Sen o vlastním bydlení se Čechům letos podle všeho nepřiblíží. Ceny bytů nedokáže zchladit ani propad hypotečního byznysu o desítky procent. Stále více lidí se tak bude stěhovat do cizího. „Cena bytů v České republice je podobně atraktivní téma jako hádání výsledku hokejových utkání. Všichni na to máme názor, ale nikdo nevíme, jak to dopadne,“ uvádí šéf Komerční banky Jan Juchelka. Mezitím ale začnou draze refinancující dlužníci volat o pomoc. Komerční banka ovládaná francouzskou skupinou Société Générale počítá s nesnázemi u každého desátého klienta.
Česká národní banka zvyšuje úroky jako divá. Růst úroků bankám obvykle přihrává zisky. Nakolik to proměňuje bankovní byznys?
Už loňské výsledky byly velmi dobré i přesto, že většina roku se odehrála na relativně nízkých sazbách. Co se týče vkladů a investic, všichni klienti hledají cestu, jak utéct z inflace, protože jejich úspory na běžných účtech hoří momentálně takřka desetiprocentním plamenem. Zajímavé je, že ke konci loňského roku se peníze relativně významně stěhovaly z běžných účtů na spořicí a termínované vklady.
Na vkladových účtech přesto zatím střadatelé žádnou úrokovou bonanzu neprožívají. Jak by člověk očekával z faktu, že úrokové sazby ČNB jsou osmnáctkrát výše než před rokem. Změní se to?
Na začátku roku jsme přišli s nabídkou účtu s úrokem čtyři procenta za předpokladu, že stejnou částku uloženou na účtu klient přes nás proinvestuje. Snažíme se přesvědčit klienty, aby si část peněz odkládali do investičních nástrojů.
Vyšší úroky naproti tomu bezpečně a univerzálně zdražují hypotéky, které se stávají hůře dostupnými. Jak silný propad zájmu o půjčky na bydlení očekáváte?
Loni narostla v naší úvěrové knize hypoteční složka na 36 procent. V prvním měsíci a půl letošního roku teď vidíme, že poptávka po nových hypotékách klesla zhruba o třicet až čtyřicet procent. Banky se tak dnes spíše zaobírají tím, jak se bude vyvíjet portfolio hypoték do budoucnosti z hlediska rizikového profilu. Řada klientů si přijde refixovat v průběhu tohoto nebo příštího roku za pravděpodobně podstatně vyšších úroků než třeba v letech 2016 až 2017, kdy byly sazby velmi nízké.
Kolik lidí bude mít s refinancováním problém, máte už spočítané odhady?
Máme model a informace z terénu. Voláme každému klientovi, kterému se blíží konec fixace, abychom zjistili, jak na tom je, a jestli ho refinancování trápí nebo ne, zda má nějaké další potenciální závazky vůči bankám nebo nebankám, které bychom mohli zkonsolidovat za lepších podmínek. Předpokládáme, že „volání“ o asistenci proběhne asi zhruba v deseti procentech případů z těch, kteří mají refixovat letos a v příštím roce. V našem případě půjde o nízké tisíce klientů.
U jakého podílu z těchto lidí očekáváte, že na dražší financování jednoduše nebudou mít?
To je těžké říci od stolu, pro každého klienta je nicméně rozhodující s bankou mluvit a neuzavírat se do chmur a negativního přemýšlení a spíše se snažit nadcházející situaci čelit. Pokud sám člověk vyhodnotí, že může mít jeho situace špatný konec, banka bude mít vždy snahu najít pro něj přijatelné řešení. Může to být již zmiňovaná konsolidace ostatních závazků nebo prodloužení splatnosti hypotéky. O této možnosti nyní vedeme diskuze s centrální bankou. Nicméně si myslíme, že náklady rizika pro letošní rok zůstanou relativně nízké.
ČNB opakuje jako mantru, že koncem roku půjde se sazbami dolů. Má tedy člověk, který zvažuje svou první hypotéku, raději počkat?
Behaviorální ekonomika funguje trochu jinak. Pokud má klient silnou touhu po vlastním bydlení a spočítá si, že za současných úrokových sazeb je schopen hypotéku unést, tak si ji pravděpodobně vezme. Nemyslíme si ale, že trh úplně vyschne, jen vrchol poptávky máme za sebou, to je na dlouhá léta asi takzvaně ložené.
Česká střední třída se nebaví o ničem jiném než o budoucích cenách nemovitostí. Propíše se propad hypotečního byznysu do cen bytů?
Cena bytů v České republice je podobně atraktivní téma jako hádání výsledku hokejových utkání. Všichni na to máme názor, ale nikdo nevíme, jak to dopadne. Nesouvisí to jen se sazbami a regulatorními předpisy ČNB. Každopádně bude pokračovat silný trend vlastního bydlení. Mohou se rovněž změnit priority týkající se vazby k nějakému konkrétnímu statku v konkrétním místě. Myslím, že bude růst význam družstevního a nájemního bydlení. Perspektivně lze očekávat růst portfolia rezidenčních projektů s nájemním bydlením v Česku. Zjevně je to vzestupný trend, který se navíc nebude týkat jen velkých měst.
Pokud se přesto vrátím k dopadům propadu hypoték na ceny bytů, zastaví se růstový trend?
Dostupnost hypotéky je jen jeden z faktorů, které mají vliv na to, kolik stojí metr čtvereční ve velkém městě. Cena závisí podstatně více na tom, jak je dostupné samotné nové bydlení, tedy jak rychle či pomalu se staví, a také jak rychle v tom městě roste populace.
Pohledem bankovních zisků, které loni vzrostly v průměru o polovinu, se sektor dostal z covidového pekla relativně rychle a vrací se mu původní kondice. Je to tak?
Ve srovnání s rokem 2020 je vidět, že se banky s covidem naučily fungovat. Na druhé straně jsou zde rostoucí úroky, tudíž náklady financování pro podnikovou klientelu. Jsou tu makrotrendy, které kladou nové nároky na všechny tržní subjekty. A které proměňují celá průmyslová odvětví, a to i v Česku.
Můžeme zmínit demografický vývoj, hrozbu geopolitických rizik nebo Green Deal jako důsledek snahy o záchranu planety. A třeba projekty, které mají přenést ekonomiku z uhlíkově intenzivní výroby do uhlíkově méně intenzivní podoby. My se v Komerční bance věnujeme tomu, že spolu s firemními klienty pracujeme na přebudování jejich byznysmodelu, protože je tu příliš mnoho změn v příliš mnoha sektorech, aby všechny byznysy zůstaly v podobě, v jaké jsou dnes.
Nakolik jsou „špinaví“ byznysmeni penalizováni, pokud jde o úvěrové náklady?
Vycházíme z platné a připravované regulace. Na každý relevantní sektor máme politiku minimálních požadavků, jak bude vypadat budoucnost té které firmy. Už roky nefinancujeme některé projekty, například projekt otevření nového uhelného dolu není bankami ze skupiny Société Générale financovatelný. Globální regulace se posunuje tímto směrem, kde vlivy na životní prostředí se pomalu, ale jistě dostávají do modelu oceňování rizika jednotlivých společností.
Zelený trend je nepochybně příznivý pro planetu, bude se ale lépe dýchat i akcionářům banky? Mám na mysli, zda díky zelené „konverzi“ banka více vydělá.
Myslíme si, že dlouhodobě určitě ano, vidíme v těchto projektech velkou obchodní příležitost. Navíc míra volby nebude příliš široká, protože regulátoři nám ukazují cestu a nasměrovávají banky k financování takových projektů, které mají pozitivní vliv na ESG (udržitelné investování, podle Environmental, Social and Governance – pozn. red.). V konečném důsledku je to podle mě největší obchodní příležitost pro banky možná za posledních dvacet let. Nicméně cesta, kterou se k tomuto dlouhodobému trendu vydáváme, začíná relativně klopotně.
Vnímáte zelenou revoluci jako ideologii?
Určitě ne, je snad ideologií kapitalismus, je ideologií tvorba zisku? Nesloužíme žádné ideologii, žádnou nehlásáme, jednoduše sledujeme trh a hledáme příležitosti tam, kde si myslíme, že mají dlouhodobě smysl. A na vývěsním štítu Evropské unie vidíme, že dekarbonizace průmyslu je jedna z největších příležitostí příštích dvaceti let. A kdo to nevidí, měl by si sundat klapky z očí.
