* E15: Pro budoucnost Energetického a průmyslového holdingu je klíčové, za jakých podmínek bude v budoucnu získávat hnědé uhlí. Společnost Czech Coal Pavla Tykače navrhuje, aby se jeho cena odvozovala od ceny černého uhlí. Teď se neptám na konkrétní cenu, ale je pro vás přijatelný tento princip?
Tento princip podle našeho přesvědčení nemá žádnou logickou ani ekonomickou oporu. Czech Coal je jediný subjekt, který má k dispozici volné uhlí. Drtivou většinu své produkce po roce 2012 nemá prodanou. Zákazníci Czech Coalu nemají dlouhodobé kontrakty. Na rozdíl od ostatních uhelných společností Czech Coal historicky volil strategii uzavírání kontraktů většinou do roku 2012. Czech Coal chce nyní využít toho, že zákazníci potřebují uhlí, a je jediný, kdo jim ho může dodat.
* E15: Není logické, že po určité době se Czech Coal snaží upravit parametry tak, aby braly v úvahu všechny změny, kterými prošel trh?
Tady nenastaly žádné změny, které by odůvodňovaly další významnější zdražení uhlí. Czech Coal požaduje vazbu hnědého na černé uhlí s tím, že hnědé uhlí by mělo být o dvacet procent levnější. Mohu uvést několik argumentů, proč tato vazba nemá žádné opodstatnění. Hnědé uhlí sice nemá globální trh jako černé uhlí, nicméně obchoduje se, těží a spotřebovává i na sousedních trzích, které mohou být benchmarkem. Na polském a německém trhu se hnědé uhlí většinou prodává v rozmezí mezi pětatřiceti a jednačtyřiceti korunami za gigajoule – a tuto cenu lze pak považovat za cenu obvyklou. Přepočet podle Czech Coalu by vyšel na sedmdesát korun za gigajoule.
* E15: Nemají uhelné společnosti nárok na část marže tepláren?
Ne. Předně Czech Coal mluví o marži, která ve skutečnosti nebude existovat. Významná část marže teplárenství je v současnosti založena na bezplatném přídělu emisních povolenek. Ten končí v roce 2012. Zvýšení cen uhlí, tak jak ho požaduje Czech Coal, by znamenalo, že by teplárny musely zastavit výrobu elektrické energie a všechny fixní náklady uhradit výrobou tepla. To by pak ve svém důsledku vedlo minimálně k padesátiprocentnímu zdražení cen tepla. Navíc Czech Coal i při argumentaci o dnešní úrovni marže zcela ignoruje, že teplárny jsou investičně náročná zařízení, která musí generovat určitou úroveň profitu, aby mohla dlouhodobě fungovat a přežít. Chvílemi mám pocit, že Czech Coal vychází z přesvědčení, že by se celý teplárenský sektor měl uspořádat tak, aby se podřídil jedinému cíli – maximalizaci marže Czech Coalu. Zákazníci by zaplatili o padesát procent vyšší cenu za teplo, teplárny by přežívaly na hranici existence, a to vše jen proto, aby Czech Coal mohl být násobně nejziskovější uhelnou společností v Evropě…
* E15: Z dopisu Czech Coalu Teplárenskému sdružení usuzuji, že si nechává prostor pro další jednání. Co kdyby se cena hnědého uhlí odvíjela od černého, ale byla by snížena o víc než těch dvacet procent?
Když řeknou, že to bude za padesát procent ceny černého uhlí a bude to fakticky znamenat stejnou nebo podobnou cenu hnědého uhlí jako dnes, bylo by možné o tom uvažovat. Ale je potřeba říct, že černé uhlí není vhodnou komoditou pro takovou vazbu. To už je daleko logičtější vazba na zemní plyn, to je reálný substitut. Buď jste napojen na systém centrálního zásobování teplem, nebo si doma vybudujete plynový kotel. Černouhelná kamna si do rohu obýváku nedáte, vazba na černé uhlí nemá z pohledu tepláren ani zákazníků žádný smysl.
Věříme v racionalitu ČEZ
* E15: Klíčovým hráčem v energetice i mezi odběrateli uhlí je ČEZ. Nehrozí vám, že nakonec budete postaveni před hotovou věc, protože parametry nastaví ČEZ a Czech Coal?
