HDP Česka překonalo Španělsko. Ale neinvestujeme, říká ekonom Marek | E15.cz

Český HDP na hlavu překonal Španělsko. Neinvestujeme ale v žádné oblasti, varuje ekonom Marek

Štěpán Kult

Štěpán Kult

Česká republika v hrubém domácím produktu přepočteném na obyvatele překonala Španělsko, vyplývá z nejnovějších dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Upozornil na to server Aktuálně.cz. Podle hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte je to sice pozitivní zpráva, má ovšem svá "ale". 

Loni Česko dosáhlo v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu 39 741 dolarů, oproti tomu Španělsko 39 711 dolarů.

Češi si tak za svůj HDP i koupí více než Španělé. „Česko může během několika let překonat také Itálii,” upozorňuje v rozhovoru pro E15.cz hlavní ekonom Deloitte David Marek. Zároveň je možné, že se HDP Česka brzy přiblíží průměru EU.

„Je to Pyrrhovo vítězství, protože budeme dohánět Evropu jen v případě, že ona sama bude růst pomalu,” popisuje Marek. Konvergence například k Francii může podle něj trvat klidně i generaci. "Potenciál dohonat Německo je malý," poznamenává ekonom.  

Co nové umístění v žebříčku OECD znamená pro Českou republiku?

Ekonomická vyspělost je jistým způsobem spojená se schopností země vyrovnávat se s určitými vnějšími šoky a závazky z minulosti. Standardně tento parametr bývá součástí ratingových modelů, které se běžně používají k hodnocení zemí a zvyšují důvěru investorů. 

Jaké jsou hlavní příčiny toho, že jsme předstihli Španělsko? Je to náš růst nebo jejich problémy, tedy ne toliko naše zásluha? 

Pravda je taková, že k tomu přispěly oba faktory. Na jedné straně to, že česká ekonomika se vyhrabala ze série dvou recesí, které byly v krátké době po sobě. Tedy po finanční krizi a vlastním fiskálním přiškrcení. A poté v řadě několik let rostla poměrně rychlým tempem, a to samozřejmě pomohlo oživit a znovu nastartovat konvergenci české ekonomiky k vyspělejším zemím. A během ní začala dokonce některé země předbíhat a zastiňovat.

Na druhou stranu k tomu přispěly i problémy některých západoevropských ekonomik. Španělsko si prošlo vlastní bankovní krizí, která ho na několik let zpomalila. A než se vypořádalo s těmito problémy, tak růst jeho ekonomiky byl řekněme malátný. To dalo možnost ho předstihnout.

Moody's zhoršila výhled českých bank, bude více nesplácených úvěrů

Jaký je rozdíl v naší a španělské ekonomice z hlediska struktury a trendů?

Definujícím rozdílem je, že Česká republika je nesrovnatelně více průmyslově založená. V tom smyslu, že podíl zpracovatelského průmyslu na HDP je podstatně vyšší. Na druhé straně má Španělsko daleko lepší podmínky pro zemědělskou produkci. Zároveň ale Španělsko netrpí zaostalou agrární ekonomikou a i odvětví služeb je na vysoké úrovni.

Je možné, že dosáhneme průměru EU v OECD? A kdy by se to teoreticky mohlo stát? 

To je samozřejmě možné, samozřejmě jsou zde země, které ten průměr budou stahovat dolů, protože řeší své dlouhodobé strukturální problémy, mám na mysli například Itálii. Zde je dlouhodobě očekávaný růst ekonomiky zhruba nula. Takže pokud třetí největší ekonomika eurozóny prakticky neroste, tak to bude stahovat průměr eurozóny, respektive celé Evropské Unie. A usnadní to konvergenci ČR k jejímu průměru. To je ale Pyrrhovo vítězství.

Madrid zvažuje zásah v Katalánsku. Protesty sílí, vyvrcholit mají v pátek v Barceloně

Z jakého důvodu?

Budeme dohánět Evropu jen za předpokladu, že bude ona sama růst pomalu. Je také důležité se podívat mimo hranice Evropy. Tam už to tak dobře nevypadá. Podíl české ekonomiky v globálním HDP dlouhodobě klesá.

Jaký dopad by tedy mělo přiblížení se průměru EU?

Má to spíše nevýhody. Čerpání z některých evropských fondů je napojeno právě na vyspělost ekonomiky. U nás se to naštěstí neměří za celou Českou republiku, ale měří se to na kraje a zatím pouze Praha je natolik vyspělá, že jí to ovlivňuje. Ostatní kraje ale budou samozřejmě později také směřovat k průměru EU.

Další na řadě po Španělsku, jak už jsme se bavili, je Itálie, kdy ji tedy podle vás zvládneme dohnat?

Myslím, že se můžeme bavit o horizontu několika let. Itálie je na dohled podobně jako Malta. Zase tak daleko ale není ani Francie. Tu bychom mohli ale dohnat až třeba v horizontu jedné generace.

Potvrzují trendy posledních let tvrzení o bohatém severu a chudém jihu?

Do určité míry ano, naší výhodou je, že sousedíme s tím vyspělejším severem. Konkrétně s Německem a Rakouskem. Obě země patří mezi naše hlavní obchodní partnery a jsou v rámci Evropy nadprůměrně vyspělé. To samozřejmě pomáhá i jejím menším sousedům jako je právě Česká republika.

Itálie schválila tříprocentní digitální daň. Zasáhne hlavně americké internetové giganty

Říkal jste, že abychom se těmto zemím přiblížili, musela by česká ekonomika růst dlouhodobě podstatně rychleji než dosud. Kde je hlavní chyba?

Tento týden byl publikován globální ekonomický výhled Mezinárodního měnového fondu a tam mě zaujala jedna pasáž. To, že méně vyspělé země se snaží podporovat svůj růst tím, že investují do fyzické infrastruktury, tedy do dálnic, škol, apod. Vyspělejší země zase investují do vědy, výzkumu a vývoje.

Kam se dá podle vás zařadit Česká republika?

Do fyzické infrastruktury neinvestujeme. Kolik se postavilo loni dálnic? Čtyři kilometry? Naše vlaky jezdí zhruba o polovinu pomaleji, než ty nejrychlejší vlaky v západní Evropě. To jsou spíše ilustrace toho, že nepatříme ani mezi tu první skupinu zemí, kam patří například Polsko. Zároveň nepatříme ani do té druhé skupiny. Investice do vědy a výzkumu v ČR sice dosáhly určitého zlepšení, ale pořád ty investice dosahují 1,9 procenta HDP, stačí se podívat, jakých hodnot dosahují například v Německu nebo Švédsku, zde to bývá okolo tří procent.

Jak se to může do budoucna projevit?

Dlouhodobě nejspíše nebudeme schopni růst dostatečně rychle, protože neinvestujeme ani v jedné oblasti. Možná se nám to může zdát po těch několika letech růstu jako strašení, ale musíme si uvědomit, že jsme se pohybovali na vrcholu hospodářského cyklu a ne všechny roky budou takto úspěšné. Dlouhodobě odhadnutelný růst ekonomiky je u nás někde okolo dvou procent, v případě Německa to může být okolo 1,5 až 1,6 procenta. Takže máme nějaký určitý potenciál stahovat Německo, ale ten je tak malý, že nám bude trvat strašně dlouho přiblížit se mu. Museli bychom růst výrazně rychleji, abychom dohlédli na konec té konvergence. Ale to výhledově nevidím.

Analýza: Češi na nové bydlení šetří nejdéle v Evropě. Byt si nejrychleji pořídí Portugalci

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!