Co bude za pět, deset let nefinancovatelné a nyní si to jen stěží umíme představit?
To je čitelné z taxonomie, existují tvrdé deadliny pro uhlí, plyn, pro jádro. Osobně si myslím, že předpisy budou mít spíše určitý vývoj, než aby se principy teď tesaly do skály. Myslím, že se v profesní veřejné diskuzi příliš upínáme na konkrétní detaily. Je dobré detail pojmenovat, je dobré velmi hlasitě připomenout, že některé termíny, které zazněly v prvních návrzích taxonomie, jsou pro spoustu členů Evropské unie neproveditelné. Na druhé straně je důležité, že jádro a plyn se dostaly na seznam akceptovatelných forem výroby elektrické energie, pro Česko je to zásadně dobrá zpráva.
Velké investiční projekty včetně zelených měly být tématy pro Národní rozvojový fond, který tak tlačil expremiér Babiš. O fondu ale není ani vidu, ani slechu. Kdy začne chrlit miliardy do české ekonomiky?
V současné době se pracuje na několika projektech, které by se mohly kvalifikovat k tomu, aby je fond financoval. Je ale příliš brzo o nich mluvit, nicméně jako Komerční banka na tom aktivně pracujeme a jsme fondu k ruce. V tomto kontextu je ale nutné zmínit Národní rozvojovou banku, což je organizace nadřízená Národnímu rozvojovému fondu.
V Německu či ve Francii tvoří bilanční suma takových veřejnoprávních bank něco mezi deseti a dvaceti procenty HDP. V Česku i se započítáním agentur, které nespadají pod Národní rozvojovou banku, jsme na jednom až dvou procentech. Takže by mohla legitimně být desetkrát větší než dnes. To by mohlo vytvořit velmi silný nástroj české hospodářské politiky.
V jakém objemu zvažujete zmíněné projekty Národního rozvojového fondu?
Řádově jde o miliardy korun.
Vidíte význam fondu v jiném světle, než byl dříve prezentován, nebo jakou měl ambici při svém vzniku?
Myslím, že základní důvod jeho existence se nemění, stabilní český bankovní sektor pomáhá naplňování infrastrukturních veřejnoprávních investic kombinací veřejných a soukromých prostředků, to se nemění.
Akcionáři cítí trochu hořkosti na patře kvůli chybějícím dividendám z posledních let, jejichž výplatu zatrhla i s ohledem na politiku dalších centrálních bank ČNB. Kdy si spraví chuť?
Loni jsme vyplatili část zisku z let 2019 a 2020 v míře, kterou povolil regulátor. Teď navrhuje představenstvo vyplatit 65 procent zisku roku 2021. Komerční banka v předcovidovém období měla politiku výplaty dividend někde v oblasti 65 až 80 procent čistého zisku. A investorům říkáme, že se chceme dále dělit o zisk v tomto poměru, proto nyní navrhujeme vyplatit po schválení ČNB a valné hromady 65 procent zisku, tedy přibližně oněch 43,8 korun na akcii. A to s vědomím, že nám ještě část nevyplacených zisků z let 2019 a 2020 zbude. O osudu těchto peněz rozhodneme ve druhém pololetí letošního roku.
Přesněji časově by se rozhodnutí nedalo zařadit?
V průběhu léta proběhnou zátěžové testy a bude jasnější nejen kondice bank, ale i české ekonomiky, vývoj rizik a my toto kapitálové plánování činíme v čilém rozhovoru s regulátorem a nechci říkat nyní nějaké přesné datum, ale bude to třetí nebo čtvrté čtvrtletí. Ve druhém pololetí doporučíme valné hromadě, jak naložit s tím dalším kapitálem.
Jsou akcie bank podle vás zajímavou investiční příležitostí?
Nesmím dávat rady tohoto druhu. Zajímavé ale je, že se akcie Komerční banky obchodují za 1,4násobek čisté účetní hodnoty, evropské banky jsou téměř bez výjimky obchodovány pod jedna. Pokud si to někdo takto vyhodnotí jako zajímavé, tak proč ne. Investoři našim akciím fandí, po čtrnácti letech stojí znovu takřka tisícikorunu. Tržní kapitalizace banky je téměř osm miliard eur a roste nám v tisících počet investorů, především fyzických osob.
