Češi se musí začít učit kritické myšlení, říká ředitelka pražské pobočky ABB Tanja Vainio | E15.cz

Češi se musí začít učit kritické myšlení, říká ředitelka pražské pobočky ABB Tanja Vainio

Martin Štorkán, Michal TomešMichal Tomeš

Ve společnosti ABB pracuje přes dvacet let. Tuzemskou pobočku vede tři roky, před rokem začala řídit i tu slovenskou. Oba trhy táhne autoprůmysl, kde je také nejvyšší počet robotů a automatizovaných procesů. “Ceny za posledních deset let rapidně klesaly. I to je jeden z důvodů, proč už není automatizace tématem jen pro autoprůmysl a velké společnosti,” říká finská rodačka Tanja Vainio.

Ekonomičtí experti v poslední době hodně mluví o zpomalování hospodářství a možné krizi. Co to znamená pro korporaci, která nabízí automatizaci? Na jednu stranu společnosti méně investují, zároveň ale chtějí utrácet méně peněz za práci.

Myslím si, že zpomalení ekonomiky existuje více v médiích než ve skutečnosti. Pro ABB je to příležitost, protože se zpomalováním ekonomiky musí společnosti hledat nové cesty k růstu a konkurenceschopnosti. To je vlastně důvod, proč by měly automatizovat výrobu. Společnosti, které chtějí růst a být produktivnější, investují do těchto technologií. Pokud zpomalení ekonomiky přijde, tak bude automatizaci spíše nahrávat.

Je teď cena automatizace nejnižší, jaká kdy byla?

Když se podíváme na robotizaci, můžeme vidět, že ceny za posledních zhruba 10 let rapidně klesly. To je jeden z důvodů, proč už není automatizace tématem jen pro automobilový průmysl a velké společnosti. Myslím, že se automatizace přesouvá i do středních podniků, což je pro Česko důležité, protože páteří tuzemské ekonomiky jsou malé a střední podniky. Je důležité, abychom hledali technologie, které zvýší jejich konkurenceschopnost a více je připraví na budoucnost. Nejde jen o automatizaci, ale spíše digitalizaci jako celek. Je pro nás důležité, že jim ABB umí nabídnout konkrétní řešení.

Americký gigant TPG koupil české sklady. Další miliardové investice v Česku chystá

V Česku je zhruba 120 robotů na deset tisíc obyvatel. Na Slovensku je to ještě více - 150 robotů na deset tisíc obyvatel. Čím to je? Začali s robotizací dříve?

Číslo je na Slovensku skutečně o něco vyšší, ale místo pohledu na celkový počet bych se v tomto případě spíše podívala, odkud čísla přichází. U obou je zajímavé, že nejvyšší počet robotů je v automobilovém průmyslu a hospodářství v Česku a na Slovensku je dost podobné. V automotive je obecně jedním z nejvyšších v Evropě. Při pohledu mimo tento průmysl ale uvidíme, že je zase jedním z nejnižších. Můžeme vidět, že v obou zemích táhne průmysl hlavně výroba automobilů a součástek.

A mimo autoprůmysl?

Nástup robotizace a automatizace vidíme u obou zemí vidíme nástup i v jiných sektorech. Naše zákaznická základna se rozšiřuje. Dříve to byla devíza velkých podniků a výrobců automobilů a součástek, ale s větší flexibilitou a jednodušší ovladatelností robotů přichází velký zlom v rozšíření mimo autoprůmysl. Dám vám příklad. Firma Furch, která vyrábí kytary, ukazuje, jak lze využívat automatizaci jako výhodu. Roboti této firmě pomohli se zvýšením kvality a hlavně bezpečnosti. Díky růstu pak došlo i k vytvoření většího počtu pracovních pozic. Je tam ale řada dalších věcí, které mi přijdou zajímavé. Naši technologii implementovali do všeho, co dělají. Jak mohou roboti zlepšit práci lidí je vidět hlavně u lakování kytar, což je manuální práce, která se stále opakuje, a navíc je lepší, když ji nedělají lidé a nevdechují pak nebezpečné látky z laku.

V obou zemích je tedy dostatek prostoru pro růst?