Takové riziko samozřejmě existuje. Na druhé straně věříme v racionalitu a odpovědné chování ČEZ. Předpokládáme, že ČEZ bude logicky obhajovat své základní zájmy a nebude akceptovat cenu, která je neférová a naprosto mimo evropský standard. Znovu musím zopakovat, že Czech Coal nemá pro takové zdražení argumenty – už dnes vykazuje velmi nadstandardní marži z pohledu evropských uhelných společností. Kdyby prosadily uváděné zdražení, jejich marže provozního zisku by se podle našich výpočtů začala blížit osmdesáti procentům. To by byl naprosto extrémní jev v rámci světového srovnání. A to u společnosti, která má dominantní podíl na trhu přesahující šedesát procent, a tento extrémní zisk chce vykazovat na nakládání s majetkem státu. Protože uhlí je jako součást nerostného bohatství v majetku státu.
* E15: Asi je logické, že každý obchodník, tedy i Czech Coal, se snaží maximalizovat svůj zisk.
To není logické, s tím zásadně nesouhlasím. Pánové z Czech Coalu mi kdysi položili otázku, jestli bych se choval jinak. Řekl jsem, že nesporně ano. Uvedu příklad. Ve většině lokalit, kam dodáváme teplo, bychom našim zákazníkům mohli cenu skokově zvýšit. Naše teplárny totiž patří mezi nejlevnější dodavatele tepla a Elektrárny Opatovice jsou dokonce úplně nejlevnější. Přesto jsme takový krok neudělali a neuděláme. Chceme mít dobré vztahy se zákazníky, zajímá nás dlouhodobá perspektiva našeho podnikání. Usilujeme pochopitelně o to, abychom byli ziskoví, ale stačí nám rozumná profitabilita, kterou se snažíme zvyšovat především optimalizací provozu a úsporami v nákladech. Nikoli na úkor zákazníků. To, co požaduje Czech Coal, není přiměřené. A dominantní hráči na trhu dokonce mají povinnost jednat přiměřeně.
* E15: Vy jste se vrhli na teplárenství. Musíte tedy věřit, že nakonec dlouhodobé kontrakty na dodávky uhlí uzavřete. Nebyl by jinak celý ten váš záměr zpochybněn?
Určité alternativní řešení pro naše zdroje máme. Do roku 2015 jsme schopni provozovat všechny naše zdroje, tedy Elektrárny Opatovice, United Energy v Komořanech a Plzeňskou energetiku fakticky bez jakýchkoliv omezení. Pokud nedosáhneme dohody s Czech Coalem, budeme muset po roce 2015 volit jiná řešení. To znamená, že buď budeme muset některý z těchto zdrojů utlumit a nahradit, nebo snížit spotřebu v těchto třech zdrojích tak, abychom si vystačili s ostatními kontrakty na uhlí. Máme několik variant, jak postupovat dál.
* E15: Počítají tyto varianty s centrálním zásobováním teplem?
V každém případě zachováme centrální zásobování teplem tak, aby bylo atraktivní pro zákazníky. Je totiž ekologicky přínosnější, spalování probíhá v účinnějších zařízeních, navíc v režimu kogenerační výroby elektřiny a tepla. Komíny jsou vysoké, emise vypouštíte do vyšších vrstev atmosféry a navíc zásadně mimo sídla, tedy mimo města. Přesto všechno je naší filozofií, aby centrální zásobování teplem mělo pro zákazníka i ekonomický přínos. Ve všech variantách vývoje uvažujeme pouze se scénáři, které znamenají, že pro zákazníka je výrazně výhodnější být připojený na centrální dodávky tepla než mít doma kotel na zemní plyn.
* E15: Když říkáte, že v každém případě zajistíte surovinu pro vaše zdroje, týká se to i Plzeňské teplárenské, kterou chcete koupit? V této souvislosti zaznívají pochybnosti…
Nechci teď v detailech komentovat nabídku, kterou jsme učinili Plzeňské teplárenské. Mohu ale říct, že to není jen nabídka na dodávku uhlí, ale na komplexní řešení pro teplárenství v Plzni. V Plzni by se významně uspořilo palivo i emise a dopad na vývoj cen tepla by byl významně pozitivní.
* E15: Uhlí pro Plzeň byste odebírali od Sokolovské uhelné?
Řešení, které nabízíme, není nutně založené na sokolovském uhlí. Garance dodávek spočívá na jiném uhlí. Ale opakovaně říkáme – pokud by existovala možnost rozumné komerční spolupráce se Sokolovskou uhelnou, byla by to naše priorita. Sokolovská uhelná je tradiční partner obou plzeňských energetik a je zcela namístě se k ní chovat s respektem a vstřícností. Vnímáme teď konfrontační postoj Sokolovské uhelné vůči našemu záměru a to nás samozřejmě mrzí. Vážíme si předsedy představenstva Františka Štěpánka i Sokolovské uhelné jako takové. Mohu jen zopakovat, že pozice Sokolovské uhelné nijak neohrožujeme, a zároveň platí, že Sokolovskou uhelnou do ničeho nenutíme.
* E15: Hodně však záleží na tom, jak budou nastaveny podmínky ze strany státu. Pokud vím, stále není jisté, jestli budete získávat část emisních povolenek zdarma…
Pro přežití teplárenství jako celku jsou v tuto chvíli opravdu kritické dva momenty. Za prvé je to uplatnění derogace emisních povolenek. Česká republika vyjednala možnost, že se od roku 2013 nebudou všechny povolenky prodávat v aukcích, ale že se část povolenek pro energetický sektor ještě bude přidělovat zdarma. A pak je tu druhý, velmi podstatný moment – začíná se naprosto neodůvodnitelně diskriminovat dálkové vytápění v porovnání s domácím vytápěním.
* E15: Soudě podle rétoriky se však zdá, že podporu má spíše centrální vytápění…
Ano, protože to je po všech stránkách správně. Neexistuje jediný argument proti dálkovému vytápění. Rozpad systémů centrálního zásobování teplem by znamenal ekologickou katastrofu. Představte si, že se tady v Praze postaví třeba tři sta tisíc nových plynových kotlů, které začnou emitovat zplodiny na střechách domů. Na centrální zásobování teplem se přitom vztahuje povinnost nakupovat emisní povolenky a teplárny se také podílejí na úhradě ekologické daně. Když máte domácí spalování plynem, neplatíte ani jedno. Tento stav by se snad měl brzy změnit, a to na základě evropské legislativy, která předpokládá nápravu.
Slovensko je domácí trh
* E15: Energetickému a průmyslovému holdingu se zatím nedařily pokusy o velké investice v Polsku a Německu. Co teď chystáte dalšího?
Určitě platí, že naším cílem je mezinárodní růst. A na mezinárodním akvizičním trhu už jsme v průběhu minulého roku získali důležité zkušenosti. Jediným hmatatelným výsledkem je sice akvizice polského černouhelného dolu Silesia, což zdaleka nebyl největší případ, na kterém jsme pracovali, přestože pro nás byl velmi významný. Ale na evropském elektroenergetickém trhu jsme vnímáni jako kredibilní partner a strategický hráč, který má určitou sílu a schopnost realizovat akvizice. A musím říct, že nás překvapilo, jak daleko jsme byli schopni se dostat ve výběrových řízeních. V případě polských společností Energa, Enea a německé Steag jsme se dostali do finální dvojice.
* E15: V posledních výběrových řízeních v polském teplárenství vás ale předběhla Penta, která se dostala do užšího výběru…
Za společnost SPEC, kterou prodává město Varšava, jsme z našeho pohledu nabídli maximální částku. Víme, že naše nabídka nebyla z cenového hlediska mezi nejlepšími. My ale obecně k teplárenství přistupujeme relativně konzervativně. Nevycházíme z toho, že budeme teplo zákazníkům výrazně zdražovat. A to v některých případech může představovat hendikep.
* E15: Proti nabídkám finančních investorů?
Přesně tak. Týká se to teplárenství, ne elektroenergetiky, kde výstupem je komodita, cena elektřiny se tvoří na trhu a je stejná pro všechny. Tím nechci říct, že všichni zájemci, kteří se například účastní privatizace SPEC, chtějí výrazně zdražovat. Nesporně jsou tam další společnosti, které už mají významné aktivity v Polsku, mohou vykázat synergické efekty a jinak hodnotit rizika, spojená třeba s chováním polského regulátora.
* E15: V poslední době se objevily informace, že máte velký zájem o slovenský trh. A to nejen o teplárny, ale i o Slovenský plynárenský průmysl, kde by se mohla realizovat velká investice v řádu několika desítek miliard korun…
To nemohu komentovat. Ale pokud jde o Slovensko, považujeme ho za náš druhý domácí trh. A logicky nejsme spokojeni, že tam zatím v energetice de facto nejsme přítomni. Je to trh, který dobře známe, máme tam zázemí, historii.
* E15: Asi tam můžete být úspěšnější než v Polsku a Německu?
Nesporně. Přítomnost na Slovensku je vedle Česka naší vůbec nejvyšší prioritou. Dalšími dvěma zeměmi v pořadí jsou Německo a Polsko, přičemž Německo bych z hlediska praktických vyhlídek nadřadil Polsku. Na polském trhu se příležitosti pro nás sice ještě objeví, ale s určitým časovým odstupem. Možná za tři čtyři roky, protože polská energetika bude procházet poměrně krizovým obdobím. Myslím, že Polsko podceňuje dopady nového systému povolenek, a to i při uplatnění derogací, a současně přeceňuje stav svých energetických aktiv. Teď je Polsko velmi optimistické, pokud jde o hodnotu těchto aktiv, a my tento optimismus nesdílíme.
* E15: Není však u Německa velkým rizikem nejasná představa, kudy se bude ubírat energetická politika? Proti nahrazování jádra uhlím je tam silný odpor.
Nesporně platí, že německý trh je v současné době rizikový, protože politika tam do energetiky zasahuje přehnaně. Náš zájem o Německo částečně vyplývá z toho, že na tamním trhu nejsou kupující pro určité typy aktiv. A to vytváří příležitost k některým atraktivním investicím. Pro nás jsou zajímavé například starší hnědouhelné elektrárny. Zájem dalších hráčů bude v tomto případě minimální. A domníváme se, že riziko, které je s jejich vlastnictvím spojeno, bude při relativně nižší akviziční ceně přiměřené.
* E15: Dávalo by to smysl, i kdyby tyto elektrárny byly v provozu jen omezenou dobu?
Domníváme se, že je možné tam realizovat určité akvizice, které přinesou zajímavý výnos, přestože tyto zdroje budou mít omezenou životnost.
* E15: Cítíte podporu dalších akcionářů Energetického a průmyslového holdingu, tedy hlavně Petra Kellnera a Patrika Tkáče? Nebo měli pochybnosti, když se vám nepodařilo realizovat některé investice?
To je otázka na ně. Ale za sebe musím říct, že pořád cítím dostatečně silný mandát.
Pomohlo utkání s Liverpoolem
* E15: Ještě bych vám položil pár otázek jako předsedovi představenstva fotbalové Sparty. Sparta ani letos na podzim nebude hrát Ligu mistrů. Bez toho ale, pokud vím, výrazně ziskoví být nemůžete?
Je to už poměrně dlouho, co jsme Spartu zařadili do kategorie investic, kde cílem je, pokud možno, nevykazovat ztrátu z hlediska cash flow, hotovostních toků. Přesto musíme zdroje doplňovat a je jasné, že Sparta by bez podpory akcionáře nemohla fungovat na té úrovni, na které funguje. Pokud vyjdeme z našich čistě finančních cílů, je pro nás dostatečné, když hrajeme předkolo Ligy mistrů, jako tomu bylo v minulém roce. To nám společně s rozumnými výsledky transferu hráčů umožňuje dosáhnout výsledku, který je bezproblémový. Letos díky tomu vykážeme kladné provozní cash flow, v příštím roce to bude záporné cash flow. Jak vysoký ten schodek bude, záleží na finančním zhodnocení našich hráčů.
* E15: Nezáleží na tom, kam až postoupíte v Evropské lize?