Čím to, že jsou české bankovní akcie „dražší“ než ty evropské? Mimo jiné i akcie Société Générale se obchodují v tomto ohledu za zlomek valuace Komerční banky.
Nejkratší odpověď je důvěra investorů ve stabilitu systému a dobrou předvídatelnost ekonomické výkonnosti bank. My si neskromně myslíme, že nám investoři rozumějí a věří v silný příběh do budoucna.
Nelze tento fenomén nějak zobecnit, třeba tak, že investoři budoucnost evropského bankovního byznysu nijak zvláště nefavorizují?
Nerad bych se pouštěl na tuhle spekulativní půdu, je to percepce investorů. Soustředíme se na to, jaké synergie prospěšné pro Česko s mateřskou bankou vznikají. A to jsou třeba investice do startupů. Investovali jsme do Rogeru, Upvestu či Lemonera. Všem těm firmám slibujeme, a naše sliby nejsou plané, že pokud se náš společný byznys rozjede, dostaneme je do byznysového světa Société Générale.
Naopak můžeme do Česka přinést inovace, které máme rozvinuté v rámci mateřské banky, jako například Forge, která se orientuje na řešení digitálních aktiv na blockchainu, a to dokonce ve spolupráci s centrálními bankami. Forge pomáhal Evropské investiční bance vydat první digitální dluhopis na blockchainu v hodnotě sto milionů eur. A to dokážeme předat do Česka.
Kryptoměny zatím v bankovním světě příliš nezakořenily. Nakolik rezonují ve vašem byznysu, zejména v tom budoucím?
Máme rádi technologii blockchain, na které běží WeTrade, platforma nahrazující administrativně poměrně komplikované vypořádání typicky v mezinárodním obchodě. WeTrade v blockchainu bezpečně schraňuje údaje o určité dodávce a nahrazuje starý systém, kdy se vyměňovaly papíry a ukazovaly se certifikáty při financování zahraničního obchodu. S jedním retailovým hráčem ve Francii, který si na blockchainu postavil věrnostní program pro klienty, tak třeba namísto v Česku obligátních „bodíků“ dostanete virtuální měnu řetězce, stablecoin. Díváme se zároveň na to, zda centrální banky budou vydávat svoji digitální měnu na blockchainu a chceme jim v tomto případně pomáhat.
To je ale blockchain, nikoli přímo kryptoměny. Ty u vás v nějaké formě jednoho dne neprobublají?
Máme velmi striktní a přísný pohled na to, že kryptoměny nenabízíme, nedoporučujeme ani nezobrazujeme v mobilní aplikaci. Máme jedinou banku v rodině Société Générale, která zobrazuje ve své mobilní aplikaci vaši kryptopeněženku.
Neplánujete ji následovat nebo chytit kryptoměny za jiný konec?
Zatím to neplánujeme, nedá se to do budoucna úplně vyloučit, ale za mě je velmi nezodpovědné ze strany bank umožňovat, nebo dokonce doporučovat investice do kryptoaktiv. Je to v podstatě hazard. Kromě toho to ani neumožňuje momentální regulace Mifid nebo regulace potírající praní špinavých peněz.
Zhruba přede dvěma lety jsme tu seděli jako dnes a zmiňoval jste, že máte akviziční oči otevřené. Zatím se ale nic velkého nestalo.
Ano, platí to stále a je to zcela v souladu s naším strategickým plánem, analyzujeme, co se na trhu děje, ale nejsme ve fázi, kdy bychom měli trhu cokoli sdělit.
Jan Juchelka (47)
Je absolventem Slezské Univerzity v Opavě. Od roku 1995 působil ve Fondu národního majetku České republiky, v letech 2002 až 2005 byl předsedou výkonného výboru. V letech 1999 až 2006 byl členem dozorčí rady Komerční banky. Do Komerční banky nastoupil v roce 2006, od roku 2012 pracoval v centrále Société Générale s odpovědností za korporátní klientelu v regionu střední a východní Evropy, Středního východu a Afriky. Zpět do Komerční banky se jako její šéf vrátil v srpnu 2017. Od srpna 2018 odpovídá za úseky lidské zdroje, komunikace, obchodní poradenství, interní audit, marketing a strategii a finance.
