Česká pošta nebude zisková, dokud ji nerozdělíme, říká Knap | E15.cz

Dokud Českou poštu nerozkrájíme na kusy, zisková nebude, říká její šéf Roman Knap

Jiří Liebreich

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Řez, který rozpůlí poštu vedví. Státní podnik v těchto dnech finalizuje plán transformace, která má jednou pro vždy oddělit dotované služby od těch, jež mají uspět na otevřeném trhu i bez státní pomoci. „Od roku 2023 má pošta fungovat ve dvou oddělených podnicích. V tu chvíli musí být část komerčních služeb automaticky samofinancovatelná a drobně zisková,“ říká generální ředitel pošty Roman Knap.

První místopředseda a šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro E15 navrhnul částečnou privatizaci České pošty. Prospěla by podniku?

Vím, že je jedním z kandidátů na budoucího ministra financí, bavili jsme se o tom. Podobné úvahy zaznamenávám dlouho. Od mého nástupu do vedení pošty pracujeme na plném oddělení státní služby od komerčních služeb. Pobočková síť či datové schránky budou dál státní službou, logistická část naší práce bude plně komerčním byznysem na liberalizovaném trhu. Transparentně rozkrájet takhle velkou státní firmu na kusy a říci, který proces kolik stojí, není snadné, model rozdělení už ale máme hotový. Vidíme, kde vznikají neefektivity. Úkolem je do budoucna zamezit debatám o křížovém financování, tedy o přelévání peněz z dotovaného byznysu do komerčního a naopak. Ukáže se, kolik daná část byznysu stojí. Stát se rozhodne, jak je financovat.

Měl by stát prodat část podniku?

Změna právní formy zabere čas, nese s sebou nejistoty a omezení manévrovacího prostoru. Přechod ze státního podniku na akciovou společnost má jasná pravidla a není to krátkodobý proces. Vůbec ale nechci zabrušovat do diskuse, která mi nepřísluší, tedy zda by měl být stoprocentním akcionářem dál stát, nebo zda se má vlastník změnit. Rozhodnout musí příští vláda. Pokud by se stát zbavil některé části podniku, byla by to ta dopravně-logistická. Máme připravený ekonomický model, jak bude firma vypadat po rozdělení. Plán předložíme dozorčí radě, očekávám, že v průběhu října bude schválen. Jsme ve finální fázi, radě ukážeme ekonomickou výhodnost zvoleného modelu.

Co z něj vyplývá?

Části podniku nesou velkou ekonomickou zátěž, nejsou konkurenceschopné. Vnitřní transferové ceny se musejí přizpůsobit cenám tržním.

Například?

Výdej balíků na pobočkách nás stojí výrazně více, než je tržní standard. Důvodem jsou vysoké náklady na chod celkem 3200 poboček. Přitom je běžné, že si dnes lidé balíky vyzvedávají samoobslužně na výdejních místech a platí výrazně více než na pobočkách. Musíme snížit i celkové náklady na autodopravu a přiblížit se tržním cenám.

Jak se rozdělí zaměstnanci či budovy a další majetky do dvou nově vznikajících společností?

Máme hrubý náčrt. Všechny budovy, včetně poboček i naší centrály na Václavském náměstí, budou součástí pobočkové sítě, a to včetně příslušných zaměstnanců. Auta rozvážející dopisy či balíky, depa a třídící uzly spadnou do té části, která bude na otevřeném trhu, tedy část komerčních služeb a logistiky.

Pošta loni i vlivem pandemie prodělala 1,4 miliardy korun. Jaký bude letošní výsledek?

Zatím jsme přesně na plánu, který počítá s černou nulou za celý rok, tedy s nepatrným 80milionovým ziskem. Že plníme plán neznamená, že jsme v pohodě, máme před sebou obrovský kus práce. Hospodaření chceme výrazně zlepšit. Covid nás stál 750 milionů. Spousta lidí to nechápe a říká, že bychom měli mít rekordní zisky, když tu je boom e-commerce. Většinu balíků na trhu doručuje pošta, poptávka po službě prudce stoupla. Díky tomu nám narostly tržby o 476 milionů. Co do přepravy balíků to byl rekordní rok: finančně i objemově.

Celkově ale vaše tržby loni stagnovaly.

Provozujeme 3200 poboček, návštěvnost byla vlivem pandemie o třetinu nižší. Zásilky se zastavily, letadla nelétala a tak dále. Tato významná část našeho byznysu byla v útlumu.

Pomůže k letošnímu plánovanému 80milionovému zisku i prodej nemovitostí?

Od začátku letošního roku jsme vydražili nemovitosti za dvě stě milionů korun, spousta dalších budov je nyní v procesu ocenění, dražby či prodeje. Jedná se jak o stamilionové budovy, tak o drobné garáže či pozemky, které nás jen zatěžují a nepotřebujeme je. Předpokládáme, že za celý rok vydražíme zbytný majetek za asi šest set milionů.

Počítám tedy správně, že bez těchto příjmů by reálná provozní ztráta za letošní rok činila zhruba půl miliardy?

Ano.

Kdy by mohla být transformovaná pošta v zisku, aniž by si k němu pomáhala rozprodáváním majetku?