Tam ten finanční dopad není velký. Našim jasným cílem je do Evropské ligy postoupit, ale ten hlavní důvod není finanční, ale sportovní.
* E15: Ale co nepřímé ekonomické dopady, třeba při prodeji hráčů?
Nepřímé dopady mohou být samozřejmě významné. Díky dobrým výkonům v minulé sezoně Evropské ligy se přestup Bonyho Wilfrieda i Juraje Kucky odehrál za relativně příznivých podmínek. V minulé sezoně nám pomohlo také utkání s Liverpoolem, které znamenalo výrazný příjem ze vstupného. Doplním ještě čísly. Účast v předkole Ligy mistrů znamená hrubý profit něco pod dva miliony eur. Celá účast v Evropské lize přináší hrubý profit něco kolem milionu eur. Pokud však narazíte na velmi atraktivního soupeře, může to znamenat jeden mimořádný zápas a profit dalších 600 až 800 tisíc eur.
* E15: Nemohli byste mobilizovat další finanční zdroje, tak jak to dělají kluby v západní Evropě? Třeba dosáhnout vyšších příjmů z merchandisingu – prodeje dresů, šál a podobně?
Český fanoušek není zvyklý přispívat na chod klubu – přímo ani nepřímo. Západoevropský fanoušek je připraven platit za vstupné dvacet liber, český fanoušek chce platit sto korun. Západoevropský fanoušek si chce kupovat produkty merchandisingu pravidelně, český fanoušek to dělá v omezené míře, nechává si stejný dres třeba pět let. Dalším problémem jsou televizní práva. V České republice je poměrně nešťastná struktura televizního trhu. Máme tady silnou televizní stanici Nova, která má ovšem extrémně vysoký tržní podíl a podíl sledovanosti. A není jednoduché udržet tento podíl sledovanosti fotbalem. Zajímavým fotbalem jste na dobré televizi schopen bez problémů dosáhnout podílu kolem 25 procent, ale dosáhnout podílu 40 procent a více je obtížné.
* E15: Není to motivace pro ostatní televizní stanice?
Problém je, že Prima nemá stejnou finanční sílu a Česká televize k tomu nepřistupuje nijak aktivně. Proti západní Evropě nám tedy fakticky chybí tři pilíře financování fotbalu – vstupné, merchandising a televizní práva. Stojíme tedy pouze na sponzoringu, účasti v evropských pohárech a transferech hráčů. A také na dotacích akcionáře.
* E15: Neuvažovali jste o tom, že byste mohli Spartu budovat tak, aby získala širší zázemí nejen na českém trhu, ale třeba v rámci střední Evropy? Sparta určitě má fanoušky třeba na Slovensku…
Ano, ale to musí reflektovat určitou sportovní výkonnost. To je třeba si objektivně říct. Doufejme, že se dostaneme do stavu, který nám pak umožní budovat i středoevropský brand. Ale nejdříve je nutné být sportovním šampionem.
* E15: Takže o tom uvažujete?
Uvažovali jsme o tom. Uvidíme, jaký bude další vývoj, je to běh na dlouhou trať. Tady nelze nic slibovat v horizontu jednoho, dvou či tří let. Tak to prostě nestojí. Bohužel.
* E15: Objevily se spekulace, že byste mohli mít zájem o koupi Slavie kvůli stadionu…
Vyloučeno. Je naprosto nepředstavitelné, že by Sparta hrála v Edenu. My jsme sparťané, nákup Slavie by byl totální zradou. O tom ani není možné vést žádné konzultace. Slavia může být stejně jako další kluby naším partnerem ve chvíli, kdy jednáme o financování českého fotbalu, pravidlech soutěží. Ale jinak je Slavia naším tradičním rivalem.
Daniel Křetínský (36)
Společně s dalšími známými podnikateli Petrem Kellnerem a Patrikem Tkáčem vytvořil Energetický a průmyslový holding, v němž má sám podíl dvacet procent. Předtím působil v česko-slovenské finanční skupině J&T, kde to dotáhl na partnera, a stál za jejím vstupem do energetiky. Je předsedou představenstva fotbalové Sparty.
