Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) připravuje nový občanský a trestní řád, které mají zefektivnit soudní řízení. Chce i změny exekučního řádu. Například nedobytné pohledávky by sprovodil ze světa. Věřitelé by si je ale mohli odečíst z daní. „Novelu exekučního řádu chceme představit ještě letos,“ říká. Naopak zcela upustí od nového zákona o státním zastupitelství, který neúspěšně prosazovalo několik jeho předchůdců.
Na rozdíl od exministra spravedlnosti Roberta Pelikána se snažíte více komunikovat s představiteli justice. Už máte výsledky?
Zatím jsem stihl navštívit Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, měl jsem poradu i s předsedy krajských soudů, potkal jsem se s nejvyšším státním zástupcem. Další setkání plánuji, v brzké době bych rád navštívil Ústavní soud a potkal se i s dalšími vedoucími soudci a státními zástupci. Všem nám jde o to, aby justice fungovala efektivně.
A dohodli jste se na něčem?
Výsledkem je mimo jiné mnou slíbené odložení účinnosti ministerské instrukce pro výběr soudců, kterou vcelku jednohlasně kritizují. Návrh konkrétního řešení už s nimi konzultuji. Od justice za to očekávám konstruktivní debatu o tom, jak pravidla pro výběr soudců zakotvit přímo do zákona.
Soudci už od začátku devadesátých let volají po Nejvyšší radě soudnictví, minulá vláda měla tento bod v programu. Dočkají se?
Do doby, než v zákoně vymezíme jasná pravidla pro výběr soudců, by rada vzniknout neměla. Hlavně si musíme vyjasnit, co se od ní očekává. Pokud by to měl být orgán jakési soudcovské samosprávy, který by například vybíral nové soudce, pak bych se bál toho, aby se justice neuzavřela ještě více do sebe. Chci nejprve prosadit novelu zákona o soudech a soudcích, kterou představíme příští rok na jaře. Teprve pak se dá seriózně uvažovat o způsobu ustavení Nejvyšší rady soudnictví.
Jednou z vašich priorit je vytvoření nových procesních předpisů. Například trestní řád z roku 1961 byl už nesčetněkrát novelizován. Co všechno by měly kodexy zlepšit? Bude cílem zkrátit soudní řízení, když EU už Česko za průtahy tolik nekritizuje?
V posledních letech se soudní řízení v Česku skutečně znatelně zrychluje a rozhodně už se nevymyká z běžných západoevropských standardů. O trestním řízení to platí dvojnásob, to je u nás mnohdy rychlejší než přestupkové. I v případě trestního řízení je ale určitě prostor pro zrychlení, například u přípravné neboli předsoudní fáze.
V čem konkrétně?
Může to být omezení některých opravných prostředků a přenesení řady věcí až před soud. Trestní stíhání by už nemuselo být zahajováno usnesením, ale opatřením jako v minulosti. Tím by odpadl institut stížnosti. Dnes se také spousta úkonů, typicky výslechů, dělá opakovaně jak v přípravném, tak v soudním řízení. Takže i zde by se dal najít prostor pro zefektivnění.
Jak jste spokojen s vymahatelností práva?
Řekl bych, že je v zásadě dobrá. Problémem mohou být nejednotné rozhodování soudů a stabilita právního prostředí. Pokud se překotně mění zákony, nejvyšší soudy nestíhají judikaturu sjednocovat. To je důležité kvůli tomu, aby se rozhodnutí nižších soudů lišila co nejméně. Jako předseda Legislativní rady vlády se budu zasazovat o to, aby se právní předpisy měnily jen tehdy, bude-li to opravdu potřebné.
Obnovíte komisi pro přípravu trestního řádu, kterou exministr Pelikán rozpustil?
Práce na novém trestním řádu pokračují velmi dobře, už se píší paragrafy některých částí. Práce se tedy rozhodně nezastavily a není to tak, že bych je nyní obnovoval. Jde o kontinuální proces. Do činnosti přípravné komise chci každopádně zapojit i soudce Nejvyššího soudu, budou-li k tomu svolní, protože jejich praktické zkušenosti jsou neocenitelné.
Exministr Pelikán tvrdil, že s kodexy není důvod spěchat, protože v jiných zemích vznikaly patnáct až dvacet let. Souhlasíte?
Příprava kvalitního kodexu je opravdu otázkou řady let velmi složité a odpovědné práce. Aby se ale mnoho energie nevynaložilo zbytečně, musí být už samotná koncepce nového předpisu přijímána co nejširší odbornou veřejností. A toho lze docílit jen tím, že se o návrzích budeme už od začátku bavit a vzájemně si naslouchat. Proto přípravné komise svůj smysl určitě mají.
Váš předchůdce chtěl znovu předložit nový zákon o státním zastupitelství, s nímž už narazilo několik ministrů spravedlnosti. Budete ho prosazovat včetně protikorupčního speciálu, který odmítla minulá Poslanecká sněmovna?
O zcela novém zákoně o státním zastupitelství neuvažuji, osobně si myslím, že už ho nikdo ani moc nechce. Stávající zákon ale určitě novelizovat budu. Zaměřím se hlavně na doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy známé pod zkratkou GRECO.
Jde o výběr a kárnou odpovědnost?
Výběr státních zástupců, hlavně těch vedoucích musí být transparentní. Jasná musejí být i pravidla jejich kariérního postupu. Zaměřím se také na kárnou odpovědnost státních zástupců včetně toho, aby ti vedoucí na okresních, krajských a vrchních státních zastupitelstvích mohli být odvoláni jen na základě výsledku kárného řízení. Všechna tato opatření mají posílit kvalitu a nezávislost soustavy státního zastupitelství na politicích.