Musí projít restrukturalizací. Bez toho nebude v zisku nikdy. Transformace má být hotová do konce roku 2022 a od roku 2023 má pošta fungovat ve dvou oddělených podnicích. V tu chvíli musí být část komerčních služeb automaticky samofinancovatelná a drobně zisková. Pobočkovou část by dotoval stát 1,5 miliardou ročně. Prodejem zbytného majetku nelepíme díry v hospodaření na daný rok. Potřebujeme majetek, do kterého můžeme investovat. Majetek, který nás provozně zatěžuje a vyžaduje náklady na péči, je jen ke škodě. Jen na provoz našeho sídla zde na Václavském náměstí ročně vydáme přes čtyřicet milionů.

Proto zvažujete stěhování. Přesunete se do plánované budovy ve Vysočanech?

Definitivně jasno zatím není. Jednáme s městskou částí o pozemcích, mají studii a představu, jak by to tam mohlo vypadat. Musíme vyřešit, jak bude vypadat nová centrála, kolik bude stát. Sestěhujeme do ní nejen současnou centrálu, ale i některé další budovy po Praze, například tu na Pankráci. Sídlo na Václavském náměstí nemá smysl prodávat dřív, než budeme vědět, kdy, kam a za kolik se přestěhujeme.

Kompenzace od státu za základní poštovní službu ve výši 1,5 miliardy korun ročně vám na stole nepřistála od roku 2018, kvůli čemuž čerpáte pětimiliardový úvěr. Schválení (notifikování) Evropskou komisí se protahuje kvůli výhradám konkurentů. Máte signály, kdy a jak by měla komise rozhodnout?

Počítáme, že bude proces dokončen letos na podzim. Námitky konkurentů, dotazy ohledně hospodářské soutěže byly vypořádány. Nemám signály, že by měla komise jakékoliv pochybnosti. Míč není na naší straně.

Jak by pošta postupovala, pokud by komise kompenzaci neschválila?

Není diskuse o tom, zda komise notifikuje či nikoliv. Jde o to, že služba v daných letech něco stála, zároveň tu je zákonný limit. Za rok 2019 činily náklady nespravedlivé zátěže 2,7 miliardy. Zákonný limit pro vyplacení poště je 1,5 miliardy. V případě, že by nastaly zásadní rozpory, by se částka snížila z 2,7 miliardy o několik set milionů. Náš nárok by se snížil, pořád by ale platilo, že můžeme dostat maximálně 1,5 miliardy.

Neobáváte se toho, že by případné vámi zmíněné možné zásadní rozpory ohledně notifikace významně oslabily poštu v tendru Českého telekomunikačního úřadu na nového držitele poštovní licence, po které lační i konkurenční Zásilkovna nebo První novinová společnost? Současná licence vyprší příští rok.

Ne. Oslabeni bychom byli co do cash-flow. Narušilo by to naše investice a zlepšování služeb. Zatím není jasné, jak bude tendr vypadat, jakou službu bude stát od držitele chtít.

Pokud by vás konkurence porazila, jak vážné důsledky by to znamenalo?

Museli bychom přizpůsobit velikost pošty a provoz tomu, co by si stát objednal. Převedli bychom se na komerční subjekt, místo 3200 poboček bychom jich měli sedm set. Nedělali bychom řadu ztrátových služeb a nedostávali bychom státní kompenzaci. Trh křivit nechceme.

Které služby by už nově nemusely být státem dotované, vzhledem k technologickému pokroku a posílení konkurence?

Třeba balíkové služby. Do dnes byl třeba dotován takzvaný cenný balík nebo balík pro nevidomé, přitom skoro nikdo tyto služby nevyuživá. Všichni vnímají, že je trh zcela otevřený. Je to jako se zaniklými telefonními budkami. Je dobře, že přibývá služeb, které není třeba dál dotovat. V roce 2019 stála celá univerzální služba 2,7 miliardy, loni 1,9 miliardy. Služba státu byla o 800 milionů levnější.

Pandemie neoslabila jen poštu, ale i řadu dalších firem. Poohlížíte se po možných akvizicích?

Chceme vytížit síť listovního doručování, velice nás zajímá rozvoj na trhu služeb pro e-shopy. Nejen doručení balíčku, ale i správa skladů a další služby. Zajímá nás i velká doprava a paletová logistika. Podniky jmenovat nemohu. Držíme se ale našeho hlavního byznysu, nekupujeme pivovar, byť by zrovna ten mohl naše hospodaření nemálo zlepšit.

Ministr vnitra Jan Hamáček dříve avizoval velké plány pošty na ozelenění skrze nákup elektromobilů. To zatím nenastalo. Proč?

Nebyl vypsán žádný dotační titul, který by státnímu podniku umožnil zadotovat provozování ekologický aut. Bez toho to nedává ekonomický smysl.

Zajímají vás ale elektrokola…

Máme stovky běžných kol, byť dostávají v poštovním provozu pořádně zabrat. Když máte na řídítkách zavěšených několik desítek kilo a potřebujete se otáčet v běžném provozu na silnici, požadavky jsou jiné, než když kupujete nejlevnější kolo a dáte na něj poloprázdnou igelitku. Elektrokola jsme otestovali a vypíšeme tendr na nákup asi 260 kusů. Listovních doručovatelů je zhruba pět tisíc.

Roman Knap (46)

Absolvent podnikové ekonomiky na VŠE v Praze pracoval ve společnostech Oracle a KPMG Consulting. Od roku 2008 prošel různými pozicemi ve společnosti SAP, která se zabývá vývojem podnikových softwarů. O čtyři roky později se stal generálním ředitelem slovenské pobočky. V roce 2014 nastoupil jako generální ředitel SAP ČR, od začátku roku 2018 vedl pobočky v obou zemích. V červnu 2018 usedl do křesla generálního ředitele České pošty.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video