Chybí odvaha ruským partnerům sdělit, že nemáme zájem, říká odvolaný Míl | E15.cz

Chybí odvaha Rusům říct, že nemáme zájem, říká odvolaný zmocněnec pro jádro Míl

Ondřej Souček

Share on Facebook Messenger
Vstoupit do diskuze
0

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v pondělí odvolal vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla, který v posledních dnech stupňoval svou kritiku ministerstva kvůli směřování projektu na dostavbu Dukovan. Nelíbí se mu například nejasný postoj vůči ruskému uchazeči Rosatom, který podle něj do tendru musí česká strana buď jednoznačně přizvat, nebo ho zcela vyloučit. „Představa, že Rosatom může dodat jaderný reaktor, který zaštítí někdo z ostatních hráčů, je iluzorní,“ říká Míl.

Před svým odvoláním jste Bezpečnostní radě státu zaslal několik výtek k posledním krokům ministerstva průmyslu (MPO) ohledně výstavby Dukovan. O co konkrétně šlo?

To má delší vývoj. Asi v polovině března jsem si společně s panem ministrem Havlíčkem vyžádal od společnosti ČEZ předložení finální verze dokumentace k výběrovému řízení, ve které by byly zapracovány požadavky státu a závěry z posledních dohod na úrovni předsedy vlády s předsedy politických stran. ČEZ ale s odvoláním na jednání s MPO následně zaslal verzi, která byla v rozporu s tím, co se domluvilo. 

Minulý pátek jsem se s panem ministrem domluvil, že připomínky mého týmu k navrhovanému postupu budou projednány, nicméně ještě ten den jsem se z médií dozvěděl, že na pondělí je svolána Bezpečnostní rada státu a jednání vlády, které by finální verzi mělo posvětit. Vzhledem k tomu, že zde bylo opodstatněné riziko předložení materiálu, který nezohledňuje mé připomínky, nezbylo mi než zaslat k tomuto návrhu mé stanovisko.

A to bylo jaké?

Navrhl jsem úpravy a postup, který jsem MPO předkládal již v minulý pátek.

V čem konkrétně se s vicepremiérem míjíte?

Například jsem požadoval, aby bezpečnostní dotazník – pokud má být realizován – zpracovávaly instituce k tomu určené, tedy ministerstvo vnitra a bezpečnostní služby. Dále jsem chtěl, aby z bezpečnostního hlediska bylo hodnoceno jen to, co souvisí s bezpečností státu – tedy ne indikativní a nezávazný dodavatelský řetězec, ale to, kdo je hlavním dodavatelem jaderného ostrova (primární okruh elektrárny, v níž je reaktor, pozn. red.) a kdo je tvůrcem a majitelem filozofie projektu. 

A za třetí jsem zdůraznil nutnost zachování ročního období pro zpracování komplexní a závazné nabídky. Oněch 12 měsíců by tam mělo zůstat z toho důvodu, aby české firmy měly šanci se do dodavatelského řetězce zapojit a vyjednat si odpovídající obchodní podmínky pro své subdodávky. Také jde o to, aby se dodavatel mohl seznámit s celým procesem povolovacího řízení. Ministerstvo se ovšem domnívá, že k tomu postačí pouhých šest měsíců, což je podle mě a členů mého týmu nereálné a nepřijatelné.

Komu tento nečekaný krok nejvíc prospěje? 

Zdá se, že je to jakási forma odložení rozhodnutí na období po volbách, což je určitě legitimní. Zastávám nicméně názor, že by vláda měla dojít ke kompromisnímu řešení se všemi parlamentními stranami už nyní. Měla by se s nimi dohodnout nejen na bezpečnostních aspektech tendru, ale najít s nimi shodu také na podmínkách financování ze strany státu. Pokud tuto shodu neumíme najít, tak je lepší s vypsáním tendru počkat.

Středopravicová opozice upozorňuje, že pátečním krokem se zvýšila hrozba arbitráže. Naopak vicepremiér Jan Hamáček toto jednoznačně odmítl. Jak to vnímáte vy?

Záleží na tom, jak to v zaslaných dokumentech vláda či ČEZ budou definovat a jak to bude vnímáno z té druhé strany – od dodavatelů. Pakliže zkracujeme období na zpracování a dodání nabídky ze 12 na 6 měsíců, vytváříme pocit, že počítáme se všemi, s kterými nyní jednáme. Já jsem s Rusy obchodoval několik desítek let a vždycky se mi osvědčilo jasně říci, jaký je můj zájem a na něm i trvat. Vím, že jakékoliv úhybné manévry a kličkování k ničemu dobrému nevedly a nepovedou.

Dlouho se spekuluje o tom, jak by měla vypadat ona kompromisní varianta ruského konsorcia, která by mohla splnit bezpečnostní podmínky a zároveň by byla plnohodnotným účastníkem soutěže. Jaké jsou ony minimální bezpečnostní podmínky?

Žádná kompromisní varianta podle mě neexistuje. Jak už jsem říkal, klíčové je, kdo je dodavatelem jaderného ostrova a kdo je oním tvůrcem projektu. Bude-li dodavatelem jaderného ostrova Rosatom a dodavatelem projektu například ruský Gidropress, bude ta elektrárna zcela jasně ruská, i kdyby všechno ostatní zastaly firmy ze zemí NATO. Kdo je dodavatelem turbíny a systému kontrolního řízení není až tak důležité, to může dělat spousta evropských firem.

A kdyby projektantem byl někdo ze zemí NATO a ten jaderný ruský ostrov zaštítil?

To je iluzorní. Žádný z potenciálních dodavatelů, se kterými stát jedná, nic takového neudělá. Je to i otázka národní hrdosti. Zcela mimo realitu je i několikrát skloňovaná varianta, v níž by se například nějaká francouzská společnost zúčastnila jako subdodavatel EDF (francouzský dodavatel a jeden z uchazečů soutěže, pozn. red.) a dále jako subdodavatel Rosatomu. Navíc takovou možnost Francouzi sami zcela jasně vyloučili.

Rusy byste do tendru tedy nevpustil vůbec?

Nejde o technickou kvalitu nabídky a projektu, ale o celkové souvislosti spojené s tímto rozhodnutím. Země tím dává najevo, s kým chce rozvíjet svou kritickou infrastrukturu na příštích 80 let. Sděluje tím, kdo je jejím nejbližším partnerem a s kým chce být politicky, hospodářsky a v rozvoji energetiky do budoucna provázána. Je to o tom, jaké hodnoty máme a s kým je chceme sdílet. Chceme rozvíjet jadernou energetiku v Evropě s evropským dodavatelem, chceme ji rozvíjet se sousedními zeměmi, v rámci širokého evropského projektu? Chceme se hospodářsky propojit s jednou nejvýkonnějších ekonomik světa – Jižní Koreou? Tak zní výzva, která je před námi.

Takže už samotné vpuštění Rusů do tendru nám může uškodit z hlediska vztahů se Západem?

Pokud se tváříme, že nám je to jedno, s kým na tak klíčové zakázce spolupracujeme, tak ano, riskujeme obdobný přístup i z druhé strany. Rozhodnutí, s kým chceme stavět, je vydáním signálu o tom, kam chceme směřovat.

Jak byste tedy nyní postupoval?

Pokud je šest politických stran zásadně proti účasti Rosatomu, a to v jakékoliv podobě, nelze to ignorovat. Bez politické podpory nemá smysl takovýto projekt zahajovat. Pro mě je překvapující, že není odvaha tak jednoduché sdělení našim ruským partnerům sdělit.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.