Co odvolatelnost nejvyššího státního zástupce, kterého může vláda prakticky ze dne na den sesadit?
Tady jsem pro zachování statu quo, tedy aby nejvyššího státního zástupce i nadále jmenovala a odvolávala vláda.
Zpřísní se kárná řízení se soudci a žalobci?
Chci docílit hlavně toho, aby kárná řízení se soudci a státními zástupci byla dvouinstanční, podobně jako jiná srovnatelná sankční řízení. Na ministerstvu se pak musíme zaměřit na to, aby námi podávané kárné žaloby byly kvalitněji zpracovány, což je předpoklad toho, aby byly úspěšnější i co se týče přísnosti ukládaných kárných opatření. S tím mohou souviset i některé organizační změny, jimiž se nyní zabývám v souvislosti s přípravou systemizace na příští rok. Detaily ale v tuto chvíli ještě sdělovat nemohu.
Bude návrh novely zákona o státním zastupitelství obsahovat přesoutěžení všech vedoucích pozic žalobců? Nejde o snahu zbavit se některých z nich, jak před časem varoval šéf opoziční TOP 09 Jiří Pospíšil?
Uvažujeme o tom, že by se pro vedoucí státní zástupce zavedlo funkční období, podobně jako je tomu dnes v případě předsedů soudů. To by vyvolalo potřebu přijmout nějaké přechodné ustanovení, které by řešilo, kdy stávajícím vedoucím státním zástupcům jmenovaným nyní na dobu neurčitou skončí jejich mandát. O tom se ale teprve povede debata. Sám pro nějaké rychlé přesoutěžování moc nejsem, přechodné období by mělo být spíše delší. Rozhodně se tedy nechci nikoho zbavovat.
Váš názor na možné změny ústavy?
Už v minulém volebním období pod patronací předsedy Legislativní rady vlády působila expertní skupina složená z ústavních právníků, která se zamýšlela nad možnými změnami ústavy. Nakonec se vcelku přesvědčivě shodla na tom, že bude lépe ústavu příliš neměnit. S tímto názorem se plně ztotožňuji, ústava by měla být co nejvíce stabilní. Osobně si dovedu představit dílčí změny v oblasti sjednávání mezinárodních smluv. Ale není to něco, bez čeho by systém kolaboval.
Zákon o referendu, který má vláda v programu, by ale úpravy ústavy znamenal.
Pokud jde o ústavní zákon o celostátním referendu, jeho přijetí považuji za potřebné. Ostatně už velmi se na něj čeká. Referendum ale musí být koncipováno jako výjimečný institut, který zastupitelskou demokracii jen doplní. Musí se v něm v souladu s principy demokratického právního státu rozhodovat jen o těch nejzásadnějších politických otázkách. Navíc musejí být dány jasné pojistky včetně předběžného přezkumu otázky Ústavním soudem. V tomto ohledu se mi líbí návrh aktuálně předložený poslanci za sociální demokracii. Je vlastně oprášeným vládním návrhem z minulého volebního období, který vznikal v sekci Úřadu vlády, kterou jsem tehdy řídil.
Plánujete další změny u exekucí?
V minulém volebním období se v oblasti boje s dluhy podařila velká spousta dobrých kroků a nyní se na ně musí navázat. Rozhodně nejde jen o exekuce, ale třeba o nový zákon o spotřebitelském úvěru či o úpravu oddlužení, kde byly zavedeny osobní bankroty. Zavedena byla i bezplatná právní pomoc. Pokud projde oddlužovací novela předložená ještě ministrem Pelikánem, která je nyní v Poslanecké sněmovně, bude to zase další posun správným směrem.
Pelikán ale nedotáhl změny exekučního řádu. Uděláte s tím něco?
Exekuční řád chci řešit mimo jiné v oblasti koncentrace exekucí vůči jednomu dlužníkovi podle principu na jednoho dlužníka jeden exekutor. Také bych se chtěl bavit o zavedení chráněných účtů, na které by zaměstnavatel posílal exekucí nepostižitelnou část příjmů zaměstnanců. Dále je nutné hledat cestu, jak sprovodit ze světa exekuce, kde se dlužná částka jeví jako nedobytná. Spolu s tím by bylo možné tyto nedobytné pohledávky odpočítat z daní. Novelu exekučního řádu chceme představit ještě letos.
Proč musejí nyní lidé v exekuci platit za dovolání čtyři tisíce korun? Změní se to?
Berme to tak, že dovolání je mimořádný opravný prostředek směřující proti už pravomocnému soudnímu rozhodnutí. Proto by měl být i velmi výjimečný. Nemá-li být justice zahlcována, soudní poplatky tak, jak jsou nastaveny, dávají smysl. O jejich snižování v současnosti neuvažuji.
A co možnost úplného oddlužení lidí, kteří splatí i méně než třetinu peněz, které si půjčili?
Tohle téma považuji za mimořádně důležité. V sousedních státech je možnost oddlužení širší než u nás. Vše řeší vládní novela insolvenčního zákona, kterou projednává sněmovna. Jedině rozšířením institutu oddlužení dokážeme vyřešit historicky vzniklý problém s dluhovou pastí, do které ještě před účinností nového zákona o spotřebitelském úvěru spadl téměř milion lidí.
| Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde od loňska vyučuje předmět ústavní právo a státověda. Ve státní správě pracuje od roku 2003, nejprve působil na ministerstvu dopravy a pak na Úřadu vlády. Byl náměstkem ministra a šéfa Legislativní rady vlády Petra Mlsny a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera. Náměstkem šéfa LRV byl od roku 2015, letos se stal jejím předsedou. V roce 2016 se zastal bývalého ministra financí Andreje Babiše, který měl přes své podřízené zjišťovat informace o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo Evropským úřadem proti podvodům. |