Rozhodně. Společnosti ale musí brát proces automatizace vážně a skutečně rozumět procesům a tomu, zda jim skutečně přinese benefity. Nejsem obhájkyně toho, že by se vše mělo automatizovat, ale vždy by se nad tím mělo zapřemýšlet, a pokud to bude dávat smysl a dojde ke zvýšení kvality výrobků, bezpečnosti zaměstnanců a produktivity, pak je automatizace vhodným řešením.

Česko je často označováno za montovnu Evropy v negativním slova smyslu. Jak to jde dohromady s vaším tvrzením, že je tady dost prostoru pro růst robotizace?

Řekla bych, že to přichází s inovacemi, které jsou pro Česko klíčové. V tuzemském průmyslu právě dochází ke spoustě změn a průmysl 4.0 přinese velké možnosti ve zlepšování kvality i bezpečnosti a pro Česko je zde obrovský potenciál. Není to pouze o automatizaci, ale o inovacích jako celku. Já doufám, že automatizace bude jejich součástí. Více a více tuzemských firem chce Česko přerůst a konkurovat v celosvětovém měřítku. Důležité je to i kvůli zachování pracovních míst, protože výroba některých produktů v Česku je možná jen díky automatizaci.

Zmínila jste módní termín průmysl 4.0. Nemyslíte si, že je trošku přehnaný a vlastně jde spíše o evoluci než revoluci?

Z mojí perspektivy jde o obojí. Když se na problém podíváte z technologického pohledu, pak jde o evoluci. Technologie se totiž každý rok vyvíjí. Stále se zrychluje, ale je to evoluce. S umělou inteligencí, 3D tiskem, automatizací a dalšími věcmi se ale změní všechno. Nejen technologie, ale také způsob práce, řízení automobilů nebo systém vzdělávání. Změní se zkrátka všechno a to je revoluce. Proto to taky občas nazývám spíše společnost 4.0. Průmysl 4.0 je evoluce, ale na něj navazující společnost 4.0 je revoluce.

Říkáte, že se změní systém vzdělávání. Dokážou tuzemské školy studenty dobře připravit na práci ve vašem oboru?

Kvalita technického vzdělání byla v Česku vždy hodně vysoká. Je ale důležité si uvědomit, že s nástupem nových technologií se systém vzdělávání opravdu musí změnit. K technickým předmětům je potřeba přidat ještě výuku zaměřenou na kritické myšlení, protože umělá inteligence a další věci změní celou společnost a školy se tomu musí přizpůsobit.

Je pak těžké hledání zaměstnanců na tuzemském trhu práce?

Je to těžší než dříve, ale zaměstnance pro české pobočky hledáme i v okolních zemích. Například v naší pobočce v Ostravě pracuje více než dvacet národností.

Firmy se nám samy nabízejí, abychom je převzali, říká šéf divize Koh-i-nooru Robert Záboj


Změnila se i pozice žen ve vašem průmyslu? Za dvacet let, kdy pracujete pro ABB, máte porovnání.

Za tu dobu se rozhodně změnila. Když jsem studovala, tak se mnou studovalo jen pár dalších žen. V současnosti jich ale na univerzitách v našich oborech vidím více a více.

Jak by se dalo studium technických oborů pro ženy ještě více zatraktivnit?

Myslím, že děláme základní chybu v tom, že si většina potencionálních studentů nebo studentek myslí, že technické obory jsou nuda. Představují si, že budou sedět nikde v rohu a počítat rovnice. Je to samozřejmě součást vzdělání, ale pokud neaspirujete vyloženě na nějakého hardcore inženýra, nebude trvat příliš dlouho. Měli bychom mluvit více o práci, kterou může absolvování technických oborů studentům přinést.

Tanja Vainio

Narodila se ve Finsku, kde vystudovala strojní inženýrství na univerzitě v Tampere. Ve studiu pokračovala na americké škole Massachusetts Institute of Technology (MIT). Ve společnosti ABB působí od roku 1998 a vyzkoušela si několik pozic a působila v Maďarsku, Finsku nebo USA. ABB Česko vede od března roku 2016, od loňska souběžně s ním řídí i slovenskou pobočku společnosti. Česká ABB zaměstnává zhruba 3700 lidí v sedmi továrnách, čtyřech technologických a dvou inženýrských centrech.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!