Co by udělal exprezident Kiska s volným milionem eur? Vychoval budoucího ministra školství

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska Zdroj: ČTK

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska
Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska
Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska
Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska
Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska
8
Fotogalerie

Někdejší slovenský prezident a současný šéf strany Za ľudí Andrej Kiska byl jednou z hlavních hvězd technologického veletrhu Future Port Prague. Filantrop, který založil nadaci Dobrý Anděl, má ke světu moderních technologií blízko. Jeho syn Andrej je známou postavou a investorem také na české start-upové scéně. V exkluzivním rozhovoru pro E15.cz Kiska popisuje mimo jiné to, že už pro nejmenší děti mají moderní technologie smysl a rodiče by svým potomkům neměli bránit v přístupu k nim. Podle Kisky se na sociálních sítích snáze prosadí populističtí politici, ostatní se tak musí o to víc snažit, aby se na nich prosadili. 

Technologické konference a veletrhy jako Future Port Prague jsou také o tom, že se ukážou různé zajímavosti, řešení. Co vás na takových akcích baví?

Svět se z pohledu těchto novinek tak dynamicky mění, že je těžké být v obraze a sledovat, co všechno se děje. Navíc já už jsem starší generace. To, co mě nejvíce fascinuje, jsou lidé. Třeba i z našich zemí, Slovenska, Česka, kteří takové věci vyvíjí a tvoří. Je dobře, že takové lidi máme, přicházejí s úžasnými nápady a inovacemi, které dokážou pomoci vyřešit závažné problémy světa. Například z oblasti medicíny, jako technologie, které zkoumají životní funkce. A dále řešení problému chudoby ve světě. 

Kdybyste mohl v technologickém světě investovat milion eur do nějaké věci, řešení, služby, firmy, co by to bylo?

Určitě by to byla jedna z věcí, které jsem zmiňoval. Vždy, když člověk investuje peníze, tak je samozřejmě vystaven riziku. Já osobně bych investoval právě do něčeho, kde by mi nevadilo, že o své peníze přijdu, pokud bych věděl, že jsem pomohl dobré věci. Nejpodstatnější není zisk, ale pomoc lidem.

Na kulatém stolu Future Portu jste vyzdvihl význam vzdělávání. Investoval byste i do aktiva z tohoto oboru?

Jsem přesvědčený, že každá charita a nezisková organizace, která v našich zemích pomáhá zvýšít kvalitu vzdělávání, je prospěšná. Na druhé straně prosadit systémové změny ve vzdělávání na Slovensku by mělo být základní úlohou politiků. U nás jde na vzdělání okolo čtyř miliard eur. Máme sice projekty soukromých škol, nebo například neziskový projekt Teach for Slovakia, který pomáhá Romům. Ty jsou úžasné, ale skutečně zásadní změna se bez tlaku shora nedá udělat. Takže kdybych měl investovat milion eur do tohoto sektoru, možná bych je vložil do dobrého politika, ze kterého by se stal ministr školství, což by byl základ té systémové změny.

Na panelu jste také hovořil o svém dvouletém synovi. Konkrétně budoucnosti, kterou byste pro něj chtěl. Když se budeme bavit o vzdělávání v souvislosti s novými technologiemi, je podle vás dobře, že dnes i dvouleté děti vyrůstají obklopeni chytrými telefony? 

Určitě ano. Je to dobře. Je úžasné sledovat, jak malý vyrůstá s technikou. Podle mě děti musí jít s dobou. Je ale pravda, že jim musíme stanovit limity, jako kolik času mají trávit u chytrých telefonů. U mého jedenáctiletého syna je to úplně jiná situace, vzhledem k tomu, že hraje hry. Obecně ale nesouhlasím s tím, že by se dětem měl upírat přístup k nejnovějším technologickým výdobytkům. 

Mluví se ale i o tom, že větší rozšíření technologií, například mobilních telefonů, snižují kvalitu vzdělání.  

V klasické škole, když učitel využívá e-lerning, podle mě dokážou technologie vyučování udělat daleko zajímavějším. Pro dobrého učitele mohou být moderní technologie efektivním nástrojem. Třeba 3D technologie se dá využít ve výuce historie a medicíny. IT je nástroj a úloha přístupu je vždy důležitá.

Fungují podle vás slovenské školy dobře? Nechal jste se mimo jiné slyšet, že byste třetinu vysokých škol na Slovensku nejradši zavřel. 

Je to samozřejmě řečeno trochu s nadsázkou, protože vysoké školy mají svou autonomii, ale rozhodně bych nesnižoval počet vysokoškoláků, jen bych peníze přesměroval do kvalitních škol. Základní problém našich vysokých škol je v tom, že v drtivé většině jsou financované podle počtu studentů, které mají. Samozřejmě je pak logické, že každá chce co nejvíce studentů. Kvůli tomu už máme na Slovensku jen relativně málo výběrových vysokých škol a vzhledem k nedostatku peněz se zároveň nedokážeme rovnat kvalitním světovým školám jako je vaše Karlova univerzita.

K moderní době patří i sociální sítě. Ty hojně i využívají i politici. Dokáží podle vás politici oslovit skrze sociální sítě mladou generaci voličů? 

Je to jejich povinnosti. Naplnit obsahem Facebook a Instagram není jednoduché, osobně se při prezentaci na sociálních sítích snažím spolupracovat s mladými lidmi. Musíme se naučit používat prostředky, kterými komunikují. A vzhledem k tomu, že sociální sítě využívají populisté a extrémisté, je těžké pro politiky, kteří nejsou populisty, se mladým na sítích rozumně prezentovat.

Proč?

Bohužel záplava informací nutí mladé lidi k tomu, aby si rychle tvořili názory. To v komunikaci při těžkých tématech, jako jsou například migrace a romská problematika, klade na politiky břemeno, pokud chtějí taková témata vysvětlit srozumitelně. Nedají se vysvětlit za tři sekundy. Naši populisté a extrémisté tak snadno vyhrávají díky holým větám a zjednodušeným poselstvím. Holé hlavy, holé věty….

Co říkáte například na online prohlídku vaší nástupkyně Zuzany Čaputové po prezidentském paláci?

Je to super. Politici mají kolikrát pocit, že by měli být ukrytí, ale lidé naopak oceňují jejich otevřenost, když třeba i ukážou své slabé stránky a něco ze svého soukromí. Možnost nahlédnout do života politiků je prospěšná v budování důvěry s lidmi.

Kdo je v otázce digitalizace a vztahu k moderním technologiím konzervativnější? Češi nebo Slováci? 

Nesmyslím si, že by byl mezi námi nějaký zásadní rozdíl. Je to podle mě závislé na otevřenosti politiků a na tom, zda tu jsou vizionáři, kteří vidí dále než na své volební období. Dále potřebujeme kreativní vzdělávání, které naučí naše děti přicházet s nápady a nebát se je realizovat, takové lidi máme jak my, tak vy. Obecně ale platí, že menší země jsou v technologickém pokroku rychlejší. Dobrým příkladem je Estonsko, které svou státní správu dokázalo digitalizovat skvělým způsobem.