Do Turecka je třeba jezdit, vzpírá se Evropskému parlamentu europoslankyně Šojdrová | E15.cz

Do Turecka je třeba jezdit, vzpírá se Evropskému parlamentu europoslankyně Šojdrová

Nguyen Thuong Ly

Napjaté vztahy Evropské unie s Tureckem se loni ještě vyostřily, když turecký prezident Recep Tayyip Erdogan posílil po národních volbách svou moc. Po celé zemi stále probíhají čistky, které se nevyhýbají ani novinářům – mnohé z nich obviňuje Erdoganův režim z podpory terorismu. Někteří europoslanci, mezi které patří i česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), nyní vězněné novináře v rámci tzv. párování podporují.

Evropský parlament oficiální cesty do Turecka z bezpečnostních a politických důvodů před časem zrušil. Vy jste tam ale přesto na podzim jela, proč?

Parlament to zakázal na jaře a dokonce už v roce 2016 byla zrušena cesta do Turecka za účelem monitorování sociální situace zaměstnanosti a práce s migranty. Domnívala jsem se, že je to přechodné opatření vzhledem k puči, ovšem pak byla opět zrušena další cesta, tentokrát delegace EU-Turecko, právě s zdůvodněním, že je to z bezpečnostních a politických důvodů.

Požádala jsem proto předsedu parlamentu, abychom za každou cenu do Turecka jeli a připojili se další poslanci, kteří se mnou souhlasili. Měli jsme totiž pozvání od tureckého parlamentu. Náš předseda řekl, že jsme na řadě my a že si nenecháme od Turecka diktovat, kam pojedeme. To mě vyděsilo, protože si myslím, že není situace na to, abychom si my diktovali, kdo kam má jet. Měli bychom v tom být otevření a flexibilní, naším cílem musí být s Turky mluvit. A také jim naslouchat.

Europoslanci: Turecko do EU nepatří, zastavme jednaní

Ukázalo se, že toto je z mé strany správný názor. Když jsem teď v Turecku byla, tak jsem viděla, že Turci jsou na jednu stranu obezřetní, respektují linii vlády, mají respekt, možná i strach hovořit proti stávajícímu režimu. Na druhou stranu jsou to lidé, kteří jsou velmi vzdělaní, chytří, zkušení. Aniž by otevřeně vládu kritizovali, tak si řeknou svoje.

Otevřená kritika se v Turecku nyní moc nenosí.

Už před pučem začal Erdogan utahovat kohoutky svobodného tisku. Po tom puči toho využil jako záminku k tomu, aby vydal dekrety o boji proti terorismu a kdokoliv se mu nelíbí, je v jeho očích podezřelý nebo je v opozici, tak ho nařkne z podpory terorismu a má možnost ho uvěznit. Pak probíhá dlouhé vyšetřování a vzhledem k přeplněnosti věznic a tisíců zatčených lidí, jsou tito lidé věznění bez soudu a důkazů. Zejména se to pak týká novinářů.

Právě novinářům nyní chcete s dalšími europoslanci pomoci a symbolicky se s nimi párovat. V čem projekt spočívá?

Setkala jsem se s lidmi, kteří pracovali v jednom konkrétním významném nezávislém deníku, ve kterém pracovala i řada proerdoganovských novinářů. To nebyli žádní teroristé, byli to vzdělaní lidé, kteří dělali svou profesi a snažili se o nezávislé objektivní informování. Za této situace bychom jim samozřejmě rádi pomohli z vězení, ale neumíme to v tuto chvíli udělat jinak, než říct, že s nimi velmi cítíme. V tom spočívá ono párování. Snažíme se s nimi kontaktovat, podporovat, zviditelnit jejich jméno. Aby nebyli anonymní, těch novinářů jsou totiž stovky. Jejich případy monitorujeme ve spolupráci s organizacemi Committe to Protect Journalists a Human Rights Watch.

Poškození Kalouskovy pověsti je úspěchem Babišova marketingu, říká nový předseda TOP 09 Pospíšil

Kdo je „vaším“ novinářem?

Jedná se o Akina Atalaye, který byl výkonným ředitelem opozičního deníku Cumhuriyet a který byl 11. listopadu 2016 zadržen na letišti v Istanbulu, po příletu z Berlína. Turecké úřady ho obvinily z napojení na údajné teroristické skupiny kolem tureckého duchovního Fethullaha Gülena a Strany kurdských pracujících. Před několika dny, 25. a 26. prosince 2017, proběhlo v pořadí už páté soudní přelíčení v případu deníku Cumhuriyet. Istanbulský soud v něm rozhodl o prodloužení vazby pana Atalaye a dalších zaměstnanců deníku na základě obvinění z terorismu.

Soudce navíc slyšení, ve kterém měli vypovídat experti a svědci, předčasně ukončil. Stalo se tak během obhajoby jednoho z redaktorů Ahmeta Şıka. Soudce ho obvinil z narušování řízení a vykázal ho ze soudní místnosti.

Nebojíte se toho, že vaše angažmá může zhoršit situaci pro toho novináře?

