Evropu tíží nejistota, uprchlíci a radikálové | E15.cz

Evropu tíží nejistota, uprchlíci a radikálové

Jan Pavec
Nguyen Thuong Ly

Proud migrantů do Evropy v letošním roce slábne, přesto pohled na rozdělování uprchlíků rozděluje staré a nové členy Evropské unie. Tu navíc po čtyřech desítkách let opouští Velká Británie, která se s unií dohodla na základních podmínkách odchodu. O nezávislost na Madridu usiluje i Katalánsko. Letošní rok nechává Evropu v nejistotě, která vede k výraznému růstu preferencí radikálních stran ve volbách v jednotlivých státech.

EU chce společnou obranu

V čase vzrůstajících bezpečnostních hrozeb si starý kontinent nemůže být jistý podporou ze strany spojence, na kterého se dlouhodobě spoléhal – Spojených států. Prezident Donald Trump výrazně přitvrdil v tlaku na evropskou část Severoatlantické aliance, aby dodržovala svůj závazek dvou procent HDP směřujících na výdaje v oblasti obrany. Ten dodržuje jen pět z 28 zemí NATO.

„Do určité míry jsou pryč časy, kdy jsme se mohli spoléhat na ostatní,“ řekla v květnu německá kancléřka Angela Merkelová. „My Evropané musíme vzít osud do vlastních rukou,“ dodala.

Evropské státy pomalu hledají cesty, jak se v oblasti obrany alespoň částečně osamostatnit. V prosinci Evropská unie rozhýbala dlouho spící projekt Permanentní strukturovaná spolupráce v obraně, kterou zavedla už Lisabonská smlouva. Pod tímto názvem se skrývá snaha 25 zapojených členských států společně financovat a kooperovat rozvoj svých ozbrojených sil.

Babišova vláda odmítá uzákonit vyšší výdaje na obranu

Podle ředitele think tanku Europeum Vladimíra Bartovice se nová iniciativa bude se Severoatlantickou aliancí doplňovat. „Je to o naší schopnosti lépe spolupracovat na nákupech, na vědě a výzkumu a zasahovat v regionech kolem EU, které nejsou pokryty NATO,“ říká.

Dohoda o brexitu se rodí jen pomalu

Vyjednávacím týmům Evropské unie a Spojeného království se na konci roku podařilo odvalit počáteční překážku na cestě k brexitu. V prvním kole jednání se vyřešily otázky týkající se samotného vystoupení: budoucí práva britských i unijních občanů, režim na hranici s Irskem a finanční vyrovnání.

Celková britská platba na odchodnou může podle různých odhadů dosáhnout 24 až 65 miliard eur. „Británie si konečně uvědomila, že odchod z Evropské unie neznamená jen určité výhody, ale nese to s sebou i určité náklady,“ říká o posunu v jednání Vladimír Bartovic z think tanku Europeum.

Druhé kolo vyjednávání může být však výrazně složitější než to první. Budou se v něm totiž řešit desítky otázek týkajících se nastavení budoucího vztahu mezi EU a Británií.

Rok politických paradoxů. Prohrávají tradiční strany i radikálové

Budoucí nepřítomnost Spojeného království každopádně bude mít dopady na rovnováhu sil ve zbytku Evropské unie. Eurozóna po něm totiž bude tvořit 85 procent celkového objemu ekonomiky EU.

Migrace. Realita, na niž si musí EU zvyknout

Migrační krize se přesunula ze středomořských pláží do Bruselu. Počet uprchlíků v letošním roce poklesl, Německo dostalo tolik žádostí o azyl jako v roce 2014 a Itálie s Řeckem si mohou také oddechnout, byť ne zcela. Důvodem je končící válka v Sýrii i zavírání pašeráckých tras, přičemž uzavření nejvýznamnější trasy je vykoupeno dohodou s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem za tři miliardy eur.

Agentura Bloomberg nicméně upozorňuje, že další uprchlická vlna stále hrozí, tentokrát kvůli rostoucímu napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem. A Evropa na to není zdaleka připravena.

Narychlo ušitý relokační program Evropské unie z roku 2015 totiž nefunguje, jak připustil sám předseda Evropské rady Donald Tusk. Za více než dva roky bylo na základě kvót přerozděleno jen 32 tisíc lidí a jediný, kdo kvóty splňuje, je Malta.

Počet zahraničních migrantů narostl ve 21. století téměř o 50 procent

Od začátku se proti kvótám staví především visegrádská čtyřka, což vyvrcholilo letos v prosinci žalobou Evropské komise na Českou republiku, Polsko a Maďarsko. Neshody v unijní migrační politice tak dále prohlubují propast mezi starými a novými zeměmi unie. „Nenecháme si vnucovat, kdo u nás bude pracovat nebo žít,“ shrnul v Bruselu postoj Česka novopečený premiér Andrej Babiš.

„Současná debata o migraci – ovlivněná rostoucím nacionalismem, populismem a xenofobií – omezila naše možnosti ustavit rozumnou, na budoucnost orientovanou migrační politiku,“ podotkl v narážce na visegrádskou skupinu řecký eurokomisař Dimitris Avramopulos.

„Je čas postavit se pravdě. Nemůžeme a nikdy nebudeme schopni zastavit migraci,“ dodal s tím, že je to nová realita, která nikam neodchází a je třeba ji řešit.

Katalánská touha po nezávislosti

Hranice Evropské unie se málem překreslovaly už v tomto roce. V říjnovém referendu se 43procentní účastí se drtivá většina hlasujících vyslovila pro nezávislost Katalánska na Španělsku. Premiér katalánského regionu Carles Puigdemont se v následném projevu vyslovil pro další dialog se španělskou vládou. Na ten už ale nedošlo.

Puigdemont je připraven jednat s Rajoyem. Kdekoli kromě Španělska

Parlament v Barceloně v tajné volbě vyhlásil nezávislost, předseda španělské vlády Mariano Rajoy v odpovědi katalánskou vládu zbavil úřadu kvůli porušení ústavy a Madrid převzal přímou kontrolu nad autonomním regionem. Nová místní vláda vyjde z předčasných voleb.

Osm členů sesazené katalánské vlády skončilo ve vazbě, Puigdemont odjel do Bruselu a čelí žádostem o vydání. Nezávislost Katalánska doposud žádný stát neuznal a ostře se proti němu postavila i Evropská unie. „Pro EU se nic nemění. Jediným naším partnerem v dialogu zůstává Španělsko,“ uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk.

 

Články odjinud

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud