkumu z dubna 2020 ale současně polovina hoteliérů majitele vůbec nepožádala o snížení nájemného. Hoteliéři, kteří podnikají ve vlastním, jsou mnohem více v pohodě. Druhou velkou nákladovou položkou jsou zaměstnanci. Často musel odejít střední management. Zároveň se revidují a přehodnocují dodavatelské kontrakty. Před krizí hoteliéři netlačili na jednotlivé náklady. To se teď změnilo. Dochází k realokaci nákladů a prověřování dodavatelů.
Zmenší se celková nabídka ubytovacích služeb?
K optimalizaci nabídky určitě dojde. Problém může být u lázeňských hotelů a velkých měst. Rozhodne se na podzim a v zimě. To je oproti létu tradičně méně poptávané období. Vlna nových otevření bude v září a pak na začátku roku 2021.
Sníží se ceny za ubytování?
Záruku, že vám nízké ceny a slevy přivedou větší množství klientů, nikdy nemáte. Hotely, které jdou cestou dumpingu, se budou z krize vzpamatovávat ještě hůře. Dolů šla hlavně Praha. Některé hotely zlevnily přímo dramaticky. Jiné si však ceny drží a některé hotely v regionu mají ceny naopak vyšší.
Jak jsou na tom teď české hotely?
Záleží, v jaké lokalitě se nacházejí a jak hotel fungoval dříve. V nové situaci paběrkují hlavně hotely zaměřené na zahraniční klientelu. Když vidíte jejich současné výsledky, je to katastrofa. Takové hotely prostě nejsou schopné z české klientely přežít. Navíc jestliže jel hotel na dřeň a neměl dost byznysu před pandemií, nyní je skutečně v hodně špatné situaci. Takové hotely krize položí a dospějí třeba ke změně majitele nebo provozovatele.
Kdo je na tom naopak dobře?
V řadě lokalit typu Krkonoš, Lipna, Šumavy, dolní či jižní Moravy mají zavedená ubytovací zařízení poptávky dostatek, a to hlavně z řad domácích turistů. Pokud měl hotel vlastní klientelu a nebyl závislý na zprostředkovatelích, v létě si na nedostatek poptávky nemůže stěžovat, jede dobře. Regionální hotely dokázaly ztrátu během letních měsíců částečně kompenzovat.
Letní sezona je pomalu u konce a podle posledních informací je situace na podzim v regionech daleko horší. Poptávka se opět dramaticky snižuje. Tím, kdo od počátku krize trpí nejvíce, je Praha či další města, kde převažoval příjezdový cestovní ruch, konferenční a kongresový cestovní ruch, a samozřejmě lázeňská města.
Nakolik lázním pomohl státní podpůrný program COVID – Lázně?
Lázeňským městům pobytové vouchery v hodnotě čtyř tisíc korun opravdu pomohly a poptávka českých klientů se zvýšila. Každopádně hotely účtují daleko nižší ceny, než tomu bylo před vypuknutím koronakrize v březnu 2020. Největší propad je od zprostředkovatelů, jako je Booking.com, které využívá hlavně zahraniční klientela. Příjezdový cestovní ruch je to nejhorší, co naši branži udusilo. Nejistota panuje rovněž kolem kongresové turistiky. Velké kongresy se plánují dva tři roky dopředu.
Kdo si však teď dovolí něco připravovat, když nikdo neví, kdy a jak budou zavedena nějaká další opatření na hranicích při návratu zpět do země nebo jak se budou vyvíjet ceny letenek. Situace je nepřehledná nejen pro hoteliéry, ale především pro naše hosty. Cestovní semafor se mění u jednotlivých zemí podle aktuální situace. Jakékoli plánování je poslední dobou prakticky nemožné a budoucnost zatím žádnou naději nedává.
Měl by se změnit přístup státu k ubytovacím službám, pokud bude koronavirus přetrvávat?
V České republice mi chybí propracovanější strategie týkající se toho, jak se bude dál nakládat s ekonomikou v době přetrvávající nákazy. Například zda bude opět nutné zavírat ubytovací zařízení o pěti pokojích, kde by majitel třeba pronajal jen jeden pokoj, ale pomohlo by mu to. Samozřejmě v hotelu s osmi sty pokoji je to situace úplně jiná. Tyto věci by se v cestovním ruchu měly rozlišovat. Protože jsou to právě tato malá ubytovací zařízení, která jsou potom nejčastějšími žadateli o pomoc v různých podpůrných programech.
Přitom v malých hotýlcích někdy stačí pronájem jednoho dvou pokojů denně, aby si provozovatel zajistil alespoň minimální příjem. Neustálými změnami dochází k nepřehledným situacím, které způsobují nedůvěru v cestování. Hosté právě kvůli neplánovaným změnám rezervují na poslední chvíli. Hoteliér, nemá-li možnost dostatečně dopředu předvídat a plánovat poptávku, může čelit provozní nerovnováze, která má vliv na plánování personálu, nákupy surovin a jiných přidružených služeb.