V takové situaci se rozhodujeme mezi tím, co pomůže a jak pomoct. Pomůžeme tím, že budeme mlčet? Nemáme teď jinou možnost. Jestliže bychom to ponechali anonymní, Evropský parlament v minulosti už třeba přijal usnesení, kde obecně voláme po propuštění nespravedlivě vězněných novinářů, tak to ničemu nepomáhá. Toto konkrétní zveřejnění jmen musí jasně ukázat Turkům, kteří věří demokracii, že pro nás nejsou anonymní, že jsou to konkrétní osoby.

Evropu tíží nejistota, uprchlíci a radikálové

Jak říkal Václav Havel, svoboda je nedělitelná. Jestliže jsou nespravedlivě věznění, tak to dopadá i na nás. Musíme s nimi cítit. Turecko se přece nemůže považovat za zemi, která je někde nekonečně daleko, kterou nemůžeme ovlivnit. Musíme podpořit ty lidi, kteří nechtějí, aby se z Turecka stala diktatura, která vězní kohokoliv. Podpora vězněných novinářů je podporou všech, kteří chtějí změnu.

Jaký je vůbec vztah Evropské unie k Turecku? Přece jenom je Turecko jakýmsi strategickým partnerem EU v migrační krizi.

Když se podíváme zpět, tak řada politických frakcí i zemí se ještě donedávna zasazovaly o vstup Turecka do Evropské unie. Dnes volají po okamžitém zastavení jakýchkoli jednání. Mohu říct, že to byly hodně levicové strany, v České republice to zase byla naopak ODS, která byla pro vstup Turecka do EU a dnes říká "zastavte jednání". Já myslím, že jsou to takové extrémní pozice, které vyplývají z toho, jak se Turecko vyvíjí.

Spíše se nyní potvrzuje ten postoj, který jsem já vždy měla, a to, že Turecko je pro nás zásadní partner, ale nikdy jsem neměla představu, že by Turecko mohlo do EU vstoupit. Na druhou stranu jsem vždycky chtěla, aby se Turecko civilizačně blížilo Evropské unii. Evropský parlament požádal o zastavení přístupových jednání, ale na tom to nesmí skončit. Musíme najít nový model vztahu EU-Turecko. Ten model by měl být založený na ekonomické spolupráci, partnerských vztazích, bezpečnosti založeném na členství v NATO. Hledejme to, co nás bude spojovat, neuzavírejme se, nepřestávejme komunikovat.

Turecký soud potvrdil Farkasovi a Všelichové šestiletý trest vězení za spolupráci s Kurdy

Nelobbují Erdoganovi příznivci u europoslanců? Narážím na obří propagandistickou knihu o Erdoganovi, která byla rozdávaná v Evropském parlamentu. Erdogan v něm porážku pučistů popisuje jako triumf turecké demokracie.

Přiznám se, že když jsem tu knihu viděla, tak jsem si představila diktátora, který se potřebuje prezentovat a kdyby mohl, tak přinese ještě dvakrát větší knihu. Na mě ta kniha působí odpudivým velikášským dojmem. Jsou to zbytečně vyhozené prostředky. Ta kniha je symbolické gesto, jak se asi Erdogan cítí, ale myslím si, že míří špatným směrem, netrefil svůj cíl, udělal velkou chybu, když vydal takovou knihu o něčem, o čem se tolik pochybuje. Ten puč mnoho lidí v Turecku i mimo něj považuje za vyprovokovaný, inscenovaný pro to, aby Erdogan mohl provádět následné represe. Takže nikdo z těch, které já znám, si té knihy nijak zvlášť neváží. Je to symbol nabubřelosti a diktátorského postoje.

Při jaké příležitosti to rozdávali?

Bylo to letos na jaře, když se představil nový velvyslanec Turecka.

Př nedávné návštěvě Turecka jste se věnovala migrační krizi. Jak země zvládá nápor uprchlíků?

Na území Turecka jsou tři miliony uprchlíků ze Sýrie a Blízkého východu. Ve sběrných táborech přitom není ani osm procent těchto lidí. Zbývající část je integrovaná na trhu práce, ve městech, v komunitách. Banky například na konferenci, které jsem se účastnila, uvedly, že se na té integraci odráží ochota podnikat, Syřané jsou podnikaví. Dokonce se určité nemalé procento chce vrátit a podnikat ve svém domácím prostředí a turecké banky jim půjčkami pomáhají. Byl to pro mě zajímavý vhled do toho, jakým zodpovědným způsobem a s velkým pochopením se Turci o syrské uprchlíky starají. Pomáhají jim najít nový domov. Oni je také nenazývají uprchlíky, ale syrskými hosty. Byla jsem nesmírně překvapená tou kulturou jednání a efektivitou.

Michaela Šojdrová (54)
Politička Michaela Šojdrová je od roku 2014 poslankyní Evropského parlamentu za KDU-ČSL. V minulosti byla poslankyní Poslanecké sněmovny a zastávala různé pozice ve vedení KDU-ČSL. V Evropském parlamentu se zaměřuje na kulturu a vzdělávání, zaměstnanost a sociální věci a na práva žen. Je také členkou delegace EU-Turecko.

Erdogan vyvedl peníze do daňového ráje, tvrdí opozice

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud